Woodburytypie
Woodburytypie je fotografický proces a zároveň je tak označována fotografie, která vznikne tímto postupem. Tento proces vytváří plynule tónovaný obraz s mírným reliéfem. Z pochromovaného želatinového filmu po naexponování vznikne fotografický negativ, na kterém želatina v poměru k množství světla ztuhne. Pak se film vyvíjí v horké vodě, aby se odstranila veškerá nenaexponovaná želatina, a usuší se. Následně se lisuje olověným listem olova tlakem 5000 psi (pounds per square inch = libry na čtvereční palec; 1 psi = 6894,757 Pa). Vznikne tak hlubotisková deska. Následně se používá jako forma, která se naplní pigmentovanou želatinou. Želatinová vrstva se pak obtiskne na papírovou podložku.
Woodburytypii vynalezl a vyvinul Walter B. Woodbury v roce 1864 a poprvé byla použita v publikaci v roce 1866 a široce rozšířena pro knižní ilustrace přibližně v letech 1870–1900. [1] Byla to jediná komerčně úspěšná metoda pro tisk ilustračního materiálu, který byl schopný replikovat finesy a jemné detaily fotografie. Je to čistě mechanická metoda tisku, která produkuje věrné střední hodnoty a nepoužívá promítání obrazu nebo jinou dekonstrukční metodu.
Barret Oliver, americký herec a fotograf, v roce 2007 vydal knihu Historie woodburytypie (ISBN 1-887694-28-5)[2], inspirovanou procesem woodburytypie. Oliver své vlastní práce také reprodukuje touto tiskovou technikou.[3]
Galerie
- Robert Bulwer-Lytton, 1. hrabě z Lyttonu, asi 1860
- Charles Baudelaire, asi 1862
- Gioacchino Rossini, 1865
- Victor Hugo, 1876
- Annie Oakley, 1890–1900
Odkazy
Související články
- Uhlotisk, varianta woodburytypie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu woodburytypie na Wikimedia Commons
- Art & Architecture Thesaurus, s.v. „Woodburytype (process)“. Datum přístupu: 28. září 2006.
- Auer, Michèle, and Michel Auer. Encyclopédie internationale des photographes de 1839 à nos jours/Photographers Encyclopaedia International 1839 to the Present (Hermance: Editions Camera Obscura, 1985).
- Bloom, John. „Woodbury and Page: Photographers of the Old Order“. In Toward Independence: A Century of Indonesia Photographed (San Francisco: Friends of Photography, 1991), 29–30.
- Oliver, Barret. A History of the Woodburytype: The First Successful Photomechanical Printing Process and Walter Bentley Woodbury (Nevada City, Ca, Carl Mautz Publishing, 2007).
- Ovenden, Richard. John Thomson (1837–1921): Photographer (Edinburgh: National Library of Scotland, The Stationary Office, 1997), 35–36, 216.
- Rosenblum, Naomi. A World History of Photography (New York: Abbeville Press, 1984), 34, 197–198.
- Union List of Artist Names, s.v. „Woodbury, Walter Bentley“. Datum přístupu: 28. září 2006.
Reference
- ↑ Ovenden, 216; Rosenblum, 198; Bloom, 30. Auer and Auer give the date of its invention as 1866.
- ↑ MADISON, DAVID. Where Are They Now? The Cast of The Neverending Story [online]. 24. 3. 2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20. (anglicky)
- ↑ about Barret Oliver [online]. [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-19. (anglicky)
Poznámky
- Woodbury Permanent Photographic Printing Company London
Média použitá na této stránce
Robert Bulwer-Lytton, 1st Earl of Lytton
Woodburytype of a portrait of Charles Baudelaire by Étienne Carjat.
Portrait photograph of Victor Hugo published in the widely distributed serial publication entitled Galerie contemporaine, littéraire, artistique. Issued in parts from 1876 to 1884 by the firm of Goupil & Cie, the series contained 241 portraits of leading figures from the worlds of art, literature, music, science, and politics by a host of Parisian photographers. The illustrations were printed as woodburytypes–a photomechanical process that reproduced the continuous tones of photography but did so with pigmented gelatin molded to a varying thickness. The speed and economy with which woodburytypes could be printed, as well as their permanence (unlike traditional photographic processes that were subject to fading), made them a highly practical substitute for albumen silver prints in book publication or other situations where mass production was desirable.
Gioacchino Rossini, 1865