World Grand Prix (šipky)
| World Grand Prix | |
|---|---|
| BoyleSports World Grand Prix | |
| Informace o turnaji | |
| Země |  Irsko Anglie |
| Město | Rochester (1998–1999) Rosslare Strand (2000) Dublin (2001–2019) Coventry (2020) Leicester (2021–) |
| Hala | Casino Rooms (1998–1999) Crosbie Cedars Hotel (2000) Citywest Hotel (2001–2019) Ricoh Arena (2020) Morningside Arena (2021–) |
| Rok založení | 1998 |
| Pořadatel | PDC |
| Formát turnaje | sety zahájení i zakončení dvojnásobkem |
| Finanční odměna | 600 000 £ (120 000 £ pro vítěze) |
| Měsíc(e) konání | říjen |
| Aktuální vítěz | |
 Mike De Decker | |
| Oficiální webové stránky | |
BoyleSports World Grand Prix je šipkařský turnaj organizovaný společností PDC, který se každoročně koná v říjnu v Anglii. Turnaj nahradil dřívější World Pairs, který se konal v letech 1995 až 1997. V letech 1998 a 1999 probíhal v Casino Rooms v Rochesteru v Kentu, následující rok se přestěhoval do hotelu Crosbie Cedars v Rosslare v hrabství Wexford. V roce 2001 se turnaj přesunul do Citywest v Dublinu, kde se hrálo až do roku 2019. V roce 2020 se turnaj kvůli pandemii covidu-19 konal v aréně Ricoh v Coventry, od roku 2021 se hraje v Leicesteru.
Turnaj byl v letech 2001–2003 podporován sázkovou kanceláří Paddy Power, od roku 2004 převzal nad turnajem záštitu Sky Bet. Společnost v roce 2008 nahradil Sky Poker. V roce 2010 se na jeden ročník stala hlavním sponzorem společnost Bodog, kterou další rok nahradila společnost PartyPoker.com. V roce 2016 převzal pozici sponzora Unibet, od roku 2019 akci sponzoruje společnost BoyleSports.
Nejlepším hráčem turnaje se stal s jedenácti tituly Phil Taylor, zároveň byl ale hned pětkrát vyřazen již v prvním kole.
Aktuálním šampionem je Mike De Decker, který ve finále 13. října 2024 porazil obhájce titulu Lukea Humphriese 6–4 a získal tak svůj první titul na major turnaji.
Formát turnaje
Jedná se o jediný televizní turnaj, ve kterém musí hráč leg nejen zakončit dvojnásobkem, ale také ho tímto způsobem zahájit (využít může i střed terče).
Formát turnaje se v průběhu let vyvíjel. V roce 1998 se hrálo na sety, přičemž k jeho získání musel hráč získat dva ze tří legů. Následující rok byl počet legů v setu zvýšen na pět, zároveň byly zavedeny skupiny, do každé byl nasazen jeden z semifinalistů minulého ročníku. Tento formát vydržel pouze jednu sezónu, od roku 2000 byly skupiny zrušeny. V následujících letech již k dalším úpravám nedocházelo.
Nutnost zahájení legu dvojnásobkem komplikuje hráčům možnost zakončení devíti šipkami, jelikož tak omezuje počet možných kombinací a nutí hráče zakončit hru přes střed (pokud jím leg nezahájí). První zavření devítkou předvedl až Brendan Dolan v semifinále v roce 2011. V roce 2014 ho napodobil James Wade (který byl shodou okolností Dolanovým soupeřem při jeho devítce). Devítku hodil také jeho soupeř Robert Thornton, poprvé v historii se tak podařilo uzavřít leg devítkou oběma hráčům v rámci jednoho společného televizního zápasu. Všichni hráči zvolili stejný způsob, tedy zahájení na dvojnásobku 20 a zakončení přes střed.
Seznam finálových zápasů
| Rok | Vítěz (průměr ve finále) | Skóre[1] | Finalista (průměr ve finále) | Finanční odměna | Sponzor | Místo konání | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkem | Vítěz | Finalista | ||||||
| 1998 | Phil Taylor (94.61) | 13–8 | Rod Harrington (86.64) | £38 000 | £9 000 | £5 000 | PDC | Casino Rooms, Rochester, Kent |
| 1999 | Phil Taylor (92.59) | 6–1 | Shayne Burgess (81.26) | |||||
| 2000 | Phil Taylor (91.32) | 6–1 | Shayne Burgess (81.48) | £70 000 | £15 000 | £7 500 | Crosbie Cedars Hotel, Rosslare | |
| 2001 | Alan Warriner (83.52) | 8–2 |  Roland Scholten (81.84) | £78 000 | Paddy Power | Citywest Hotel, Dublin | ||
| 2002 | Phil Taylor (100.17) | 7–3 |  John Part (88.62) | £70 000 | £14 000 | £7 000 | ||
| 2003 | Phil Taylor (94.80) | 7–2 | John Part (83.25) | £76 000 | £15 000 | £7 500 | ||
| 2004 | Colin Lloyd (85.29) | 7–3 | Alan Warriner (77.91) | £100 000 | £20 000 | £10 000 | Sky Bet | |
| 2005 | Phil Taylor (90.74) | 7–1 | Colin Lloyd (82.05) | |||||
| 2006 | Phil Taylor (88.24) | 7–4 | Terry Jenkins (82.51) | £130 000 | £25 000 | £12 500 | ||
| 2007 | James Wade (86.03) | 6–3 | Terry Jenkins (84.58) | £200 000 | £50 000 | £20 000 | ||
| 2008 | Phil Taylor (97.81) | 6–2 | Raymond van Barneveld (90.42) | £250 000 | £25 000 | Sky Poker | ||
| 2009 | Phil Taylor (97.07) | 6–3 | Raymond van Barneveld (86.62) | £350 000 | £100 000 | £40 000 | Sky Bet | |
| 2010 | James Wade (88.92) | 6–3 | Adrian Lewis (89.33) | Bodog | ||||
| 2011 | Phil Taylor (90.29) | 6–3 |  Brendan Dolan (84.68) | PartyPoker.com | ||||
| 2012 | Michael van Gerwen (87.53) | 6–4 | Mervyn King (81.96) | |||||
| 2013 | Phil Taylor (97.67) | 6–0 | Dave Chisnall (81.29) | |||||
| 2014 | Michael van Gerwen (90.81) | 5–3 | James Wade (89.26) | £400 000 | £45 000 | |||
| 2015 |  Robert Thornton (90.79) | 5–4 | Michael van Gerwen (96.79) | |||||
| 2016 | Michael van Gerwen (100.29) | 5–2 | Gary Anderson (92.73) | Unibet | ||||
| 2017 | Daryl Gurney (88.50) | 5–4 |  Simon Whitlock (83.53) | |||||
| 2018 | Michael van Gerwen (88.85) | 5–2 | Peter Wright (91.61) | |||||
| 2019 | Michael van Gerwen (94.74) | 5–2 | Dave Chisnall (93.32) | £450 000 | £110 000 | £50 000 | BoyleSports | |
| 2020 |  Gerwyn Price (88.19) | 5–2 | Dirk van Duijvenbode (87.07) | Ricoh Arena, Coventry[2] | ||||
| 2021 | Jonny Clayton (94.44) | 5–1[3] | Gerwyn Price (92.47) | Morningside Arena, Leicester | ||||
| 2022 | Michael van Gerwen (91.07) | 5–3[4] | Nathan Aspinall (91.88) | £550 000 | £130 000 | £60 000 | ||
| 2023 | Luke Humphries (93.30) | 5–2 | Gerwyn Price (91.00) | £600 000 | £120 000 | |||
| 2024 | Mike De Decker (92.06) | 6–4 | Luke Humphries (90.56) | |||||
Rekordy a statistiky
Aktuální k 13. říjnu 2024
Počet účastí ve finále
| Pořadí | Hráč | Země | Vítězství | Finalista | Finále celkem | Počet účastí |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Phil Taylor | Anglie | 11 | 0 | 11 | 19 |
| 2 | Michael van Gerwen | Nizozemsko | 6 | 1 | 7 | 14 |
| 3 | James Wade | Anglie | 2 | 1 | 3 | 20 |
| 4 | Gerwyn Price | Wales | 1 | 2 | 3 | 10 |
| 5 | Colin Lloyd | Anglie | 1 | 1 | 2 | 14 |
| Alan Warriner | Anglie | 1 | 1 | 2 | 9 | |
| Luke Humphries | Anglie | 1 | 1 | 2 | 4 | |
| 8 | Daryl Gurney | Severní Irsko | 1 | 0 | 1 | 11 |
| Robert Thornton | Skotsko | 1 | 0 | 1 | 8 | |
| Jonny Clayton | Wales | 1 | 0 | 1 | 7 | |
| Mike De Decker | Belgie | 1 | 0 | 1 | 2 | |
| 12 | Raymond van Barneveld | Nizozemsko | 0 | 2 | 2 | 15 |
| John Part | Kanada | 0 | 2 | 2 | 14 | |
| Dave Chisnall | Anglie | 0 | 2 | 2 | 14 | |
| Terry Jenkins | Anglie | 0 | 2 | 2 | 12 | |
| Shayne Burgess | Anglie | 0 | 2 | 2 | 4 | |
| 17 | Adrian Lewis | Anglie | 0 | 1 | 1 | 16 |
| Mervyn King | Anglie | 0 | 1 | 1 | 15 | |
| Brendan Dolan | Severní Irsko | 0 | 1 | 1 | 15 | |
| Gary Anderson | Skotsko | 0 | 1 | 1 | 15 | |
| Peter Wright | Skotsko | 0 | 1 | 1 | 13 | |
| Simon Whitlock | Austrálie | 0 | 1 | 1 | 11 | |
| Roland Scholten | Nizozemsko | 0 | 1 | 1 | 9 | |
| Nathan Aspinall | Anglie | 0 | 1 | 1 | 6 | |
| Rod Harrington | Anglie | 0 | 1 | 1 | 5 | |
| Dirk van Duijvenbode | Nizozemsko | 0 | 1 | 1 | 4 |
- Aktivní hráči jsou vyznačeni tučně
- V tabulce jsou pouze hráči, kteří se účastnili finále
- V případě stejného výsledku jsou hráči řazeni abecedně
Zakončení devíti šipkami
Na turnaji se povedlo celkem třem hráčům zakončit leg devítkou, tedy nejnižším možným množstvím šipek.
| Hráč | Rok (+ kolo) | Způsob | Soupeř | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| Brendan Dolan | 2011, semifinále | D20, 2 x T20; 3 x T20; T20, T17, střed | James Wade | 5–2 |
| James Wade | 2014, 2. kolo | D20, 2 x T20; 3 x T20; T20, T17, střed | Robert Thornton | 3–2 |
| Robert Thornton | 2014, 2. kolo | D20, 2 x T20; 3 x T20; T20, T17, střed | James Wade | 2–3 |
Nejvyšší průměry
Celkem 16krát se podařilo odehrát zápas na turnaji s průměrem nad 100. Phil Taylor má na kontě 9 z nich.[5]
| Deset nejvyšších průměrů v zápasech World Grand Prix | ||||
|---|---|---|---|---|
| Průměr | Hráč | Rok (+ kolo) | Soupeř | Výsledek |
| 106.45 | Alan Warriner | 2001, 1. kolo | Andy Jenkins | 2–0 |
| 104.86 | Gary Anderson | 2013, 1. kolo | Jelle Klaasen | 2–0 |
| 104.47 | Michael van Gerwen | 2013, 1. kolo | John Part | 2–0 |
| 103.09 | Michael van Gerwen | 2016, čtvrtfinále | Simon Whitlock | 3–1 |
| 103.02 | Phil Taylor | 2011, semifinále | Richie Burnett | 5–2 |
| 102.85 | Dave Chisnall | 2020, 1. kolo | Glen Durrant | 2–0 |
| 102.48 | Phil Taylor | 2010, 1. kolo | Brendan Dolan | 2–0 |
| 102.26 | Phil Taylor | 2011, 1. kolo | Peter Wright | 2–1 |
| 101.79 | Ross Smith | 2024, 1. kolo | Gian van Veen | 2–0 |
| 101.75 | Phil Taylor | 2010, 2. kolo | Andy Smith | 3–0 |
| Hráči s průměrem nad 100 | |||
|---|---|---|---|
| Hráč | Celkem | Nejvyšší průměr | Rok (+ kolo) |
| Phil Taylor | 9 | 103.02 | 2011, semifinále |
| Michael van Gerwen | 4 | 104.47 | 2013, 1. kolo |
| Dave Chisnall | 2 | 102.85 | 2020, 1. kolo |
| Simon Whitlock | 2 | 101.12 | 2020, 1. kolo |
| Alan Warriner | 1 | 106.45 | 2001, 1. kolo |
| Gary Anderson | 1 | 104.86 | 2013, 1. kolo |
| Ross Smith | 1 | 101.79 | 2024, 1. kolo |
| Gerwyn Price | 1 | 100.82 | 2021, 1. kolo |
| Luke Humphries | 1 | 100.30 | 2024, semifinále |
| 5 nejvyšších průměrů za celý turnaj | ||||
|---|---|---|---|---|
| Průměr | Hráč | Rok | ||
| 99.46 | Michael van Gerwen | 2016 | ||
| 99.23 | Phil Taylor | 2010 | ||
| 98.62 | Phil Taylor | 2009 | ||
| 98.50 | Phil Taylor | 2008 | ||
| 98.22 | Phil Taylor | 2012 | ||
World Team Championship
World Team Championship předcházelo turnaji World Grand Prix, odehrálo se celkem třikrát v letech 1995 až 1997.[6]
| Rok | Vítězové | Skóre | Finalisté | Místo konání |
|---|---|---|---|---|
| 1995 | Eric Bristow Dennis Priestley | 14–9 | Keith Deller Jamie Harvey | Butlin's Wonder West World, Ayr |
| 1996 | Bob Anderson Phil Taylor | 18–15 | Chris Mason Steve Raw | Willows Variety Centre, Salford |
| 1997 | Raymond van Barneveld Roland Scholten | 18–15 | Richie Burnett Rod Harrington | Butlin's South Coast World, Bognor Regis |
Vysílání
World Grand Prix od samotného počátku vysílá společnost Sky Sports.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Grand Prix (darts) na anglické Wikipedii.
- ↑ World Grand Prix Winners [online]. Darts Database [cit. 2020-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01. (anglicky)
- ↑ ALLEN, Dave. BoyleSports World Grand Prix moves to Coventry in 2020 [online]. PDC.tv, 2020-08-28 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SKOK, Aleš. Clayton ovládl World Grand Prix! Priceovi nedal ve finále absolutně žádnou šanci [online]. TN.nova.cz, 2021-10-09 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online.
- ↑ SKOK, Aleš. Drama ve finále World Grand Prix zvládl lépe van Gerwen. Slaví svůj šestý titul [online]. TN.nova.cz, 2022-10-09 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online.
- ↑ World Grand Prix Player Stats [online]. Darts Database [cit. 2020-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01. (anglicky)
- ↑ PDC World Pairs Winners [online]. Darts Database [cit. 2020-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01. (anglicky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg){kind=link}
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.