Wimbledon 2016 – ženská čtyřhra legend
Wimbledon 2016 | |
Vítězky: | Martina Navrátilová Selima Sfarová |
---|---|
Finalistky: | Lindsay Davenportová Mary Joe Fernandezová |
Výsledek: | 7–6(7–5) skreč |
Soutěže | |
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
dvouhra vozíčkářů • dvouhra vozíčkářek | |
čtyřhra vozíčkářů • čtyřhra vozíčkářek | |
mužské legendy • ženské legendy | |
seniorské legendy | |
Wimbledon ženská čtyřhra legend | |
2015 ◄◄ 2016 ►► 2017 | |
Grand Slam 2016 ženská čtyřhra legend | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Ženská čtyřhra legend ve Wimbledonu 2016 probíhala na přelomu června a července 2016. Do londýnského grandslamu nastoupilo osm párů. Soutěž probíhala v rámci dvou čtyřčlenných skupin. V základní skupině se páry utkaly systémem „každý s každým“. Vítězná dvojice z každé skupiny postoupila do finále.
Obhájcem titulu byla bulharsko-americká dvojice Magdalena Malejevová a Rennae Stubbsová, jejíž členky nepostoupily ze základní skupiny.
Titul vybojoval americko-tuniský pár Martina Navrátilová a Selima Sfarová, které ve finále zdolaly americké seniorky Lindsay Davenportovou s Mary Joe Fernandezovou. Po ztrátě úvodní sady v tiebreaku poražené finalistky zápas skrečovaly.[1][2]
Herní plán
Legenda | ||
|
|
|
Finále
Finále | ||||
Lindsay Davenportová Mary Joe Fernandezová | 65 | 0r | ||
Martina Navrátilová Selima Sfarová | 77 | 0 |
Skupina A
T Austinová S Testudová | L Davenport MJ Fernandezová | M Malejevová R Stubbsová | B Schettová N Tauziatová | Zápasy | Sety | Hry | Pořadí | ||
A1 | Tracy Austinová Sandrine Testudová | 3–6, 3–6 | 3–6, 4–6 | 1–6, 5–7 | 0–3 | 0–6 | 19–37 | 4. | |
A2 | Lindsay Davenportová Mary Joe Fernandezová | 6–3, 6–3 | 6–4, 7–5 | 6–2, 6–3 | 3–0 | 6–0 | 37–20 | 1. | |
A3 | Magdalena Malejevová Rennae Stubbsová | 6–3, 6–4 | 4–6, 5–7 | 6–1, 6–3 | 2–1 | 4–2 | 33–24 | 2. | |
A4 | Barbara Schettová Nathalie Tauziatová | 6–1, 7–5 | 2–6, 3–6 | 1–6, 3–6 | 1–2 | 2–4 | 22–30 | 3. |
Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií: 1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) u dvou párů se stejným počtem výher rozhodoval vzájemný zápas; 4) u tří párů se stejným počtem výher rozhodovalo: a) procento vyhraných setů, b) procento vyhraných her; 5) rozhodnutí řídící komise.
Skupina B
A Keothavongová M Southová | I Majoliová A Sánchezová Vicariová | M Navrátilová S Sfarová | J Novotná H Suková | Zápasy | Sety | Hry | Pořadí | ||
B1 | Anne Keothavongová Melanie Southová | 6–4, 6–2 | 1–6, 3–6 | 3–6, 3–6 | 1–2 | 2–4 | 22–30 | 3. | |
B2 | Iva Majoliová Arantxa Sánchezová Vicariová | 4–6, 2–6 | 4–6, 1–6 | 6–2, 6–4 | 1–2 | 2–4 | 23–30 | 2. | |
B3 | Martina Navrátilová Selima Sfarová | 6–1, 6–3 | 6–4, 6–1 | 6–1, 6–2 | 3–0 | 6–0 | 36–12 | 1. | |
B4 | Jana Novotná Helena Suková | 6–3, 6–3 | 2–6, 4–6 | 1–6, 2–6 | 1–2 | 2–4 | 21–30 | 4. |
Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií: 1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) u dvou párů se stejným počtem výher rozhodoval vzájemný zápas; 4) u tří párů se stejným počtem výher rozhodovalo: a) procento vyhraných setů, b) procento vyhraných her; 5) rozhodnutí řídící komise.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 Wimbledon Championships – Ladies' Invitation Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Navratilova and Sfar win Ladies' Invitation Doubles [online]. Wimbledon, 2016-07-10 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon – Selima Sfar et Navratilova remportent le Ladies’ Invitation Double [online]. Femmes de Tunisie, 2016-07-12 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (francouzsky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Ženská čtyřhra legend ve Wimbledonu 2016 [online]. www.wimbledon.com [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“