Wimbledon 2021 – čtyřhra juniorů

Wimbledon 2021
Vítězové:Litva Edas Butvilas
Španělsko Alejandro Manzanera Pertusa
Finalisté:Španělsko Daniel Rincón
Jordánsko Abedallah Shelbayh
Výsledek:6–3, 6–4
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Wimbledon
čtyřhra juniorů
2019 ◄◄  2021  ►► 2022
Grand Slam 2021
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Čtyřhra juniorů ve Wimbledonu 2021 probíhala v první polovině července 2021. Do deblové soutěže londýnského grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo třicet dva párů. V roce 2020 byl turnaj poprvé od konce druhé světové války zrušen kvůli pandemii covidu-19. Obhájci titulu z roku 2019 byli Češi Jonáš Forejtek a Jiří Lehečka,[1] kteří již nebyli věkově způsobilí k účasti v juniorské kategorii.

Vítězem se stal litevsko-španělský pár Edas Butvilas a Alejandro Manzanera Pertusa, který ve finále zdolal španělsko-jordánskou dvojici Daniel Rincón a Abedallah Shelbayh po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4. Oba junioři vybojovali premiérové grandslamové trofeje.[2] Sedmnáctiletý Shelbayh se na předcházejícím French Open stal prvním jordánským tenistou hrajícím grandslam. Ve Wimbledonu pak postoupil jako první Jordánec do finále majoru.[3][4]

Nasazení párů

  1. Spojené království Jack Pinnington Jones / Čína Šang Ťün-čcheng (2. kolo, odstoupili)
  2. Francie Sean Cuenin / Francie Luca Van Assche (1. kolo)
  3. USA Alexander Bernard / USA Dali Blanch (2. kolo)
  4. Švédsko Leo Borg / Estonsko Mark Lajal (2. kolo)
  5. Polsko Maks Kaśnikowski / Polsko Aleksander Orlikowski (1. kolo)
  6. USA Bruno Kuzuhara / USA Ethan Quinn (2. kolo)
  7. Ukrajina Vjačeslav Bjelinskyj / Bulharsko Petr Nestěrov (2. kolo)
  8. Španělsko Daniel Mérida Aguilar / Hongkong Coleman Wong (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  USA Samir Banerjee
 Japonsko Kokoró Isomura
42 
  Španělsko Daniel Rincón
 Jordánsko Abedallah Shelbayh
66 
   Španělsko Daniel Rincón
 Jordánsko Abedallah Shelbayh
34
 
   Litva Edas Butvilas
 Španělsko Alejandro Manzanera Pertusa
66
  Litva Edas Butvilas
 Španělsko Alejandro Manzanera Pertusa
66
  Peru Gonzalo Bueno
 Paraguay Adolfo Daniel Vallejo
44 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Spojené království Jack Pinnington Jones
 Čína Šang Ťün-čcheng
63[10] 
  Izrael Orel Kimhi
 Austrálie Philip Sekulic
36[5]  1 Spojené království J Pinnington Jones
 Čína Šang Ť-č
 
