Wolfgang Maria Czernin

Wolfgang Maria Černín z Chudenic
1. hlava vinořské větve Czerninů
Ve funkci:
1797[zdroj?] – 21. prosince 1813
Předchůdcevětev rodu vznikla rozdělením nedrahovické větve na jindřichohradeckou a vinořskou
NástupceOtakar Evžen Czernin z Chudenic
Narození2. února 1766
Úmrtí21. prosince 1813 (ve věku 47 let)
Místo pohřbeníhrobka Černínů
Choť(1795) Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (1766–1840)
RodičeProkop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777) a Marie Tereza Reiská z Dubnic (1736–1780)
Děti1. Oktávie, provd. Merveldtová (1802–1879)
2. Marie Henrietta, provd. Kinská (1806–1872)
3. Otakar Evžen (1809–1886)
Příbuznínevlastní bratr: Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845)
nevlastní sestra: Marie Gabriela, provd. Trauttmansdorffová a později Rottenhanová (1747–1807)
nevlastní sestra: Marie Josefa, provd. Ugartová (1748–1811)
nevlastní sestra: Marie Antonie, provd. Lützowová (1750–1801)
bratr: Petr Jan Nepomuk Czernin (1769–1796)
sestra: Maria Karolina, provd. Thyfibiartová (1772–1842)
sestra: Marie Františka Czerninová (1775–1847)
vnuk: Děpold Czernin z Chudenic (1836–1893)
vnuk: Josef Czernin z Chudenic (1842–1923)
vnuk: Evžen Czernin z Chudenic (1851–1907)
děd: František Josef Czernin z Chudenic (1697–1733)
Profesevoják a komorník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hrabě Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (2. února 1766 – 21. prosince 1813)[1] byl zakladatel vinořské větve českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic.

Život

Náhrobek Wolfganga Marii v rodové hrobce Černínů z Chudenic na Vinořském hřbitově

Narodil se jako syn Prokopa Vojtěcha Františka Černína a jeho druhé manželky Marie Terezy Rajské z Dubnice a vnuk nejvyššího dvorského sudího Františka Josefa Černína.

Sloužil v armádě jako dobrovolník. Vyznamenal se ve válkách proti Turkům, zejména v roce 1790 u Kallefatu, kdy byl v čele útoku proti nepřátelskému táboru. Poté z armády vystoupil, ale několikrát byl znovu povolán do zbraně a pokaždé prokázal svou mimořádnou odvahu. A během napoleonských válek.

V roce 1797 založil vinořskou větev získáním smlouvy o odstoupení vinořského panství od hraběte Jana Rudolfa Černína z Chudenic.[zdroj?]

Od listopadu roku 1800 sloužil jako hlavní velitel pražského praporu a dosáhl hodnosti podplukovníka. Zúčastnil se bojů v roce 1805 jako velitel 1. českého praporu a roku 1809 jako plukovník a velitel 1. kouřimského zemského praporu. Poté byl přeložen k legii arcivévody Karla, s níž se zúčastnil bitvy u Wagramu, kde byl raněn. Za své zásluhy byl povýšen do hodnosti velícího plukovníka a obdržel velitelský kříž nově založeného Leopoldova císařského řádu za zásluhy.

Po vídeňském míru v říjnu 1809 a po rozpuštění jeho praporu odešel do penze. Zbytek svého života strávil na svých panstvích. Zemřel ve 47 letech. Byl pochován v rodové hrobce Černínů na Vinořském hřbitově.

Rodina

Oženil se 7. října 1795 s hraběnkou Marií Antonii ze Salm-Neuburgu (16. 4. 1766 – 31. 3. 1840). Narodily se jim 3 děti:

  • 1. Octavie (13. 12. 1802 – 11. 5. 1879)
    • ∞ (1. 6. 1837) Maximilian hrabě von Merveldt (8. 3. 1797 – 24. 5. 1849)
  • 2. Marie Henrietta (12. 8. 1806, Praha – 20. 12. 1872 Kostelec nad Orlicí)
  • 3. Otakar Evžen (3. 10. 1809 Vídeň – 29. 6. 1886 Vinoř)
    • ∞ (1. 8. 1833, Praha) Rosina hraběnka z Colloredo-Wallsee (1. 8. 1815, Praha – 12. 2. 1874 tamtéž)[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MIROSLAV, Marek. Czerninové 3 [online]. Genealogy.eu, rev. 2008-10-13 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online. (angličtina) 

Literatura

  • KOBLASA, Pavel. Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek České Budějovice, 2000. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce