Wolf Ernst Brohn
Wolff Ernst Brohn | |
---|---|
Hlava Krista z krucifixu na Karlově mostě | |
Narození | kolem 1600 ? Sasko |
Úmrtí | listopad 1664 Drážďany Sasko |
Povolání | sochař, modelér |
Rodiče | Wolf Friedrich Brohn |
Příbuzní | Melchior Jobst (děd) Sebastian Walther (strýc) |
Hnutí | baroko |
Významná díla | Epitaf saské princezny Žofie Hedviky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wolf Ernst Brohn (také Wolff Ernst Bron, Bion nebo Pioni, * kolem 1600 ; † začátek listopadu 1664 Drážďany) [1]) byl německý sochař raného baroka. Ve druhé a třetí čtvrtině 17. století, tedy ještě před zformováním dvorského stylu drážďanského baroka, byl „nejvýznamnějším mistrem svého uměleckého žánru v Drážďanech“[2].
Životopis
Wolfův otec Wolf Friedrich Brohn byl voják v gardě saského kurfiřta. Svou kariéru skončil v hodnosti hejtmana a velitele pevnosti Königstein. Tam byl za zpronevěru odsouzen k smrti a v roce 1610 popraven. Matka pocházela z drážďanské sochařské rodiny Waltherů, byla dcerou sochaře Melchiora Jobsta. Wolf Ernst brzy vstoupil do učení sochařství ke svému strýci Sebastianu Waltherovi. Pracoval jako sochař, modelér a designér v Drážďanech pro saského knížete a kurfiřta Jana Jiřího Saského. Tam se seznámil s dvorními kovolitci [[Hans Hillger|Hansem Hillgerem] a Andreasem Heroldem, s nimiž spolupracoval na dvorních zakázkách.
Hlavní díla
- Krucifix na Karlově mostě (1628-1929); Brohnův model odlil do bronzu Hans Hillger; původně byl určený pro most přes Labe v Drážďanech, ale nebyl použit, protože se jevil příliš velký a těžký. Trnová koruna byla doplněna až v Praze. [3];
- Bronzový epitaf saské princezny Žofie Hedviky Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburské (1630–1652), první manželky vévody Mořice Sasko-Zeitzského. Brohnův model odlil do bronzu kovolitec Andreas Herold. Epitaf původně sestával ze soch vévodkyně se syny (jednoročním Mořicem a dvouletým Johannem) v životní velikosti, klečícími v nice, rámované kartuší s andílky, andílčími hlavami, reliéfy a na vrcholu krucifixem. Byl osazen v kostele sv. Žofie v Drážďanech. Během druhé světové války byly bronzové sochy epitafu sejmuty a ukryty před nálety do krypty kostela sv. Kříže v Drážďanech. Po vybombardování celého kostela sv. Žofie a poboření kostela sv. Kříže byla figurální část epitafu v roce 1975 přestěhována do dómu ve Freibergu. Krucifix a kartuše s reliéfy byly po rekonstrukci dvorního kostela sv. Kříže v Drážďanech osazeny na severní stěnu u hlavního oltáře. Fragment stěny s kamennou nikou pobořeného kostela sv. Žofie stál ještě v roce 1963[4]
- Cínový sarkofág kurfiřta Jana Jiřího Saského († 1656) a jeho manželky Magdalény Sibyly († 1659), v severní kapli dómu ve Freibergu
- Cínové sarkofágy členů královské rodiny Wettinů
- Socha lovčího trubače se psem, na balustrádě před zámkem Moritzburgem (zničena za 2. světové války)
Odkazy
Reference
- ↑ podle Sächsische Biographie
- ↑ [1] Genealogisches Jahrbuch, Degener, svazek 1-5, 1961, s. 77-78, 91, 93
- ↑ Hugo Rokyta: Die Böhmischen Länder: Handbuch der Denkmäler und Gedenkstätten europäischer Kulturbeziehungen in den Böhmischen Ländern. Vydal Vitalis Praha 1997, s. 227. ISBN 978-8085938234
- ↑ ve fototéce
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolf Ernst Brohn na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolf Ernst Brohn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Paulis, Licence: CC BY-SA 3.0
Im Dom zu Freiberg: Figuren der Herzogin Sophie Hedwig (1630–1652; 1650 ∞ Prinz Moritz) und ihrer beiden Söhne Moritz und Johann Philipp, ursprünglich Bestandteile des Epitaphs der Herzogin an der Nordwand des Chores der Dresdner Sophienkirche.
Epitaph der Herzogin Sophie Hedwig an der Nordwand des Chores der Dresdner Sophienkirche