Wimbledon 2009 – mužská čtyřhra
Wimbledon 2009 | |
---|---|
Soutěže | |
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
Wimbledon mužská čtyřhra | |
2008 ◄◄ 2009 ►► 2010 | |
Grand Slam 2009 mužská čtyřhra | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Ve finále mužské čtyřhry Wimbledonu 2009 nastoupili Bob Bryan a Mike Bryan proti Danielu Nestorovi a Nenadu Zimonjićovi. Nestor a Zimonjić vyhráli ve čtyřech setech a dokázali obhájit titul. Byl to jejich druhý společný triumf na wimbledonském šampionátu (po roce 2008) a také celkově druhý společný grandslamový titul.
Nasazení hráčů
V závorce je kolo, ve kterém hráči vypadli.
|
|
Pavouk
Finálová fáze
Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
1 | Bob Bryan Mike Bryan | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
5 | Bruno Soares Kevin Ullyett | 2 | 1 | 4 | |||||||||||||||||||||
1 | Bob Bryan Mike Bryan | 7 | 7 | 6 | |||||||||||||||||||||
9 | Wesley Moodie Dick Norman | 64 | 63 | 4 | |||||||||||||||||||||
4 | Mahesh Bhupathi Mark Knowles | 69 | 6 | 67 | 7 | 4 | |||||||||||||||||||
9 | Wesley Moodie Dick Norman | 7 | 4 | 7 | 5 | 6 | |||||||||||||||||||
1 | Bob Bryan Mike Bryan | 67 | 7 | 63 | 3 | ||||||||||||||||||||
2 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 7 | 63 | 7 | 6 | ||||||||||||||||||||
Simon Aspelin Paul Hanley | 65 | 4 | 65 | ||||||||||||||||||||||
James Blake Mardy Fish | 7 | 6 | 7 | ||||||||||||||||||||||
James Blake Mardy Fish | 7 | 6 | 2 | 63 | 8 | ||||||||||||||||||||
2 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 5 | 3 | 6 | 7 | 10 | |||||||||||||||||||
8 | Łukasz Kubot Oliver Marach | 2 | 3 | 4 | |||||||||||||||||||||
2 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6 | 6 | 6 |
Horní polovina
1. Sekce
1. Kolo | 2. Kolo | 3. Kolo | Čtvrtfinále | ||||||||||||||||||||||||||||||
1 | Bob Bryan Mike Bryan | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||
Dušan Vemić Mischa Zverev | 3 | 4 | 3 | 1 | Bob Bryan Mike Bryan | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||||||
WC | Colin Fleming Kenneth Skuspki | 7 | 7 | 65 | 4 | 4 | Johan Brunström Jean-Julien Rojer | 0 | 2 | 4 | |||||||||||||||||||||||
Johan Brunström Jean-Julien Rojer | 64 | 65 | 7 | 6 | 6 | 1 | Bob Bryan Mike Bryan | 7 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||||
Marcel Granollers Santiago Ventura | 3 | 4 | 2 | Leoš Friedl David Škoch | 5 | 3 | 1 | ||||||||||||||||||||||||||
Q | Chris Eaton Alexander Slabinsky | 6 | 6 | 6 | Q | Chris Eaton Alexander Slabinsky | 4 | 3 | 60 | ||||||||||||||||||||||||
Leoš Friedl David Škoch | 6 | 7 | 6 | Leoš Friedl David Škoch | 6 | 6 | 7 | ||||||||||||||||||||||||||
14 | Rik de Voest Ashley Fisher | 4 | 64 | 3 | 1 | Bob Bryan Mike Bryan | 6 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
12 | Jeff Coetzee Jordan Kerr | 6 | 6 | 7 | 5 | Bruno Soares Kevin Ullyett | 2 | 1 | 4 | ||||||||||||||||||||||||
David Ferrer Marc López | 1 | 2 | 5 | 12 | Jeff Coetzee Jordan Kerr | 6 | 3 | 4 | 6 | 7 | |||||||||||||||||||||||
Rogier Wassen Igor Zelenay | 6 | 4 | 2 | Rogier Wassen Igor Zelenay | 3 | 6 | 6 | 3 | 9 | ||||||||||||||||||||||||
Máximo González Juan Mónaco | 1 | 6 | 1 | r | Rogier Wassen Igor Zelenay | 4 | 62 | 64 | |||||||||||||||||||||||||
WC | Alex Bogdanović James Ward | 6 | 6 | 6 | 5 | Bruno Soares Kevin Ullyett | 6 | 7 | 7 | ||||||||||||||||||||||||
David Martin Jean-Claude Scherrer | 4 | 4 | 4 | WC | Alex Bogdanović James Ward | 2 | 4 | 7 | 3 | ||||||||||||||||||||||||
Yves Allegro Fabrice Santoro | 7 | 2 | 4 | 1 | 5 | Bruno Soares Kevin Ullyett | 6 | 6 | 5 | 6 | |||||||||||||||||||||||
5 | Bruno Soares Kevin Ullyett | 64 | 6 | 6 | 6 |
2. Sekce
Dolní polovina
3. Sekce
4. Sekce
Externí odkazy
- Wimbledon 2009 – mužská čtyřhra na Wimbledon.com
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).