Wu Pang-kuo

Wu Pang-kuo
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Číny
Narození	12. července 1941 (82 let) Pingba District
Alma mater	Univerzita Čching-chua
Profese	politik
Ocenění	velkokříž Řádu Ouissam Alaouite Řád přátelství
Commons	Wu Bangguo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wu Pang-kuo (čínsky pchin-jinem Wú Bāngguó, znaky zjednodušené 吴邦国, tradiční 吳邦國; * 12. července 1941) je bývalý čínský komunistický politik, původně technik v továrně na elektroniku se vypracoval na jejího ředitele, poté přešel do politiky. Působil ve vedení šanghajské organizace Komunistické strany Číny, od roku 1991 vedl stranickou organizaci v Šanghaji jako tajemník šanghajského městského výboru KS Číny (1991–1994), zastával funkci tajemníka sekretariátu ÚV KS Číny (1994–1997), místopředsedy vlády (1995–2003) a předsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (2003–2013), současně byl členem vedení KS Číny jako člen politbyra (1992–2012) a jeho stálého výboru (2002–2012).

Život

Wu Pang-kuo se narodil 12. července 1941 v okresu Pching-pau v provincii Kuej-čou, rod Wu pocházel z okresu Fej-tung v provincii An-chuej. Jeho otec vyučoval na vojenské škole. V roce 1960 nastoupil studia radioelektroniky na univerzitu Čching-chua v Pekingu, kterou absolvoval v roce 1967.^[1] Mezitím v roce 1964 vstoupil do Komunistické strany Číny. Po ukončení studia nastoupil jako dělník a technik do šanghajské továrny na elektronky č. 3, s lety postupoval výše až na zástupce vedoucího a vedoucího technického úseku (do 1976), náměstka ředitele a ředitele továrny (1976–1978).^[1] V roce 1978 byl pověřen funkcí zástupce ředitele Šanghajské společnosti elektronických součástek, poté zástupce ředitele Šanghajské společnosti ekletronek. V letech 1981–1983 pracoval jako zástupce tajemníka Šanghajského úřadu pro měřicí přístroje, přístroje a telekomunikace. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem ústředního výboru (znovuzvolen na XIII. sjezdu 1987).^[1]

Roku 1983 přešel do stranického aparátu, když ve stálém výboru šanghajského městského výboru KS Číny odpovídal za otázky vědy a techniky. V letech 1985–1991 byl zástupcem tajemníka šanghajského městského výboru KS Číny a od roku 1991 vedl šanghajské komunisty jako tajemník šanghajského městského výboru KS Číny.^[1] Ve vedení Šanghaje úzce spolupracoval s Ťiang Ce-minem, starostou (1985–1988) a tajemníkem stranické organizace (1987–1989) a Ču Žung-ťim, nástupcem Ťianga v obou funkcích. Byl proto během svého dalšího působení ve vysokých funkcích všeobecně považován za člena „šanghajské kliky“ a spolupracovníka Ťiang Ce-mina, s celkově konzervativním přístupem k reformám.^[2]

Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen do ústředního výboru a následně i členem politbyra. V září 1994 byl přeložen ze Šanghaje do Pekingu na místo tajemníka sekretariátu ÚV KS Číny a v březnu 1995 se stal místopředsedou státní rady (vlády) pro průmysl a státní podniky.^[1] Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl potvrzen v politbyru (ale nikoliv v sekretariátu) a při sestavování nové vlády v březnu 1998 zůstal ve funkci místopředsedy vlády.^[1]

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 se dostal mezi nejvyšší mocenskou elitu v zemi, když zaujal druhé místo ve stálém výboru politbyra, čímž zaujal druhé místo v Komunistické straně Číny, hned za generálním tajemníkem Chu Ťin-tchaem.^[2] Následně při reorganizaci státních orgánů v novém funkčním období v březnu 2003 byl zvolen předsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).^[1] Ve zmíněných funkcích a úřadech zůstal i po XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007, resp. po ustavujícím zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců dalšího funkčního období v březnu 2008.^[1] Jako předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců hájil politiku „pěti ne“: ne mnohostranickým volbám, ne pluralismu, ne oddělení mocí, ne federalismu, ne privatizaci.^[2]

Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 odešel ze stranických funkcí a v březnu 2013 s uplynutím funkčního období skončil i ve Všečínském shromáždění lidových zástupců.^[2] Ve funkci předsedy stálého výboru shromáždění ho vystřídal Čang Te-ťiang.

Od roku 2013 je v penzi.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wu Bangguo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wu Pang-kuo na Wikimedia Commons