Wimbledon 2023 – smíšená čtyřhra

Wimbledon 2023
Vítězové:Chorvatsko Mate Pavić
Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Finalisté:Belgie Joran Vliegen
Čína Sü I-fan
Výsledek:6–4, 6–7(9–11), 6–3
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Wimbledon
smíšená čtyřhra
2022 ◄◄  2023  ►► 2024
Grand Slam 2023
smíšená čtyřhra
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Smíšená čtyřhra ve Wimbledonu 2023 probíhala v první polovině července 2023. Do londýnského tenisového grandslamu hraného na trávě All England Clubu poprvé nastoupilo třicet dva párů. Dvojnásobní obhájci titulu, Američanka Desirae Krawczyková s Britem Nealem Skupskim,[1] na úvod podlehli Vliegenovi se Süovou po nevyužití tří mečbolů.[2]

První společnou trofej vybojovali Chorvat Mate Pavić s Ljudmylou Kičenokovou, která se stala prvním ukrajinským vítězem jakékoli wimbledonské soutěže dospělých.

První titul pro Mateho Paviće s Ljudmylou Kičenokovou

Vítězem se stala sedmá nasazená, chorvatsko-urkajinská dvojice Mate Pavić a Ljudmyla Kičenoková, která ve finále za 2:07 hodiny zdolala belgicko-čínský pár Joran Vliegen a Sü I-fan poměrem 6–4, 6–7 a 6–3. Poražení finalisté v tiebreaku druhé sady za stavu 7:8 odvrátili mečbol, čímž si vynutili třetí dějství. Šampioni v utkání neztratili ani jednu hru na podání. Sedmnáctý deblista světa, 30letý Pavić, získal třetí grandslam ve smíšené soutěži z pátého odehraného finále. V minulosti ovládl již US Open 2016 se Siegemundovou a Australian Open 2018 po boku Dabrowské. Navázal také na vítězství z mužské čtyřhry Wimbledonu 2021. 30letá Kičenoková, světová patnáctka ve čtyřhře, odehrála první grandslamové finále v kariéře, které proměnila v premiérový titul. Ve Wimbledonu se stala historicky prvním ukrajinský vítězem jakékoli soutěže dospělých[3][4] a na grandslamu třetí ukrajinskou šampionkou, po deblové trofeji Aljony a Kateryny Bondarenkových na Australian Open 2008.[5][6]

Pavić s Kičenokovou spolu odehráli druhý grandslam, když obnovení spolupráce z Wimbledonu 2017 podnítil jejich společný chorvatský fyzioterapeut.[4]

Obě finálové dvojice museli na cestě do závěrečného utkání odvracet mečboly. Vliegen se Süeovou tři v úvodním kole proti obhájcům Krawczykové a Skupskému. Pavić s Kičenokovou pak jeden mečbol ve druhém zápase proti Peraové a svému deblovému partnerovi Mektićovi, v dramatické bitvě, jíž rozhodly tři tiebreaky.[3][4]

Nasazené páry

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
7 Chorvatsko Mate Pavić
 Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
7846 
WC Spojené království Jonny O'Mara
 Spojené království Olivia Nichollsová
6663 
 7 Chorvatsko Mate Pavić
 Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
6696
 
