Wimbledon 2017 – dvouhra juniorů
Wimbledon 2017 | |
---|---|
Vítěz: | Alejandro Davidovich Fokina |
Finalista: | Axel Geller |
Výsledek: | 7–6(7–2), 6–3 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
Wimbledon dvouhra juniorů | |
2016 ◄◄ 2017 ►► 2018 | |
Grand Slam 2017 dvouhra juniorů | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Dvouhra juniorů ve Wimbledonu 2017 probíhala v první polovině července 2017. Do singlové soutěže londýnského grandslamu nastoupilo šedesát čtyři hráčů. Z kvalifikace se probojovalo osm tenistů. Obhájcem titulu byl Kanaďan Denis Shapovalov,[1] který namísto juniorského turnaje zvolil účast v mužské dvouhře poté, co mu organizátoři udělili divokou kartu. V úvodním kole seniorské soutěže jej vyřadil Polák Jerzy Janowicz.
Premiérový grandslamový titul vybojoval 18letý malažský rodák a osmý nasazený Alejandro Davidovich Fokina, jenž ve finále přehrál stejně starého Argentince Axela Gellera po dvousetovém průběhu. Stal se tak druhým španělským šampionem wimbledonské juniorky, když navázal na triumf Manuela Orantese z roku 1967. Do juniorského žebříčku si připsal 375 bodů, poražený finalista pak 270 bodů.[2]
Nasazení hráčů
- Corentin Moutet (semifinále)
- Wu I-ping (čtvrtfinále)
- Zsombor Piros (1. kolo)
- Sü Jü-siou (1. kolo)
- Juta Šimizu (2. kolo)
- Marko Miladinović (2. kolo)
- Trent Bryde (1. kolo)
- Alejandro Davidovich Fokina (vítěz)
- Rudolf Molleker (2. kolo)
- Oliver Crawford (3. kolo)
- Jurij Rodionov (čtvrtfinále)
- Jišaj Oli'el (2. kolo)
- Thiago Seyboth Wild (1. kolo)
- Zizou Bergs (1. kolo)
- Duarte Vale (1. kolo)
- Juan Pablo Grassi Mazzuchi (2. kolo)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||
1/WC | Corentin Moutet | 6 | 6 | ||||||||||||||||
11 | Jurij Rodionov | 2 | 4 | ||||||||||||||||
1/WC | Corentin Moutet | 6 | 3 | 3 | |||||||||||||||
Axel Geller | 1 | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Axel Geller | 6 | 7 | |||||||||||||||||
Matteo Martineau | 3 | 5 | |||||||||||||||||
Axel Geller | 62 | 3 | |||||||||||||||||
8 | Alejandro Davidovich Fokina | 77 | 6 | ||||||||||||||||
Patrick Kypson | 6 | 6 | |||||||||||||||||
Michael Vrbenský | 2 | 1 | |||||||||||||||||
Patrick Kypson | 4 | 4 | |||||||||||||||||
8 | Alejandro Davidovich Fokina | 6 | 6 | ||||||||||||||||
8 | Alejandro Davidovich Fokina | 6 | 6 | ||||||||||||||||
2 | Wu I-ping | 2 | 4 |
Horní polovina
1. sekce
2. sekce
Dolní polovina
3. sekce
4. sekce
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2017 Wimbledon Championships – Boys' Singles na anglické Wikipedii.
- ↑ Australian Associated Press a Daniel Peters. Australian teen tennis ace Alex De Minaur loses Wimbledon junior final 2016 - as he reveals he is inspired by Roger Federer (not Nick Kygrios... phew!). Daily Mail [online]. 2016-07-10 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lee Goodall. Spain celebrates first boys' champion for 50 years [online]. Wimbledon, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Dvouhra juniorů ve Wimbledonu 2017 [PDF]. Wimbledon. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka