Wimbledon 2023 – čtyřhra juniorů

Wimbledon 2023
VítězovéČesko Jakub Filip
Itálie Gabriele Vulpitta
FinalistéSrbsko Branko Djurić
Francie Arthur Gea
Výsledek6–3, 6–3
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Wimbledon
čtyřhra juniorů
2022 ◄◄  2023  ►► 2024
Grand Slam 2023
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Čtyřhra juniorů ve Wimbledonu 2023 probíhala v první polovině července 2023. Do deblové soutěže londýnského grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo třicet dva párů. Američtí obhájci titulu, Sebastian Gorzny s Alexem Michelsenem,[1] již nebyli věkově způsobilí k účasti v juniorském tenise.

Vítězem se stal česko-italský pár Jakub Filip a Gabriele Vulpitta, který ve finále zdolal šestou nasazenou, srbsko-francouzskou, dvojici Branko Djurić a Arthur Gea bez prohraného podání poměrem 6–3 a 6–3. Sedmnáctiletý hráč pražské Sparty Filip i o rok starší Vulpitta získali první grandslamové trofeje. Na prahu vyřazení se ocitli v úvodním kole i čtvrtfinále, když závěrečné supertiebraky třetích sad vyhráli až 11–9. Filip navázal na trofeje Petra Kordy (1986) a Jonáše Forejtka s Jiřím Lehečkou (2019). Vulpitta se stal třetím italským šampionem této soutěže po Danielu Braccialim (1996) a Matteu Trevisanovi (2007).[2][3]

Nasazení párů

  1.   Jaroslav Děmin / USA Cooper Williams (čtvrtfinále)
  2. Brazílie João Fonseca / Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo (semifinále)
  3. Španělsko Alejandro Melero Kretzer / Mexiko Rodrigo Pacheco Méndez (čtvrtfinále)
  4. Bulharsko Adriano Dženev / Bulharsko Ilijan Radulov (1. kolo)
  5. Česko Maxim Mrva / Rakousko Joel Schwärzler (1. kolo)
  6. Srbsko Branko Djurić / Francie Arthur Gea (finále)
  7. USA Darwin Blanch / USA Roy Horovitz (semifinále)
  8. Polsko Tomasz Berkieta / Spojené království Henry Searle (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
7 USA Darwin Blanch
 USA Roy Horovitz
44 
6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
66 
 6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
33
 
   Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
66
  Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
776
2 Brazílie João Fonseca
 Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo
632 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1   Jaroslav Děmin
 USA Cooper Williams
77 
 Švédsko Max Dahlin
 Nizozemsko Mees Rottgering
55  1   J Děmin
 USA C Williams
26[13] 
 Itálie Carlo Alberto Caniato
 Itálie Filippo Romano
66   Itálie CA Caniato
 Itálie F Romano
61[11] 
 Jižní Korea Kim Jang-jun
 Japonsko Hajato Macuoka
14   1   J Děmin
 USA C Williams
35 
WC Spojené království Freddie Blaydes
 Spojené království Benjamin Gusic Wan
46[10]   7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
67 
 Itálie Fabio De Michele
 Německo David Fix
63[6]  WC Spojené království F Blaydes
 Spojené království B Gusic Wan
24
 Spojené království Oliver Bonding
 Austrálie Charlie Camus
645  7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
66 
7 USA Darwin Blanch
 USA Roy Horovitz
777   7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
44
3 Španělsko Alejandro Melero Kretzer
 Mexiko Rodrigo Pacheco Méndez
656[11]   6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
66
 Česko Vít Kalina
 Slovinsko Matic Križnik
774[9]  3 Španělsko A Melero Kretzer
 Mexiko R Pacheco Méndez
76 
 Argentina Fernando Cavallo
 Venezuela Ignacio Parisca
66   Argentina F Cavallo
 Venezuela I Parisca
54 
 Ukrajina Volodymyr Jakubenko
 Itálie Lorenzo Sciahbasi
44   3 Španělsko A Melero Kretzer
 Mexiko R Pacheco Méndez
363
 Česko Petr Brunclík
 USA Cooper Woestendick
16[12]   6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
677 
 Nizozemsko Thijs Boogaard
 Nizozemsko Abel Forger
64[10]   Česko P Brunclík
 USA C Woestendick
32
WC Spojené království Hugo Coquelin
 Spojené království Luca Pow
6577[5]  6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
66 
6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
7763[10] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Česko Maxim Mrva
 Rakousko Joel Schwärzler
43 
 Francie Paul Barbier Gazeu
 Srbsko Vuk Radjenović
66   Francie P Barbier Gazeu
 Srbsko V Radjenović
44 
 Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
7763[11]   Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
66 
 Austrálie Hayden Jones
 USA Alexander Razeghi
6377[9]    Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
73[11] 
 Francie Antoine Ghibaudo
 USA Kyle Kang
42    Itálie F Bondioli
 Itálie F Cina
56[9] 
WC Spojené království Viktor Frydrych
 Spojené království Phoenix Weir
66  WC Spojené království V Frydrych
 Spojené království P Weir
32
 Itálie Federico Bondioli
 Itálie Federico Cina
669[11]   Itálie F Bondioli
 Itálie F Cina
66 
4 Bulharsko Adriano Dženev
 Bulharsko Ilijan Radulov
4711[9]    Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
776
8 Polsko Tomasz Berkieta
 Spojené království Henry Searle
66   2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
632
 Kanada Duncan Chan
 Kanada Keegan Rice
44  8 Polsko T Berkieta
 Spojené království H Searle
66 
 Rumunsko Mihai Alexandru Coman
 Švédsko Kevin Edengren
772[5]   USA K Bigun
 Čína I Čou
44 
 USA Kaylan Bigun
 Čína Čou I
626[10]   8 Polsko T Berkieta
 Spojené království H Searle
34
 Norsko Nicolai Budkov Kjær
 Švédsko Sebastian Eriksson
66   2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
66 
 Česko Jan Hrazdil
 Japonsko Rei Sakamoto
34   Norsko N Budkov Kjær
 Švédsko S Eriksson
773[6]
WC Spojené království Henry Jefferson
 Spojené království Charlie Robertson
24  2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
656[10] 
2 Brazílie João Fonseca
 Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Wimbledon Championships – Boys' doubles na anglické Wikipedii.

  1. MOXON, Daniel. Wimbledon junior boys' doubles controversy as player smashes ball towards sensitive area. Express.co.uk [online]. 2022-07-09 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jan Vojkůvka, Marek Bartošík. Deblový titul na Wimbledonu! Ještě jsem to nezpracoval, raduje se šampion Filip. Tenisový svět [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. 
  3. Wimbledon jr doppio: trionfano Vulpitta ed il ceco Filip. Federtennis [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.