   Belgie Joran Vliegen
 Čína Sü I-fan
47113
  Nizozemsko Matwé Middelkoop
 Indonésie Aldila Sutjiadiová
163
  Belgie Joran Vliegen
 Čína Sü I-fan
636 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
Alt Argentina A Molteni
   J Sizikova
14 
Alt Francie N Mahut
 Kazachstán A Danilina
66  Alt Francie N Mahut
 Kazachstán A Danilina
774710 
 Itálie A Vavassori
   L Samsonova
5776   Itálie A Vavassori
   L Samsonova
64668 
 Brazílie R Matos
 Brazílie L Stefani
7632   Alt Francie N Mahut
 Kazachstán A Danilina
34 
WC Spojené království J Cash
 Spojené království A Barnett
47767   7 Chorvatsko M Pavić
 Ukrajina L Kičenok
66 
 Chorvatsko N Mektić
 USA B Pera
665710   Chorvatsko N Mektić
 USA B Pera
776469
 Belgie S Gillé
 Japonsko M Kato
35  7 Chorvatsko M Pavić
 Ukrajina L Kičenok
6577711 
7 Chorvatsko M Pavić
 Ukrajina L Kičenok
67   7 Chorvatsko M Pavić
 Ukrajina L Kičenok
7846
4 Nizozemsko W Koolhof
 Kanada L Fernandez
77   WC Spojené království J O'Mara
 Spojené království O Nicholls
6663
 Francie F Martin
 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
55  4 Nizozemsko W Koolhof
 Kanada L Fernandez
462 
WC Spojené království J O'Mara
 Spojené království O Nicholls
1786  WC Spojené království J O'Mara
 Spojené království O Nicholls
636 
 Francie É Roger-Vasselin
 Belgie K Flipkens
6662   WC Spojené království J O'Mara
 Spojené království O Nicholls
77
WC Finsko E Ruusuvuori
 Estonsko A Kontaveit
34   5 Austrálie M Ebden
 Austrálie E Perez
55 
 Německo K Krawietz
 Čína Č-s Jang
66   Německo K Krawietz
 Čína Č-s Jang
712469
 Monako H Nys
 Německo L Siegemund
34  5 Austrálie M Ebden
 Austrálie E Perez
6106711 
5 Austrálie M Ebden
 Austrálie E Perez
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8 Nizozemsko J-J Rojer
 Japonsko E Šibahara
67 
WC Spojené království L Glasspool
 Spojené království J Burrage
45  8 Nizozemsko J-J Rojer
 Japonsko E Šibahara
634 
 Nizozemsko M Middelkoop
 Indonésie A Sutjiadi
63710   Nizozemsko M Middelkoop
 Indonésie A Sutjiadi
366 
PR Mexiko S González
 Česko B Strýcová
4667    Nizozemsko M Middelkoop
 Indonésie A Sutjiadi
777 
Alt Austrálie J Kubler
 Nový Zéland E Routliffe
52    Salvador M Arévalo
 Ukrajina M Kosťuk
565 
 Salvador M Arévalo
 Ukrajina M Kosťuk
76   Salvador M Arévalo
 Ukrajina M Kosťuk
636
 Spojené království J Murray
 USA T Townsend
77715   Spojené království J Murray
 USA T Townsend
463 
3 Polsko J Zieliński
 USA N Melichar-Martinez
62613    Nizozemsko M Middelkoop
 Indonésie A Sutjiadi
163
6 Indie R Bopanna
 Kanada G Dabrowski
7734    Belgie J Vliegen
 Čína I-f Sü
636
 Chorvatsko I Dodig
 Čínská Tchaj-pej L Chan
6566   Chorvatsko I Dodig
 Čínská Tchaj-pej L Chan
26710 
 USA N Lammons
 Mexiko G Olmos
24  WC Spojené království J Salisbury
 Spojené království H Watson
6365 
WC Spojené království J Salisbury
 Spojené království H Watson
66    Chorvatsko I Dodig
 Čínská Tchaj-pej L Chan
642
 Austrálie J Peers
 Austrálie S Hunter
24    Belgie J Vliegen
 Čína I-f Sü
776 
WC Austrálie A de Minaur
 Spojené království K Boulter
66  WC Austrálie A de Minaur
 Spojené království K Boulter
3662
 Belgie J Vliegen
 Čína I-f Sü
47106   Belgie J Vliegen
 Čína I-f Sü
64710 
2 Spojené království N Skupski
 USA D Krawczyk
6684 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Wimbledon Championships – Mixed doubles na anglické Wikipedii.

  1. 'Two In A Row, Baby!' Desirae Krawczyk & Neal Skupski Retain Wimbledon Mixed Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-07 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ROGERS, Leigh. De Minaur makes winning debut in mixed doubles at Wimbledon. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2023-07-07 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Kichenok, Pavic take home Wimbledon mixed doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Kichenok/Pavic Claim Wimbledon Mixed Doubles Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ROJÍK, Václav. Ukrajinka po titulu dojala Wimbledon proslovem. Na centrkurtu se aplaudovalo vestoje. Sport.cz [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  6. Ukrainian Lyudmila Kichenok won Wimbledon in mixed doubles with Croatian Mate Pavic - video. Breaking Latest News [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“