Wimbledon 2021 – čtyřhra juniorek

Wimbledon 2021
Vítězky:Bělorusko Kristina Dmitruková
Rusko Diana Šnajderová
Finalistky:Belgie Sofia Costoulasová
Finsko Laura Hietarantaová
Výsledek:6–1, 6–2
Soutěže
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek
Wimbledon
čtyřhra juniorek
2019 ◄◄  2021  ►► 2022
Grand Slam 2021
čtyřhra juniorek
Australian Open • French Open
 Wimbledon • US Open

Čtyřhra juniorek ve Wimbledonu 2021 probíhala v první polovině července 2021. Do deblové soutěže londýnského grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo třicet dva párů. V roce 2020 byl turnaj poprvé od konce druhé světové války zrušen kvůli pandemii covidu-19. Obhájkyněmi titulu z roku 2019 byly Američanky Savannah Broadusová a Abigail Forbesová,[1] které již nebyly věkově způsobilé k účasti v juniorské kategorii.

Vítězem se stala nejvýše nasazená, bělorusko-ruská dvojice 17letých juniorek Kristina Dmitruková a Diana Šnajderová. Ve finále za 66 minut hladce zdolala belgicko-finský pár Sofia Costoulasová a Laura Hietarantaová po setech 6–1 a 6–2. Obě hráčky získaly premiérové grandslamové trofeje. Dmitruková se stala první běloruskou šampionkou této wimbledonské soutěže od Viktorie Azarenkové z let 2004 a 2005. Šnajderová navázala na předchozí trofeje krajanky Anastasije Pavljučenkovové v letech 2006 a 2007.[2][3][4]

Nasazení párů

  1. Bělorusko Kristina Dmitruková / Rusko Diana Šnajderová (vítězky)
  2. Česko Linda Fruhvirtová / Rusko Polina Kuděrmetovová (semifinále)
  3. Filipíny Alex Ealaová / Indonésie Priska Madelyn Nugrohová (2. kolo)
  4. Andorra Victoria Jiménezová Kasintsevová / Španělsko Ane Mintegi del Olmová (1. kolo)
  5. Mexiko Julia Garcíaová / Peru Dana Guzmánová (1. kolo)
  6. Německo Mara Guthová / Německo Julia Middendorfová (2. kolo, odstoupily)
  7. Rusko Polina Jatcenková / Chorvatsko Petra Marčinková (1. kolo)
  8. USA Elizabeth Colemanová / USA Madison Siegová (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 Bělorusko Kristina Dmitruková
 Rusko Diana Šnajderová		66 
  USA Reese Brantmeierová
 USA Elvina Kalievová		32 
 1 Bělorusko Kristina Dmitruková
 Rusko Diana Šnajderová		66
 
