Winston-Salem Open 2014
| Winston-Salem Open 2014 | |
|---|---|
| Datum: | 17.–23. srpna 2014 |
| Ročník: | 46. |
| Místo: | Winston-Salem, Spojené státy |
| Kategorie: | ATP 250 Series |
| Dotace: | 683 705 USD |
| Soutěže: | 48 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch: | tvrdý / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Lukáš Rosol | |
| mužská čtyřhra | |
 Juan Sebastián Cabal / Robert Farah | |
| Winston-Salem Open | |
< 2013 2015 > | |
Winston-Salem Open 2014 byl profesionální tenisový turnaj pořádaný jako součást mužského okruhu ATP World Tour, který se odehrával na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem v areálu Wake Forest University. Představoval nástupnický turnaj po událostech na Long Islandu a mužské části Connecticut Open. Konal se mezi 17. až 23. srpnem 2014 v americkém Winston-Salemu, ležícím v Severní Karolíně, jako 46. ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 693 705 dolarů patřil do kategorie ATP World Tour 250. Jednalo se o poslední pátý díl mužské poloviny letní US Open Series 2014, jakožto závěrečné přípravy před čtvrtým grandslamem sezóny US Open 2014.
Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal čtrnáctý tenista světa John Isner ze Spojených států, který před čtvrtfinále s Lukášem Rosolem odstoupil pro poranění hlezna. Z turnaje tak odstoupil druhý rok za sebou. Premiérovou singlovou trofej na okruhu ATP Tour vybojoval Lukáš Rosol. Zisk 250 bodů pro něj znamenal první posun do elitní třicítky světové klasifikace v kariéře, když mu nově patřilo 27. místo.[1] Soutěž čtyřhry získali kolumbijští debloví specialisté Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem.
Mužská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Spojené státy | John Isner | 14. | 1. |
 Jižní Afrika | Kevin Anderson | 17. | 2. |
 Španělsko | Tommy Robredo | 20. | 3. |
 Argentina | Leonardo Mayer | 26. | 4. |
| Španělsko | Guillermo García-López | 32. | 5. |
 Portugalsko | João Sousa | 37. | 6. |
| Česko | Lukáš Rosol | 38. | 7. |
| Španělsko | Marcel Granollers | 39. | 8. |
 Tchaj-wan | Lu Jan-sun | 43. | 9. |
| Španělsko | Pablo Andújar | 47. | 10. |
| Spojené státy | Donald Young | 48. | 11. |
 Francie | Édouard Roger-Vasselin | 49. | 12. |
 Kazachstán | Michail Kukuškin | 51. | 13. |
 Itálie | Andreas Seppi | 52. | 14. |
 Finsko | Jarkko Nieminen | 53. | 15. |
| Spojené státy | Steve Johnson | 55. | 16. |
| Žebříček ATP k 11. srpnu 2014. | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Kevin Anderson
Robby Ginepri- Ryan Harrison
- Noah Rubin
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ivan Dodig
Alejandro Falla
Teimuraz Gabašvili- Santiago Giraldo
Vasek Pospisil- Jack Sock
- Dmitrij Tursunov
Jiří Veselý
- v průběhu turnaje
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Španělsko | David Marrero |  Indie | Leander Paes | 22. | 1. |
| Indie | Rohan Bopanna |  Kanada | Daniel Nestor | 26. | 2. |
 Spojené království | Jamie Murray |  Austrálie | John Peers | 59. | 3. |
 Filipíny | Spojené království | ||||
| Žebříček ATP k 11. srpnu 2014; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár nastoupil do čtyřhry díky uplatnění žebříčkové ochrany:
Následující pár nastoupil do čtyřhry z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Dominic Inglot (břišní poranění)
Skrečování
David Marrero (zádové poranění)
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Lukáš Rosol vs.
Jerzy Janowicz, 3–6, 7–6(7–3), 7–5
Mužská čtyřhra
- Juan Sebastián Cabal / Robert Farah vs. Jamie Murray /
John Peers, 6–3, 6–4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 Winston-Salem Open na anglické Wikipedii.
- ↑ Skvělý český tenisový den: Rosol a Kvitová slaví turnajové triumf. iDNES.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2014-08-23]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
