Woizlawa Feodora Meklenburská

Woizlawa Feodora Meklenburská
Portrét
Úplné jménoWoizlawa Feodora Elisa Marie Alžběta
Narození17. prosince 1918
Rostock
Úmrtí3. června 2019
Görwihl
ManželJindřich I. Reuss
PotomciFeodora Alžběta Reussová
Jindřich VIII. Reuss
Jindřich IX. Reuss
indřich X. Reuss
Jindřich XIII. Reuss
Jindřich XV. Reuss
DynastieDynastie Meklenburských
OtecAdolf Fridrich Meklenburský
MatkaViktorie Feodora z Reuss-Schleiz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Woizlawa Feodora Meklenburská (Woizlawa Feodora Elisa Marie Alžběta; 17. prosince 1918, Rostock3. června 2019, Görwihl) byla německá šlechtična a členka meklenbursko-schwerinského rodu. V době své smrti ve věku sta let byla nejstarší žijící členkou královské rodiny a nejstarší občankou Görwihlu.

Protože rodina neměla mužského potomka, je rok považován za vymřelý, kvůli salickému právu o následnictví.

Dětství a rodina

Vévodkyně Woizlawa Feodora Elisa Marie Alžběta Meklenbursko-Schwerinská se narodila v Rostocku ve Svobodném státu Meklenbursko-Schwerinsko 17. prosince 1918 po abdikaci svého bratrance, velkovévody Meklenburska-Schwerinu Fridricha Františka IV. a založení Výmarské republiky. Její otec Adolf Fridrich Meklenburský byl v letech 1912 až 1914 guvernérem Togolandu (v Německé Západní Africe). Její matkou byla Viktorie Feodora Reuss zu Schleiz (1889–1918). Otec byl sedmým synem velkovévody Bedřicha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského a jeho třetí manželky Marie Schwarzbursko-Rudolstadtské. Matka Viktorie byla nejstarší dcerou Jindřicha XXVII. z Reussu, regenta knížectví Reuss-Greiz, a Elisy Hohenlohe-Langenburské, vnučky Feodory Leiningenské, nevlastní sestry královny Viktorie. Princezna Viktorie Feodora zemřela den po narození Woizlawy.

Pojmenována byla po dceři pomořanského vévody Wartislawa I. (zemřel 1135) a manželce Pribislava, posledního knížete obodritského a prvního knížete meklenburského. Její jméno bylo potvrzením toho, že rod Meklenburských, přestože byl po staletí poněmčen, byl původně slovanského původu.

Woizlawa byla sestřenicí:

Svatba princezny Juliány

V roce 1937 probíhaly přípravy na svatbu jediného dítěte nizozemské královny Vilemíny, korunní princezny Juliány, s německým princem Bernhardem Lippsko-Biesterfeldským, když došlo k diplomatickému skandálu. Různí členové jeho rodiny a přátelé byli spojeni s nacisty a řada z nich se zúčastnila královské svatby. Protokol požadoval, aby byl budoucí princ-manžel pozván na audienci u své hlavy státu, kterou byl v té době Adolf Hitler. Aféra vyústila ve Vilemínin názor, že svatba je rodinná záležitost; v důsledku toho nepozvala členy cizích královských rodin, pokud je osobně neznala. V důsledku toho byly za Julianiny družičky vybrány buď její příbuzné, nebo příbuzné jejího ženicha. To zahrnovalo Woizlawu (princezninu sestřenici), Thyru Meklenbursko-Schwerinskou, Kiru Kirillovnu Ruskou, Žofii Sasko-Výmarsko-Eisenašskou a dvě Bernhardovy sestřenice, princezny Sieglinde a Alžbětu z Lippe.

Manželství a potomci

15. září 1939 se dvacetiletá Woizlawa v Bad Doberanu provdala za svého vzdáleného příbuzného Jindřicha I., prince Reusse (1910–1982), kterého v roce 1935 adoptoval její bezdětný a svobodný strýc Jindřich XLV. Reuss. Jindřich XLV. byl nadšený sympatizant nacismu a na počátku 30. let 20. století se stal členem NSDAP. Během druhé světové války byl důstojníkem wehrmachtu a v srpnu 1945 byl zatčen Rusou armádou a následně prohlášen za nezvěstného.

