Wuhan Open 2018 – ženská čtyřhra

Wuhan Open 2018
VítězkyBelgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
FinalistkyČesko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
Výsledek6–3, 6–3
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2017 •• 2019 >

Ženská čtyřhra Wuhan Open 2018 probíhala ve druhé polovině září 2018. Do deblové soutěže wuchanského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl tchajwansko-švýcarský pár Latisha Chan a Martina Hingisová,[1] jehož členky do turnaje nezasáhly. Hingisová v závěru sezóny 2017 ukončila kariéru a Chanová se odhlásila ze zdravotních důvodů.

Vítězem se stal šestý nasazený belgicko-nizozemský pár Elise Mertensová a Demi Schuursová, který ve finále zdolal české turnajové dvojky Andreu Sestini Hlaváčkovou s Barborou Strýcovou po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–3. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů a získaly čtvrtou společnou trofej, třetí sezónní a první mimo kategorii International. Mertensová vybojovala šestý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Schuursovou to bylo desáté takové turnajové vítězství. Obě se také posunuly na nová kariérní maxima, když v deblovém žebříčku WTA z 1. října 2018 Mertensové patřilo 15. místo a Schuursová figurovala na 8. příčce.[2]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Maďarsko Tímea Babosová / Francie Kristina Mladenovicová (čtvrtfinále)
  2. Česko Andrea Sestini Hlaváčková / Česko Barbora Strýcová (finále)
  3. Austrálie Ashleigh Bartyová / USA Coco Vandewegheová (2. kolo, skreč)
  4. Kanada Gabriela Dabrowská / Čína Sü I-fan (čtvrtfinále)
  5. Slovinsko Andreja Klepačová / Španělsko María José Martínezová Sánchezová (1. kolo)
  6. Belgie Elise Mertensová / Nizozemsko Demi Schuursová (vítězky)
  7. USA Nicole Melicharová / Česko Květa Peschkeová (čtvrtfinále)
  8. Česko Lucie Hradecká / Rusko Jekatěrina Makarovová (2. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  Japonsko Šúko Aojamová
 Bělorusko Lidzija Marozavová
62[3] 
6 Belgie Elise Mertensová
 Nizozemsko Demi Schuursová
46[10] 
 6 Belgie Elise Mertensová
 Nizozemsko Demi Schuursová
66
 
 2 Česko Andrea Sestini Hlaváčková
 Česko Barbora Strýcová
33
  Rusko Anastasija Pavljučenkovová
 Lotyšsko Anastasija Sevastovová
2 Česko Andrea Sestini Hlaváčková
 Česko Barbora Strýcová
w/o 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
66 
 USA K Christian
 USA S Santamaria
66   USA K Christian
 USA S Santamaria
22 
 Spojené království J Konta
 Čína Š Čang
21   1 Maďarsko T Babos
 Francie K Mladenovic
25 
 Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
66    Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
67 
 Ukrajina N Kičenok
 Austrálie An Rodionova
43   Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
66
 Lotyšsko J Ostapenko
 Bělorusko A Sabalenka
66   Lotyšsko J Ostapenko
 Bělorusko A Sabalenka
42 
5 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
32    Japonsko Š Aojama
 Bělorusko L Marozava
62[3]
   6 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
46[10]
  4 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
66 
 Austrálie D Gavrilova
 Čína S-s Čeng
64[10]   Austrálie D Gavrilova
 Čína S-s Čeng
03 
 Polsko A Rosolska
 USA A Spears
46[7]   4 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
43
 Nizozemsko K Bertens
 Belgie K Flipkens
24   6 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
66 
 Ukrajina L Kičenok
 Slovinsko K Srebotnik
66   Ukrajina L Kičenok
 Slovinsko K Srebotnik
46[1]
 USA R Atawo
 Německo A-L Grönefeld
52  6 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
62[10] 
6 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
76 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8 Česko L Hradecká
 Rusko J Makarova
646[11] 
WC Čína S-j Ťiang
 Čína Č Wang
774[9]  8 Česko L Hradecká
 Rusko J Makarova
464 
 Španělsko L Arruabarrena
 Chorvatsko D Jurak
43   Rusko A Pavljučenkova
 Lotyšsko A Sevastova
677 
 Rusko A Pavljučenkova
 Lotyšsko A Sevastova
66    Rusko A Pavljučenkova
 Lotyšsko A Sevastova
74[10] 
WC Čína J-j Tuan
 Čína J-f Wang
077[10]   WC Čína J-j Tuan
 Čína J-f Wang
56[5] 
 Švýcarsko B Bencic
 Francie A Cornet
662[6]  WC Čína J-j Tuan
 Čína J-f Wang
3
  3 Austrálie A Barty
 USA C Vandeweghe
3r 
    Rusko A Pavljučenkova
 Lotyšsko A Sevastova
7 USA N Melichar
 Česko K Peschke
772[10]   2 Česko A Sestini Hlaváčková
 Česko B Strýcová
w/o
 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čhan
 Čína Č-s Jang
646[5]  7 USA N Melichar
 Česko K Peschke
w/o 
 Srbsko A Krunić
 Česko K Siniaková
42   USA V King
 Rumunsko M Niculescu
 
 USA V King
 Rumunsko M Niculescu
66   7 USA N Melichar
 Česko K Peschke
54
 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 USA B Mattek-Sands
66   2 Česko A Sestini Hlaváčková
 Česko B Strýcová
76 
 Japonsko M Kato
 Japonsko M Ninomija
22   Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 USA B Mattek-Sands
616[7]
  2 Česko A Sestini Hlaváčková
 Česko B Strýcová
772[10] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Wuhan Open – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil. Garciaová ve Wuhanu získala nejcennější titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-30 [cit. 2017-09-30]. Dostupné online. 
  2. Alex Macpherson. Mertens, Schuurs race to Wuhan title over Sestini Hlavackova, Strycova [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-29 [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.