X-Men: Budoucí minulost

X-Men: Budoucí minulost
Původní název	X-Men: Days of Future Past
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké Spojené království Spojené království
Jazyky	angličtina a vietnamština
Délka	131 min
Žánry	akční film superhrdinský film dystopický film filmový thriller crossover sci-fi film film o cestování v čase
Předloha	Days of Future Past
Námět	komiks X-Men: Days of Future Past od Chrise Claremonta a Johna Byrneho
Scénář	Jane Goldmanová Simon Kinberg Matthew Vaughn
Režie	Bryan Singer
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Shawn Ashmore Halle Berryová Adán Canto Daniel Cudmore Peter Dinklage … více na Wikidatech
Produkce	Lauren Shuler Donner Simon Kinberg Matthew Vaughn Bryan Singer Hutch Parker
Hudba	John Ottman
Kamera	Newton Thomas Sigel
Střih	John Ottman
Výroba a distribuce
Premiéra	10. května 2014 (svět) 22. května 2014 (Česko) 23. května 2014 (USA)
Produkční společnosti	Marvel Entertainment RatPac-Dune Entertainment Bad Hat Harry Productions 20th Century Studios Ingenious Media Marv Films
Distribuce	InterCom 20th Century Studios Netflix Disney+
Rozpočet	200 milionů USD
Tržby	746 mil. $ (celosvětově)[1]
Přístupnost	od 12 let
X-Men
Wolverine Deadpool
X-Men: Budoucí minulost na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

X-Men: Budoucí minulost (v anglickém originále X-Men: Days of Future Past) je superhrdinský film z roku 2014 inspirovaný komiksem X-Men: Days of Future Past autora Chrise Claremonta z roku 1981. Dějově se jedná o pokračování filmů X-Men: Poslední vzdor (2006) a X-Men: První třída (2011). Režie se chopil Bryan Singer, autor filmů X-Men (2000) a X-Men 2 (2003). Scénář napsal Simon Kinberg podle příběhu, na kterém se podílel s Matthewem Vaughnem a Jane Goldmanovou.

Ve filmu se objeví postavy z původní i nové trilogie. Hrají Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrenceová, Halle Berryová, Anna Paquin, Ellen Page, Nicholas Hoult, Shawn Ashmore, Peter Dinklage, Ian McKellen a Patrick Stewart.

Film má dvě časové roviny. Začíná v dystopické budoucnosti, kde jsou mutanti i lidé loveni a pomalu likvidováni vojsky zabijáckých robotů zvaných Sentinelové. Malá skupinka přeživších mutantů bojuje proti vyhlazování. Ve skupince je i mutantka Kitty Pryde, která má schopnost projektovat vědomí jedince do svého dřívějšího Já. V Číně se setká se Storm, Wolverinem, profesorem Xavierem a Magnetem. Ti jí představí plán, ve kterém se má vrátit Wolverine do roku 1973, kdy mutantka Mystique spáchala atentát na tvůrce programu Sentinel a odpůrce mutantů Bolivara Traska. Tento atentát uvedl program do chodu a zapříčinil apokalyptickou budoucnost.

Wolverine se v roce 1973 probudí s vědomím svého staršího Já. Poté navštíví Xavierovu školu pro nadané děti, která je však řadu let zavřená. Ve škole je jen Hank McCoy, který se stará o zlomeného a na léku proti bolesti závislého Charlese Xaviera (viz děj X-Men: První třída). Wolverine ho přesvědčí, že má poselství z budoucnosti s tím, že Xavier musí přesvědčit Mystique, aby atentát nespáchala. Všichni tuší, že k tomu potřebují ještě Magneta. Ten je však v roce 1973 v přísně střeženém vězení hluboko pod Pentagonem, ve Washingtonu, D.C.. K jeho osvobození využijí schopnosti Pietra Maximoffa alias Quicksilvera.

V Paříži se ve stejné době koná mírová konference o skončení války ve Vietnamu. Mystique zde chce spáchat onen atentát na Bolivara Traska, který ve svém antimutantském programu prováděl nelidské pokusy na zajatých mutantech. Je sice odhalena, ale ve stejné době dorazí Wolverine, Beast, Xavier a Magneto a atentát překazí. Nicméně Magneto se rozhodne pokusit zabít Mystique, aby ochránil mutanty od apokalyptické budoucnosti. Při tom své schopnosti ukáží na veřejnosti a před médii. Jako reakci na obrovskou vlnu strachu mezi Američany, vyvolanou Magnetovým soubojem, se prezident Richard Nixon rozhodne podpořit Traskův program Sentinel a vyžádá si demonstraci prototypů.

Na přehlídce programu Sentinel se Mystique znovu pokusí spáchat atentát na Traska, avšak přeruší ji Magneto, který se rozhodne demonstrovat sílu mutantů. Ovládne Sentinely, přepadne Bílý dům a pokusí se zastřelit prezidenta Nixona, to vše před kamerami. Zabrání mu v tom až Xavier, který konečně přesvědčí Mystique, že existuje i jiná cesta. Společně poté porazí Magneta. Magneto uprchne a prezident je díky mutantům zachráněn. Tím končí linie vedoucí k apokalyptické budoucnosti a ta se přemění do mnohem světlejší, kde mutantni žijí v Xavierově škole pro nadané a snaží se koexistovat s lidstvem.

Film má jednu potitulkovou scénu odkazující na film X-Men: Apokalypsa (2016).

X-Men: Days of Future Past vydělal v Severní Americe 233 921 534 dolarů, v ostatních zemích poté 512 124 166 dolarů. Celkem tedy utržil 746 045 700 amerických dolarů.^[2] Film byl v USA nasazen v 3 996 kinech.

V České republice byl film uveden do 111 kin prostřednictvím distribuční společnosti CinemArt. Za první víkend film vydělal 5,5 milionů korun s návštěvností 38 113 diváků.^[3] Celkem v ČR film vydělal 16,9 milionů korun s celkovou návštěvností 118 048 diváků.^[4]

• Jiří Borový, filmcz.info Dostupné online.
• Martin Staněk, totalfilm.cz: Dostupné online.
• cskr.cz: Dostupné online
• František Fuka, fffilm.cz: Dostupné online.
• "Anarvin", fandimefilmu.cz: Dostupné online.
• Jakub Brych, filmserver.cz: Dostupné online.
• "Thomas", edna.cz: Dostupné online.
• Matěj Svoboda, film.moviezone.cz: Dostupné online.
• Radomír D. Kokeš, aktuálně.cz: Dostupné online.
• Mirka Spáčilová, iDNES.cz: Dostupné online.
• (anglicky) Metacritic: 74 % Dostupné online.
• (anglicky) Rotten Tomatoes: 92 % Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu X-Men: Budoucí minulost na Wikimedia Commons
• X-Men: Budoucí minulost v Česko-Slovenské filmové databázi
• X-Men: Budoucí minulost v Internet Movie Database (anglicky)