Wrightie
Wrightie | |
---|---|
Wrightie Wrightia tinctoria | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
Rod | wrightie (Wrightia) R.Br., 1811 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wrightie[1] (Wrightia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a poměrně velkými květy. Plody jsou úzké a dlouhé měchýřky. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa. Některé druhy jsou lokálně těženy pro dřevo, poskytují modré barvivo indigo nebo jsou využívány v medicíně. Jsou také pěstovány jako okrasné dřeviny.
Popis
Wrightie jsou stálezelené nebo opadavé keře a stromy, dorůstající výšky až 20, výjimečně i 40 metrů. Stromovité druhy mají oblý kmen bez kořenových náběhů. Větévky jsou u většiny druhů tenké. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, řapíkaté, o délce od 2 do 24 cm. Rostliny při poranění roní bílý nebo žlutý latex. Květenství jsou vrcholové nebo úžlabní, chudé nebo mnohokvěté vrcholíky. Květy jsou oboupohlavné a dosti velké. Kalich téměř k bázi členěný na 5 laloků, na bázi jsou na vnitřní straně šupinovité žlázky. Koruna je miskovitá, nálevkovitá nebo kolovitá, s válcovitou až zvonkovitou korunní trubkou. Laloky koruny se překrývají směrem doleva. Pakorunka je miskovitá, jazýčkatá nebo třásnitá, u některých druhů (W. religiosa) chybí. Tyčinky jsou většinou přirostlé v polovině korunní trubky nebo v její horní části, zřídka dole. Prašníky jsou střelovité, spojené s bliznovou hlavou, na bázi ostruhaté. Gyneceum je tvořeno 2 volnými nebo srostlými semeníky obsahujícími mnoho vajíček. Čnělka je nitkovitá, zakončená vejcovitou bliznovou hlavou. Plodem je souplodí 2 srostlých nebo volných měchýřků. Měchýřky jsou dlouhé a úzké, na průřezu okrouhlé. Obsahují plochá, čárkovitá semena s dlouhým štětinovitým chmýrem.[2][3][4]
Rozšíření
Rod wrightie zahrnuje asi 23[3] až 32[5] druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa od Indie po severovýchodní Austrálii a Oceánii a ve východní a jižní Africe. Wrightie se vyskytují v tropických deštných lesích, suchých opadavých lesích i na savanách. Rozsáhlý areál mají zejména druhy W. laevis a W. pubescens. V Africe rostou 2 druhy. W. demartiniana se vyskytuje na savanách východní Afriky, W. natalensis je endemit jihoafrického Natalu.[2][3]
Taxonomie
Rod Wrightia popsal v roce 1811 Robert Brown a pojmenoval jej na počest skotského botanika a lékaře Williama Wrighta, který strávil 18 let na ostrově Jamajka. Dva druhy popsal již Carl Linné, řadil je však do rodu oleandr (Nerium). V současné taxonomii je rod Wrightia spolu s blízce příbuznými rody Stephanostemma a Pleioceras řazen do tribu Wrightieae podčeledi Rauvolfioideae.[6]
Obsahové látky
Wrightie obsahují řadu účinných látek. Plody A. tinctoria obsahují cykloartany, cykloartenon and cykloeukalenol, alfa- a beta-amyrin, beta-sitosterol, kyselinu urseolovou aj. V listech je obsažen triterpen beta-amyrin. Kůra obsahuje beta-amyrin, beta-sitosterol a lupeol. V semenech, listech a kořenech jsou obsaženy glukosidy, jejichž rozkladem se tvoří modré barvivo indigo. Kůra W. tomentosa obsahuje podobně jako kůra Holarrhena antidysenterica alkaloid konesin, který je hlavní účinnou složkou. Z dalších alkaloidů jsou obsaženy holarhin, kurchicin a malé množství konkurchinu. Z dalších látek jsou obsaženy beta-sitosterol, lupeol a alfa-amyrin. Z kůry tohoto druhu byl izolován isoflavon wrightiadion s cytotoxickou aktivitou.[7]
Význam
Ze semen, listů a kořenů některých druhů wrightie (W. tinctoria, W. tomentosa a W. dubia) je v Indii a Kambodži získáváno barvivo indigo. Wrightie mají měkké, lehké dřevo s jemnou texturou a některé robustnější druhy (W. pubescens, W. laevis, W. tomentosa, W. tinctoria) jsou lokálně těženy.[2] Druh W. arborea je v tropické Asii pěstován jako okrasný, stínící a pouliční strom.[8] Druhy W. antidysenterica a W. religiosa mají pohledné vonné květy a jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.[2] W. religiosa se pěstuje i jako bonsaj. Šťáva W. tinctoria se v Indii používala k prodloužení trvanlivosti mléka.[2] Vlákna z kůry W. religiosa slouží v Číně k výrobě papíru a jako náhrada bavlny.[3]
Kůra W. tinctoria je v indické medicíně používána k léčbě úplavice a kožních nemocí a často slouží jako náhrada kůry Holarrhena antidysenterica. Semena se používají proti střevním parazitům.[7] Druhy W. religiosa, W. pubescens a W. laevis jsou využívány v čínské medicíně.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- ↑ a b c d e NGAN, Phung Trung. A revision of the genus Wrightia (Apocynaceae). Annals of the Missouri Botanical Garden. 1965, čís. 52(2), s. 114–175. Dostupné online.
- ↑ a b c d e LI, Bingtao; LEEUWENBERG, Antony J. M.; MIDDLETON, David J. Flora of China: Wrightia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAZIMUDDIN, S.; QAISER, M. Flora of Pakistan: Wrightia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENDRESS, Mary E.; LIEDE-SCHUMANN, Sigrid; MEVE, Ulrich. An updated classification of Apocynaceae. Phytotaxa. 2014, čís. 159(3). Dostupné online. ISSN 1179-3163.
- ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu wrightie na Wikimedia Commons
- Taxon Wrightia ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Plate from book
Autor: Ramon FVelasquez, Licence: CC BY-SA 3.0
Wrightia antidysenterica. Biñan, Laguna City Hall [1] (the City of Biñan is a first class component city in the Republic of the Philippines, Laguna,[2] and the white flowers thereat.
Chemical structure of beta-amyrin ((3β)-Olean-12-en-3-ol, β-amyrenol)
Autor: Sage Ross, Licence: CC BY-SA 3.0
A Water Jasmine (Wrightia religiosa) bonsai, International Collection 711, on display at the National Bonsai & Penjing Museum at the United States National Arboretum. According to the tree's display placard, the age of the tree is unknown. It was donated by Tang Quoc Kiet.