Witold Lewicki

Dr. Witold Lewicki
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1901
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub
Narození13. listopadu 1859
Zoločiv
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1931
Alma materLvovská univerzita
Vídeňská univerzita
Jagellonská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Witold Lewicki (13. listopadu 1859 Zoločiv[1] – 1931[2][3]) byl rakouský novinář, národohospodář a politik polské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Střední školu absolvoval ve Lvově. Vystudoval historii a filozofii na Lvovské univerzitě, kde studoval v semináři u profesora Ksaweryho Liskeho. Roku 1878 vydal studii O historyografii polskiej za Zygmunta III.[1] Studoval zde historii a později i práva. Na Lvovské univerzitě promoval roku 1882.[3] Studoval taky na Vídeňské univerzitě.[4] Jiný zdroj uvádí, že roku 1883 získal doktorát na Jagellonské univerzitě.[3]

Působil jako právník, ekonom a politik. V letech 1890–1894 byl redaktorem listu Ekonomista Polski. Od roku 1902 působil v redakci listu Słowo ve Varšavě. Napsal mj. pojednání Samorząd gminny w Galicji a Polityka ekonomiczna sejmu galicyjskiego (1891).[4] Redigoval také list Przełom vycházející ve Vídni.[2] Byl ředitelem záložny ve Lvově a členem zemědělské společnosti v Krakově a Pilzně.[3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii městskou v Haliči, obvod Přemyšl, Grodek atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 9. voleb. obvod: Přemyšl, Sambir atd.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako rytíř Dr. Witold Lewicki, místotajemník zemského výboru, bytem Lvov.[6]

Ve volbách roku 1891 se uvádí jako kandidát Polského klubu.[7] I ve volbách roku 1897 je řazen mezi polské kandidáty.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b OKRET, Władysław. Rocznik naukowo-literacko-artystyczny (encyklopedyczny) na rok 1905. [s.l.]: Wydawn. Artystyczne i Filmowe, 1905. 397 s. Dostupné online. S. 148. (polsky) 
  2. ↑ a b Reyowie, wspomnienia XIX-XX w. [s.l.]: Muzeum Regionalne w Mielcu, 2009. 505 s. Dostupné online. ISBN 9788361911128. S. 149. (polsky) 
  3. ↑ a b c d Biblioteka Myśli Spółdzielczej: dr Witold Lewicki, Ani grosza do obcych banków, wszystko dla siebie [online]. p-i-w.edu.pl [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-11. (polsky) 
  4. ↑ a b LAM, Stanisław. Ilustrowana encyklopedja Trzaski, Everta i Michalskiego .... [s.l.]: Księgarnia Trzaski, Everta i Michalskiego, 1927. Dostupné online. S. XII. (polsky) 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&size=45&page=405
  7. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  8. ↑ Národní listy, 14. 3. 1897, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg