Winterův mlýn
| Winterův mlýn | |
|---|---|
_02.jpg) vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | před 1854 |
| Přestavba | 1855 |
| Poloha | |
| Adresa | Palackého č.p. 16, Dolní Teplice, Teplice nad Metují, okres Náchod,  Česko |
| Ulice | Palackého |
| Souřadnice | 50°35′5,54″ s. š., 16°10′19,99″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32616/6-4926 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Winterův mlýn v Dolních Teplicích u Teplic nad Metují v okrese Náchod je vodní mlýn, který stojí na řece Metuje asi 400 metrů jižně od náměstí v Teplicích nad Metují.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Mlýn, původně dřevěný, shořel roku 1854. Ještě téhož roku byl položen základní kámen nového mlýna, jehož stavba majiteli Janu Hamplovi trvala jeden rok. Na místě bývalého dřevěného mlýna nechal v roce 1861 mlynář vztyčit křížek.[1]
V roce 1930 vlastnil mlýn Jan Winter. Po jeho odsunu v roce 1945 byl mlýn dosídlen rodinou mlynáře Jaroslava Bitnara. Roku 1951 byl mlýn konfiskován a až do roku 1990 náležel Státnímu statku.[1]
Popis
Mlýn má lidově klasicizující výzdobu fasád broumovského typu.[2] Patrové stavení je zděné z kamene a cihel na podezdívce z kamenných kvádrů. Má sedlovou střechu s polovalbami pokrytou eternitem. Okapovou stěnou je situován kolmo ke komunikaci, náhon vede podél štítové stěny mezi stavením a silnicí.[2]
Vnitřní dispozice mlýna je třídílná a v obytné části dvoutraktová. Obytné místnosti se nacházejí v pravé části přízemí i patra, v levé je mlýnice. Segmentově zaklenutá síň uprostřed přízemí je předělena původními kazetovými, částečně prosklenými dveřmi.[2]
V přední části síně mají vstupy do obytných místností a mlýnice pískovcové hranolové profilované ostění a kazetové dveře. Podlahu pokrývá kopie původní keramické dlažby.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem. V roce 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu (zaniklo; hltnost 0,211 m³/s, spád 2,65 m, výkon 4,85 HP). Dochovaly se francouzský a pískovcový mlecí kámen a také provoz pily.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Winterův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Terez, 29.11.2012. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000144209, rejstříkové číslo ÚSKP 32616/6-4926. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn na Wikimedia Commons - Dolní Teplice na webu ČÚZK, Archivní mapy (1840)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: