XII (pracovní tábor)
| XII | |
|---|---|
.JPG) Tábor XII připomíná jedno ze zastavení Křížové cesty ke svobodě v Jáchymově | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1951 |
| Poloha | |
| Adresa | Horní Slavkov,  Česko |
| Souřadnice | 50°8′23,16″ s. š., 12°47′23,74″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Tábor XII (Horní Slavkov) | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
XII byl pracovní tábor pro nesvobodné pracovní síly sloužící uranovému průmyslu komunistického Československa.
Historie tábora
Tábor byl zřízen v září 1951 a zrušen v srpnu 1954. Kvůli utajení mu bylo přiděleno krycí označení X.[1] Tábor XII byl součástí systému pracovních táborů na Hornoslavkovsku, které bylo třetím významným místem těžby uranu na území Československa po druhé světové válce.[2] V září 1951 bylo v táboře XII drženo 1500 vězňů a v březnu 1953 to bylo dokonce 1987 vězňů.[3] Velitelem tábora byl po celou dobu Jiří Machota.[3]
.png)
Dne 15. října 1951 na táboře XII došlo ke zřejmě nejkrvavějšímu útěku vězňů. Z tábora uteklo 11 vězňů. Při útěku byl vězni zabit jeden strážný. Při nočním pronásledování bylo zastřeleno pět uprchlíků (Ferdinand Combel, František Petrů, Jan Úlehla, Vladislav Roubal a Jan Trn), František Čermák byl zastřelen při pokusu o přechod státní hranice a Miroslav Hasil spáchal sebevraždu. Vězni Ladislav Plšek s Borisem Volkem byli chyceni a v procesu „Karolík a spol.“ odsouzeni k trestu smrti. V souvislosti s útěkem byl k trestu smrti odsouzen také dozorce Karolík, který však s útěkem neměl nic společného.[4] Ze všech uprchlíků tak přežili pouze Karel Kukal a Zdeněk Štich.[4] O útěcích z jáchymovských lágrů později Kukal napsal knihu Deset křížů.
Oběti hromadného útěku připomíná symbolický hrob na hřbitově v Horním Slavkově.[2][5]
V pracovním táboře XII vykonávali tresty odnětí svobody někteří členové československého národního hokejového mužstva. Byli to Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák a Zlatko Červený, odsouzení ve vykonstruovaném nezákonném procesu s hokejisty reprezentačního družstva.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Věznice Horní Slavkov [online]. Totalita.cz [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b BURSÍK, Tomáš. Trestanecké pracovní tábory na Hornoslavkovsku. Paměť a dějiny. 2007, čís. 1, s. 162. Dostupné online. ISSN 1802-8241.[Dále jen Bursík 2007]
- ↑ a b Bursík, 2007, s. 164.
- ↑ a b Bursík, 2007, s. 165.
- ↑ Horní Slavkov Symbolický hrob politických vězňů [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Těžba uranu v Horním Slavkově. Sokolov: Okresní muzeum Sokolov, 2000. 294 s. ISBN 80-238-6733-4. S. 255.
Literatura
- BURSÍK, Tomáš. Trestanecké pracovní tábory na Hornoslavkovsku. Paměť a dějiny. 2007, čís. 1, s. 162–166. Dostupné online. ISSN 1802-8241.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu XII na Wikimedia Commons - Naučná stezka Po stopách uranového dědictví „Uranová Golgota“: Tábor XII [online]. Občanské sdružení Permon Sokolov [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Křížová cesta ke svobodě – 12 – svíce
Mapy.cz: © Seznam.cz, a.s., © AOPK ČR – ochrana přírody a krajiny, CC BY-SA 4.0
Výřez zeměpisné mapy zachycující západní okraj města Horní Slavkov. Vyznačena je přibližná poloha bývalého pracovního tábora XII.