Wuhan Open 2019
| Wuhan Open 2019 | |
|---|---|
| Datum | 22.–28. září 2019 |
| Ročník | 6. |
| Místo | Wu-chan, Čína |
| Dějiště | Optics Valley International Tennis Center |
| Kategorie | WTA Premier 5 |
| Dotace | 2 828 000 USD |
| Ředitel | Ču Ťien-pin |
| Soutěže | 56 dvouhra / 28 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – DecoTurf II / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Aryna Sabalenková | |
| ženská čtyřhra | |
 Tuan Jing-jing /  Veronika Kuděrmetovová | |
| Wuhan Open | |
< 2018 2024 > | |
Wuhan Open 2019, oficiálně se jménem sponzora Dongfeng Motor Wuhan Open 2019, byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se hrál v areálu Optics Valley International Tennis Center na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf. Konal se mezi 22. až 28. zářím 2019 v čínském Wu-chanu jako šestý ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 2 828 000 amerických dolarů patřil do kategorie Premier 5. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala světová jednička Ashleigh Bartyová z Austrálie. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila 56. hráčka žebříčku, Američanka Jessica Pegulaová.[1]
Čtvrtou singlovou trofej na okruhu WTA Tour, a první obhájenou, vyhrála 21letá Běloruska Aryna Sabalenková.[2] Premiérovou společnou trofej ve čtyřhře WTA získal čínsko-ruský pár Tuan Jing-jing a Veronika Kuděrmetovová.[3]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra[4] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][5] | $520 615 | $260 310 | $130 030 | $59 960 | $29 695 | $15 240 | $7 835 | $4 360 | $2 245 |
| čtyřhra[4] | $148 845 | $75 310 | $37 275 | $18 765 | $9 510 | $4 695 | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár. | |||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Austrálie | Ashleigh Bartyová | 1. | 1. |
 Česko | Karolína Plíšková | 2. | 2. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 3. | 3. |
 Rumunsko | Simona Halepová | 6. | 4. |
| Česko | Petra Kvitová | 7. | 5. |
 Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 6. |
 Švýcarsko | Belinda Bencicová | 10. | 7. |
| Čína | Wang Čchiang | 12. | 8. |
| Bělorusko | Aryna Sabalenková | 13. | 9. |
 USA | Sloane Stephensová | 14. | 10. |
 Německo | Angelique Kerberová | 15. | 11. |
| USA | |||
 Dánsko | Caroline Wozniacká | 17. | 13. |
 Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 18. | 14. |
| USA | Sofia Keninová | 20. | 15. |
 Chorvatsko | Donna Vekićová | 21. | 16. |
| Žebříček WTA k 16. září 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily do hlavní soutěže z kvalifikace:
Jennifer Bradyová- Lauren Davisová
Kateryna Kozlovová
Veronika Kuděrmetovová- Světlana Kuzněcovová
- Christina McHaleová
- Bernarda Peraová
Ču Lin
Následující hráčky postoupily do hlavní soutěže z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji 
Tamara Zidanšeková
Viktoria Azarenková → nahradila ji 
Ons Džabúrová
Julia Görgesová → nahradila ji 
Kristina Mladenovicová- Madison Keysová → nahradila ji
Rebecca Petersonová 
Anett Kontaveitová → nahradila ji 
Camila Giorgiová
Maria Sakkariová → nahradila ji 
Marie Bouzková
Carla Suárezová Navarrová → nahradila ji Aljaksandra Sasnovičová- Lesja Curenková → nahradila ji Jessica Pegulaová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Wang Ja-fan
- Čeng Saj-saj → nahradila ji Polona Hercogová
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[4] | Stát | Hráčka[4] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 6. | 1. |
 Belgie | Elise Mertensová | Bělorusko | Aryna Sabalenková | 8. | 2. |
 Kanada | Gabriela Dabrowská | Čína | Sü I-fan | 16. | 3. |
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 24. | 4. |
| Austrálie | Samantha Stosurová | Čína | Čang Šuaj | 28. | 5. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 32. | 6. |
| USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 36. | 7. |
| Čína | Tuan Jing-jing | Rusko | Veronika Kuděrmetovová | 54. | 8. |
| Žebříček WTA k 16. září 2019; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Kiki Bertensová / Lesley Pattinama Kerkhoveová- Caroline Garciaová / Bethanie Matteková-Sandsová
- Tchang Čchien-chuej / Wang Xin-jü
Přehled finále
Ženská dvouhra
Podrobnější informace naleznete v článku Wuhan Open 2019 – ženská dvouhra.
- Aryna Sabalenková vs. Alison Riskeová, 6–3, 3–6, 6–1
Ženská čtyřhra
Podrobnější informace naleznete v článku Wuhan Open 2019 – ženská čtyřhra.
- Tuan Jing-jing / Veronika Kuděrmetovová vs.
Elise Mertensová / Aryna Sabalenková, 7–6(7–3), 6–2
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Wuhan Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Wuhan Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sabalenková zdolala Riskeovou a ve Wuhanu obhájila loňský triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Xinhua. China's Duan Yingying scoops 2019 Wuhan Open doubles glory [online]. XINHUANET.com, 2019-09-29 [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-29. (anglicky)
- ↑ a b c d Wuhan Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wuhan Open 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Australia (converted).svg
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chinese Taipei for Olympic Games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.