  USA Samir Banerjee
 Japonsko Kokoró Isomura
76   USA S Banerjee
 Japonsko K Isomura
w/o 
  Francie Sascha Gueymard Wayenburg
 Francie Mehdi Sadaoui
53    USA S Banerjee
 Japonsko K Isomura
66 
  Česko Adam Jurajda
 Francie Max Westphal
66    Německo P Florig
 Německo MH Rehberg
30 
WC Spojené království Patrick Brady
 Spojené království Oliver Tarvet
14   Česko A Jurajda
 Francie M Westphal
666[7]
  Německo Philip Florig
 Německo Max Hans Rehberg
26[10]   Německo P Florig
 Německo MH Rehberg
784[10] 
5 Polsko Maks Kaśnikowski
 Polsko Aleksander Orlikowski
62[4]    USA S Banerjee
 Japonsko K Isomura
42
3 USA Alexander Bernard
 USA Dali Blanch
76    Španělsko D Rincón
 Jordánsko A Shelbayh
66
  Švédsko Måns Dahlberg
 Česko Matthew William Donald
54  3 USA A Bernard
 USA D Blanch
565 
  Severní Makedonie Kalin Ivanovski
 Chorvatsko Mili Poljičak
44   Španělsko D Rincón
 Jordánsko A Shelbayh
777 
  Španělsko Daniel Rincón
 Jordánsko Abedallah Shelbayh
66    Španělsko D Rincón
 Jordánsko A Shelbayh
687[10]
  Brazílie Pedro Boscardin Dias
 Brazílie João Victor Couto Loureiro
31    Francie R Bertrand
 Rusko I Kudrjašov
7105[6] 
  Francie Robin Bertrand
 Rusko Igor Kudrjašov
66   Francie R Bertrand
 Rusko I Kudrjašov
66
WC Spojené království Lui Maxted
 Spojené království William Nolan
55  7 Ukrajina V Bjelinskyj
 Bulharsko P Nestěrov
14 
7 Ukrajina Vjačeslav Bjelinskyj
 Bulharsko Petr Nestěrov
77 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
6 USA Bruno Kuzuhara
 USA Ethan Quinn
66 
WC Spojené království Billy Blaydes
 Spojené království William Jansen
24  6 USA B Kuzuhara
 USA E Quinn
642 
  USA Victor Lilov
 Slovensko Peter Benjamín Privara
477[11]   USA V Lilov
 Slovensko PB Privara
776 
  Francie Charlélie Cosnet
 Německo Mika Lipp
665[9]    USA V Lilov
 Slovensko PB Privara
36[7] 
  Litva Edas Butvilas
 Španělsko Alejandro Manzanera Pertusa
66    Litva E Butvilas
 Španělsko A Manzanera Pertusa
63[10] 
  Belgie Martin Katz
 Česko Vojtěch Petr
34   Litva E Butvilas
 Španělsko A Manzanera Pertusa
73[10]
  Slovinsko Sebastian Dominko
 Rusko Konstantin Žžonov
63[10]  4 Švédsko L Borg
 Estonsko M Lajal
56[6] 
4 Švédsko Leo Borg
 Estonsko Mark Lajal
36[12]    Litva E Butvilas
 Španělsko A Manzanera Pertusa
66
8 Španělsko Daniel Mérida Aguilar
 Hongkong Coleman Wong
65[5]    Peru G Bueno
 Paraguay AD Vallejo
44
  Peru Gonzalo Bueno
 Paraguay Adolfo Daniel Vallejo
37[10]   Peru G Bueno
 Paraguay AD Vallejo
677 
  Peru Miguel Gomes
 Portugalsko Henrique Rocha
24   Rakousko M Andrejic
 USA O Colak
263 
  Rakousko Marko Andrejic
 USA Ozan Colak
66    Peru G Bueno
 Paraguay AD Vallejo
66
  Srbsko Hamad Medjedović
 Srbsko Stefan Popović
63[10]    Ekvádor Á Guillén Meza
 Argentina E Monferrer
24 
WC Spojené království Fabio Nestola
 Spojené království Phoenix Weir
46[8]   Srbsko H Medjedović
 Srbsko S Popović
45
  Ekvádor Álvaro Guillén Meza
 Argentina Ezequiel Monferrer
617[10]   Ekvádor Á Guillén Meza
 Argentina E Monferrer
67 
2 Francie Sean Cuenin
 Francie Luca Van Assche
775[6] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Wimbledon Championships – Boys' Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Forejtek s Lehečkou jako první český pár vyhráli chlapecký Wimbledon! [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-14 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. 
  2. Istorinis pasiekimas: Butvilas triumfavo Vimbldono jaunių dvejetų turnyro finale. lrt.lt [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (litevsky) 
  3. Crown Prince congratulates Shelbayeh on reaching Wimbledon junior doubles final. Jordan Times [online]. 2021-07-12 [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tennis: Samir Banerjee wins Wimbledon Junior Men's title, overpowers Victor Lilov in final. WION [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).