Wimbledon 2023 – čtyřhra juniorů

Wimbledon 2023
Vítězové:Česko Jakub Filip
Itálie Gabriele Vulpitta
Finalisté:Srbsko Branko Djurić
Francie Arthur Gea
Výsledek:6–3, 6–3
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Wimbledon
čtyřhra juniorů
2022 ◄◄  2023  ►► 2024
Grand Slam 2023
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Čtyřhra juniorů ve Wimbledonu 2023 probíhala v první polovině července 2023. Do deblové soutěže londýnského grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo třicet dva párů. Američtí obhájci titulu, Sebastian Gorzny s Alexem Michelsenem,[1] již nebyli věkově způsobilí k účasti v juniorském tenise.

Vítězem se stal česko-italský pár Jakub Filip a Gabriele Vulpitta, který ve finále zdolal šestou nasazenou, srbsko-francouzskou, dvojici Branko Djurić a Arthur Gea bez prohraného podání poměrem 6–3 a 6–3. Sedmnáctiletý hráč pražské Sparty Filip i o rok starší Vulpitta získali první grandslamové trofeje. Na prahu vyřazení se ocitli v úvodním kole i čtvrtfinále, když závěrečné supertiebraky třetích sad vyhráli až 11–9. Filip navázal na trofeje Petra Kordy (1986) a Jonáše Forejtka s Jiřím Lehečkou (2019). Vulpitta se stal třetím italským šampionem této soutěže po Danielu Braccialim (1996) a Matteu Trevisanovi (2007).[2][3]

Nasazení párů

  1.   Jaroslav Děmin / USA Cooper Williams (čtvrtfinále)
  2. Brazílie João Fonseca / Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo (semifinále)
  3. Španělsko Alejandro Melero Kretzer / Mexiko Rodrigo Pacheco Méndez (čtvrtfinále)
  4. Bulharsko Adriano Dženev / Bulharsko Ilijan Radulov (1. kolo)
  5. Česko Maxim Mrva / Rakousko Joel Schwärzler (1. kolo)
  6. Srbsko Branko Djurić / Francie Arthur Gea (finále)
  7. USA Darwin Blanch / USA Roy Horovitz (semifinále)
  8. Polsko Tomasz Berkieta / Spojené království Henry Searle (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
7 USA Darwin Blanch
 USA Roy Horovitz
44 
6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
66 
 6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
33
 
   Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
66
  Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
776
2 Brazílie João Fonseca
 Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo
632 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1   Jaroslav Děmin
 USA Cooper Williams
77 
 Švédsko Max Dahlin
 Nizozemsko Mees Rottgering
55  1   J Děmin
 USA C Williams
26[13] 
 Itálie Carlo Alberto Caniato
 Itálie Filippo Romano
66   Itálie CA Caniato
 Itálie F Romano
61[11] 
 Jižní Korea Kim Jang-jun
 Japonsko Hajato Macuoka
14   1   J Děmin
 USA C Williams
35 
WC Spojené království Freddie Blaydes
 Spojené království Benjamin Gusic Wan
46[10]   7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
67 
 Itálie Fabio De Michele
 Německo David Fix
63[6]  WC Spojené království F Blaydes
 Spojené království B Gusic Wan
24
 Spojené království Oliver Bonding
 Austrálie Charlie Camus
645  7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
66 
7 USA Darwin Blanch
 USA Roy Horovitz
777   7 USA D Blanch
 USA R Horovitz
44
3 Španělsko Alejandro Melero Kretzer
 Mexiko Rodrigo Pacheco Méndez
656[11]   6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
66
 Česko Vít Kalina
 Slovinsko Matic Križnik
774[9]  3 Španělsko A Melero Kretzer
 Mexiko R Pacheco Méndez
76 
 Argentina Fernando Cavallo
 Venezuela Ignacio Parisca
66   Argentina F Cavallo
 Venezuela I Parisca
54 
 Ukrajina Volodymyr Jakubenko
 Itálie Lorenzo Sciahbasi
44   3 Španělsko A Melero Kretzer
 Mexiko R Pacheco Méndez
363
 Česko Petr Brunclík
 USA Cooper Woestendick
16[12]   6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
677 
 Nizozemsko Thijs Boogaard
 Nizozemsko Abel Forger
64[10]   Česko P Brunclík
 USA C Woestendick
32
WC Spojené království Hugo Coquelin
 Spojené království Luca Pow
6577[5]  6 Srbsko B Djurić
 Francie A Gea
66 
6 Srbsko Branko Djurić
 Francie Arthur Gea
7763[10] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Česko Maxim Mrva
 Rakousko Joel Schwärzler
43 
 Francie Paul Barbier Gazeu
 Srbsko Vuk Radjenović
66   Francie P Barbier Gazeu
 Srbsko V Radjenović
44 
 Česko Jakub Filip
 Itálie Gabriele Vulpitta
7763[11]   Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
66 
 Austrálie Hayden Jones
 USA Alexander Razeghi
6377[9]    Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
73[11] 
 Francie Antoine Ghibaudo
 USA Kyle Kang
42    Itálie F Bondioli
 Itálie F Cina
56[9] 
WC Spojené království Viktor Frydrych
 Spojené království Phoenix Weir
66  WC Spojené království V Frydrych
 Spojené království P Weir
32
 Itálie Federico Bondioli
 Itálie Federico Cina
669[11]   Itálie F Bondioli
 Itálie F Cina
66 
4 Bulharsko Adriano Dženev
 Bulharsko Ilijan Radulov
4711[9]    Česko J Filip
 Itálie G Vulpitta
776
8 Polsko Tomasz Berkieta
 Spojené království Henry Searle
66   2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
632
 Kanada Duncan Chan
 Kanada Keegan Rice
44  8 Polsko T Berkieta
 Spojené království H Searle
66 
 Rumunsko Mihai Alexandru Coman
 Švédsko Kevin Edengren
772[5]   USA K Bigun
 Čína I Čou
44 
 USA Kaylan Bigun
 Čína Čou I
626[10]   8 Polsko T Berkieta
 Spojené království H Searle
34
 Norsko Nicolai Budkov Kjær
 Švédsko Sebastian Eriksson
66   2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
66 
 Česko Jan Hrazdil
 Japonsko Rei Sakamoto
34   Norsko N Budkov Kjær
 Švédsko S Eriksson
773[6]
WC Spojené království Henry Jefferson
 Spojené království Charlie Robertson
24  2 Brazílie J Fonseca
 Bolívie JC Prado Ángelo
656[10] 
2 Brazílie João Fonseca
 Bolívie Juan Carlos Prado Ángelo
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Wimbledon Championships – Boys' doubles na anglické Wikipedii.

  1. MOXON, Daniel. Wimbledon junior boys' doubles controversy as player smashes ball towards sensitive area. Express.co.uk [online]. 2022-07-09 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jan Vojkůvka, Marek Bartošík. Deblový titul na Wimbledonu! Ještě jsem to nezpracoval, raduje se šampion Filip. Tenisový svět [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. 
  3. Wimbledon jr doppio: trionfano Vulpitta ed il ceco Filip. Federtennis [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.