Wu Fang-sien
| Wu Fang-sien | |
|---|---|
.jpg) Wu Fang-sien s třemi zlaty z Univerziády (2023) | |
| Stát |  Čínská Tchaj-pej |
| Datum narození | 15. července 1999 (25 let) |
| Místo narození | Tchaj-pej, Tchaj-wan |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 318 469 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 19–20 |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 218–115 |
| Tituly | 3 WTA, 2 WTA 125, 21 ITF |
| Nejvyšší umístění | 42. místo (13. ledna 2025) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2024) |
| French Open | 2. kolo (2023) |
| Wimbledon | 3. kolo (2023) |
| US Open | 2. kolo (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 12. ledna 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wu Fang-sien (čínsky pchin-jinem Wú Fāngxián, znaky zjednodušené 吳芳嫺, * 15. července 1999 Tchaj-pej) je tchajwanská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala dvě deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala dvacet jedna titulů ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve čtyřhře nejvýše klasifikována v lednu 2025 na 42. místě.[2]
Na Letní univerziádě 2021 v Čcheng-tu, přesunuté kvůli pandemii covidu-19 na srpen 2023,[3] získala zlaté medaile z ženské i smíšené čtyřhry a týmové soutěže.[4][5]
Tenisová kariéra
Na okruhu WTA Tour debutovala washingtonským Citi Open 2018, na němž zasáhla s krajankou Čchen Pchej-süan do čtyřhry. Na úvod až v supertiebreaku podlehly pozdějším vítězkám, Číňance Chan Sin-jün a Chorvatce Darije Jurakové. Na grandslamu debutovala v deblu Australian Open 2020, do něhož s krajankou Lee Ja-süan obdržely divokou kartu. Časnou porážku jim přivodily americké turnajové šestnáctky Sofia Keninová s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Keninová v ročníku vyhrála melbournskou dvouhru.[6]
První zápas na túře WTA vyhrála až v únorové čtyřhře Thailand Open 2023 v Hua Hinu, kterou následně s krajankou Čan Chao-čching ovládly. Ve čtvrtfinále zdolaly nejvýše nasazené Ellen Perezovou s Tamarou Zidanšekovou, v semifinále turnajové čtyřky Latishu Chanovou s Guarachiovou a v souboji o titul Číňanky Wang Sin-jü s Ču Lin. Od listopadu 2022 tak vyhrála 25 z 26 deblových utkání, když od podzimu 2022 ovládla pět turnajů na okruhu ITF.[7][8] O dva týdny později postoupila na úvodním ročníku mexického Mérida Open Akron 2023 do druhého deblového finále. S Číňankou Wang Sin-jü v něm podlehly americko-francouzské dvojici pár Caty McNallyová a Diane Parryová.[9][10] První zápas na deblovém grandslamu vyhrála při pařížském debutu, French Open 2023, kde startovala s Estonkou Ingrid Neelovou. Po výhře nad favorizovanými Friedsamovou s Nadijou Kičenokovou dohrály na raketách pozdějších finalistek Leylah Fernandezové a Taylor Townsendové. Grandslamové maximum vylepšila po boku Číňanky Ču Lin třetím kolem ve Wimbledonu 2023. Soutěž opustily po prohře s pozdějšími semifinalistkami Caroline Dolehideovou a Čang Šuaj. V sezóně 2023 si také zahrála semifinále čtyřhry na Bad Homburg Open s Neelovou a na Korea Open v páru s Chromačovovou.[6][1]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 5 (3–2)
| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| WTA 1000 (0) |
| WTA 500 (0–1) |
| WTA 250 (3–1) |
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | únor 2023 | Hua Hin, Thajsko | WTA 250 | tvrdý | Čan Chao-čching |  Wang Sin-jü Ču Lin | 6–1, 7–6(8–6) |
| Finalistka | 1. | únor 2023 | Mérida, Mexiko | WTA 250 | tvrdý | Wang Sin-jü |  Caty McNallyová  Diane Parryová | 0–6, 5–7 |
| Finalistka | 2. | srpen 2024 | Washington, D.C., Spojené státy | WTA 500 | tvrdý | Ťiang Sin-jü | Taylor Townsendová Asia Muhammadová | 6–7(0), 3–6 |
| Vítězka | 2. | leden 2025 | Auckland, Nový Zéland | WTA 250 | tvrdý | Ťiang Sin-jü |  Aleksandra Krunićová Sabrina Santamariová | 6–3, 6–4 |
| Vítězka | 3. | leden 2025 | Hobart, Austrálie | WTA 250 | tvrdý | Ťiang Sin-jü |  Monica Niculescuová  Fanny Stollárová | 6–1, 7–6(8–6) |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 3 (2–1)
| Legenda |
|---|
| WTA 125 (2–1) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | listopad 2019 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | Lee Ja-süan |  Dalila Jakupovićová  Danka Kovinićová | 4–6, 6–4, [10–7] |
| Vítězka | 2. | červen 2023 | Makarska, Chorvatsko | antuka |  Ingrid Neelová |  Anna Sisková Renata Voráčová | 6–3, 7–5 |
| Finalistka | 1. | červenec 2024 | Contrexéville, Francie | antuka | Čang Šuaj |  Oxana Kalašnikovová Iryna Šymanovičová | 7–5, 3–6, [7–10] |
Tituly na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
Čtyřhra (21 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Sie Šu-jing |  Fernanda Britová  Noelia Zeballosová | 5–7, 6–3, [11–9] |
| 2. | červenec 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Čchen Pchej-süan | Ana Bianca Mihailová Čao Siao-si | 6–2, 6–1 |
| 3. | srpen 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Čchen Pchej-süan | Ana Bianca Mihailová Čao Siao-si | 6–4, 6–2 |
| 4. | září 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Čchen Pchej-süan | Sie Jü-tching Lee Pchej-čch' | 7–6, 3–6, [11–9] |
| 5. | září 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Čchen Pchej-süan | Lee Pchej-čch'  Kanika Vaidyaová | 6–0, 1–6, [10–7] |
| 6. | prosinec 2017 | Hongkong, Čína | tvrdý | Čchen Pchej-süan | Čan Ťin-wej Lu Ťia-si | 6–1, 6–0 |
| 7. | květen 2018 | San Severo, Itálie | antuka | Čchen Pchej-süan |  Svjatlana Piraženková Sofja Šapatavová | 6–3, 6–4 |
| 8. | květen 2018 | Caserta, Itálie | antuka | Čchen Pchej-süan |  Jaimee Fourlisová Ellen Perezová | 7–6(8–6), 6–3 |
| 9. | červen 2018 | Båstad, Švédsko | antuka | Čchen Pchej-süan |  Anna Danilinová  Karin Kennelová | 7–5, 1–6, [10–5] |
| 10. | leden 2019 | Hongkong, Čína | tvrdý | Čchen Pchej-süan |  Robu Kadžitaniová Hiroko Kuwatová | 6–3, 6–3 |
| 11. | září 2019 | Kjóto, Japonsko | tvrdý | Lee Ja-süan | Kanako Morisakiová Minori Joneharová | 6–4, 3–6, [10–7] |
| 12. | prosinec 2019 | Nová Bombaj, Indie | tvrdý | Lee Pchej-čch' |  Olga Dorošinová Šalimar Talbiová | 6–2, 6–2 |
| 13. | leden 2020 | Hongkong, Čína | tvrdý |  Eudice Chongová | Mojuka Učidžimová Čang Jing | 7–6(7–2), 6–1 |
| 14. | červen 2022 | Ra'anana, Izrael | tvrdý | Lee Ja-süan | Čihiró Muramacuová Rebeka Stolmárová | 6–3, 6–1 |
| 15. | červenec 2022 | Porto, Portugalsko | tvrdý | Lee Ja-süan | Lu Ťia-ťing Alana Parnabyová | 5–7, 6–4, [10–1] |
| 16. | červenec 2022 | Nottingham, Spojené království | tvrdý | Lee Pchej-čch' |  Jasmijn Gimbrèreová Isabelle Haverlagová | 6–3, 6–2 |
| 17. | listopad 2022 | Nantes, Francie | tvrdý (h) |  Magali Kempenová | Veronika Erjavecová  Emily Webley-Smithová | 6–2, 6–4 |
| 18. | listopad 2022 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Cchao Ťia-i |  Kamilla Bartoneová Bojana Marinkovićová | 6–0, 7–5 |
| 19. | listopad 2022 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Cchao Ťia-i | Anastasija Gurjevová Vlada Minčevová | 6–3, 6–4 |
| 20. | prosinec 2022 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Cchao Ťia-i | Oana Gavrilová Emilie Lindhová | 6–4, 6–3 |
| 21. | prosinec 2022 | Kjóto, Japonsko | tvrdý (h) | Liang En-šuo | Momoko Koboriová  Luksika Kumkhumová | 2–6, 7–6(7–5), [10–2] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wu Fang-hsien na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Wu Fang-sien na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 12. ledna 2025
- ↑ Wu Fang-sien na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 12. ledna 2025
- ↑ SUCHAN, Jan. Čína napotřetí chystá letní univerziádu. ‚Proticovidová omezení nejsou, těšíme se,‘ říká funkcionářka Ertlová. iROZHLAS [online]. 2023-07-18 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Taiwan wins 3 tennis golds at Universiade in Chengdu. www.ocac.gov.tw [online]. Overseas Community Affairs Council, R. O. C., 2023-08-08 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZHE, Sun. Chengdu Universiade | Chinese Taipei duos claim two gold medals in tennis doubles | XINHUA. LINE TODAY [online]. 2023-08-05 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Wu Fang-hsien Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zhu defeats Tsurenko in Hua Hin to win first title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-05 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan's tennis duo beats Chinese rivals to clinch Thailand Open title. Focus Taiwan [online]. 2023-02-06 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Giorgi picks up fourth career title in Merida. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-27 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan's Wu Fang-hsien falls short in final of tennis' Merida Open. Focus Taiwan [online]. 2023-02-27 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wu Fang-sien na Wikimedia Commons - Wu Fang-sien na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Wu Fang-sien na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Autor: 總統府, Licence: CC BY 2.0
Official Photo by Simon Liu / Office of the President
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.