Woizlawa měla s manželem šest dětí, dceru a pět synů:

  • Feodora Alžběta Žofie Reussová (5. února 1942) ⚭ Gisbert zu Stolberg-Wernigerode (1942);
  • Jindřich VIII. Reuss (30. srpna 1944) ⚭ Dorit von Ruffin (1948);
  • Jindřich IX. Reuss (30. června 1947) ⚭ Amélie Besserer von Thalfingen (1959);
  • Jindřich X. Reuss (28. července 1948) ⚭ Alžběta Akerhielm af Margarethelund (1946); rozvedli se ⚭ hraběnka Antonie von Arnim (1949);
  • Jindřich XIII. Reuss (4. prosince 1951) ⚭ Susan Doukht Jaladi (1956); zatčen během zásahu proti extremistické pravicové skupině v roce 2022
  • Jindřich XV. Reuss (9. října 1956) ⚭ Anja Charlotte Noothcooperová (1975).

Restituční nárok

Zámek Thallwitz

V roce 1935 byl Woizlawin manžel adoptován jedním ze svých příbuzných, Jindřichem XLV., hlavou a posledním mužským členem mladší linie Reussů. Z důvodů dědictví se po jeho smrti v roce 1945 stal její manžel jediným dědicem jeho soukromého majetku, který zůstal ve vlastnictví mladší linie Reussů po jeho sesazení z trůnu během německé revoluce v roce 1918. V roce 1945 však komunistická pozemková reforma v sovětské okupační zóně (východní Německo) vyvlastnila veškerý movitý i nemovitý majetek rodu Reussů. Po znovusjednocení Německa v roce 1990 požádala jako dědic svého manžela o restituci na základě skutečnosti, že její zesnulý manžel byl britské i německé národnosti, a neměl tak být právně vyvlastněn podle okupačního práva. Navíc Bundestag schválil zákonný restituční nárok na movitý majetek, což vedlo k obrovským návratům muzejních předmětů. Podle úmluvy získala zámek Thallwitz a nějaký lesní majetek.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jelena Pavlovna Ruská
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Alexandra Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Adolf Fridrich Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Karel Günther Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Adolf Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
 
 
 
 
Luisa Ulrika Hesensko-Homburská
 
 
Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Ota Viktor ze Schönburg-Waldenburgu
 
 
Matylda ze Schonburg-Waldenburgu
 
 
 
 
 
 
Tekla Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
Woizlawa Feodora Meklenburská
 
 
 
 
 
Jindřich LXVII. Reuss
 
 
Jindřich XIV. Reuss
 
 
 
 
 
 
Adléta Reuss-Ebersdorf
 
 
Jindřich XXVII. z Reussu
 
 
 
 
 
 
Evžen Württemberský
 
 
Anežka Württemberská
 
 
 
 
 
 
Helena Hohenlohe-Langenburská
 
 
Viktorie Feodora Reuss-Schleiz
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Heřman Hohenlohe-Langenburský
 
 
 
 
 
 
Feodora Leiningenská
 
 
Elisa Hohenlohe-Langenburská
 
 
 
 
 
 
Vilém Bádenský
 
 
Leopoldina Bádenská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Alexandra Württemberská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Woizlawa Feodora of Mecklenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ThallwitzSchloß5.JPG
Autor: Jwaller, Licence: CC BY-SA 4.0
Thallwitz Castle (Leipzig district, Saxony)
Woizlawa-Feodora Prinzessin Reuß Herzogin zu Mecklenburg.jpg
Autor: Steffen Löwe, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail:In honor of the 100th birthday of Woizlawa-Feodora Prinzessin Reuß, a wooden sculpture of the Flame of Peace series was unveiled on the edge of Hofwiesenpark in Gera, Germany, on 21 December 2018. Heinrich XIII Prinz Reuß, Woizlawa-Feodora Prinzessin Reuß, Herta Margarete Habsburg-Lothringen and Sandor Habsburg-Lothringen were present. The sculpture was created by the Gera-based wood sculptor Marcus Malik.