   Belgie Sofia Costoulasová
 Finsko Laura Hietarantaová		12
  Belgie Sofia Costoulasová
 Finsko Laura Hietarantaová		26[10]
2 Česko Linda Fruhvirtová
 Rusko Polina Kuděrmetovová		62[8] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Bělorusko Kristina Dmitruk
 Rusko Diana Šnajder		66 
WC Spojené království Jessica Dawson
 Spojené království Alicia Dudeney		32  1 Bělorusko K Dmitruk
 Rusko D Šnajder		66 
  Česko Nikola Bartůňková
 Česko Barbora Palicová		46[13]   USA C Ngounoue
 USA A Yepifanova		22 
  USA Clervie Ngounoue
 USA Alexandra Yepifanova		63[15]   1 Bělorusko K Dmitruk
 Rusko D Šnajder		66 
  Rusko Jelena Pridankina
 Rusko Xenija Zajceva		677    Rusko J Pridankina
 Rusko K Zajceva		32 
  Argentina Solana Sierra
 Dánsko Johanne Christine Svendsen		164   Rusko J Pridankina
 Rusko K Zajceva		w/o
  Kanada Kayla Cross
 Kanada Annabelle Xu		64[6]  6 Německo M Guth
 Německo J Middendorf		 
6 Německo Mara Guth
 Německo Julia Middendorf		26[10]   1 Bělorusko K Dmitruk
 Rusko D Šnajder		66
4 Andorra Victoria Jiménez Kasintseva
 Španělsko Ane Mintegi del Olmo		656[8]    USA R Brantmeier
 USA E Kalieva		32
  USA Reese Brantmeier
 USA Elvina Kalieva		772[10]   USA R Brantmeier
 USA E Kalieva		66 
WC Spojené království Kylie Bilchev
 Spojené království Mingge Xu		2  WC Spojené království K Bilchev
 Spojené království M Xu		42 
  Řecko Michaela Laki
 Srbsko Lola Radivojević		0r    USA R Brantmeier
 USA E Kalieva		64[11]
  Rusko Taťána Barkova
 USA Alexis Blokhina		41    Česko D Viďmanová
 Slovensko R Zelníčková		46[9] 
  Itálie Eleonora Alvisi
 Itálie Matilde Paoletti		66   Itálie E Alvisi
 Itálie M Paoletti
  Česko Darja Viďmanová
 Slovensko Radka Zelníčková		66   Česko D Viďmanová
 Slovensko R Zelníčková		w/o 
7 Rusko Polina Jatcenko
 Chorvatsko Petra Marčinko		33 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Mexiko Julia García
 Peru Dana Guzmán		16[6] 
  Belgie Sofia Costoulas
 Finsko Laura Hietaranta		63[10]   Belgie S Costoulas
 Finsko L Hietaranta		66 
  Rusko Alina Ščerbinina
 Ukrajina Sabina Zejnalova		66   Rusko A Ščerbinina
 Ukrajina S Zejnalova		40 
  Spojené království Amelia Bissett
 Spojené království Matilda Mutavdzic		41    Belgie S Costoulas
 Finsko L Hietaranta		56[10] 
  Švýcarsko Chelsea Fontenel
 USA Ashlyn Krueger		776    Švýcarsko C Fontenel
 USA A Krueger		73[6] 
  Francie Océane Babel
 Bělorusko Jevjalina Laskevič		623   Švýcarsko C Fontenel
 USA A Krueger		64[11]
  Japonsko Erika Macuda
 USA Valencia Xu		00  3 Filipíny A Eala
 Indonésie PM Nugroho		46[9] 
3 Filipíny Alex Eala
 Indonésie Priska Madelyn Nugroho		66    Belgie S Costoulas
 Finsko L Hietaranta		26[10]
8 USA Elizabeth Coleman
 USA Madison Sieg		66   2 Česko L Fruhvirtová
 Rusko P Kuděrmetova		62[8]
  Slovensko Bianca Behúlová
 Česko Linda Klimovičová		33  8 USA E Coleman
 USA M Sieg		64[10] 
WC Spojené království Hephzibah Oluwadare
 Spojené království Hannah Smith		23   Německo N Rivkin
 Belgie H Vandewinkel		36[5] 
  Německo Nicole Rivkin
 Belgie Hanne Vandewinkel		66   8 USA E Coleman
 USA M Sieg		34
  Česko Sára Bejlek
 Česko Lucie Havlíčková		66   2 Česko L Fruhvirtová
 Rusko P Kuděrmetova		66 
  Francie Lucie Nguyen Tan
 Švýcarsko Sebastianna Scilipoti		41   Česko S Bejlek
 Česko L Havlíčková		377[8]
WC Spojené království Eva Shaw
 Spojené království Ranah Akua Stoiber		63[3]  2 Česko L Fruhvirtová
 Rusko P Kuděrmetova		664[10] 
2 Česko Linda Fruhvirtová
 Rusko Polina Kuděrmetova		36[10] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Wimbledon Championships – Girls' Doubles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WISE, Kathy. Carrollton Teen Wins Wimbledon Girls’ Doubles Championship. D Magazine [online]. 2019-07-15 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KUMAR, Natasha. Russian Schneider and Belarusian Dmitruk won junior Wimbledon in doubles [online]. Times Hub, 2021-07-11 [cit. 2021-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-04. (anglicky) 
  3. ↑ Россиянка Диана Шнайдер выиграла «Уимблдон» в паре с белорусской Кристиной Дмитрук. newizv.ru [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ Россиянка Шнайдер и белоруска Дмитрук стали чемпионками юниорского Уимблдона. Рамблер/спорт [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.