Xabi Alonso

Xabi Alonso
Xabi Alonso (2018)
Osobní informace
Celé jméno	Xabier Alonso Olano
Datum narození	25. listopadu 1981 (42 let)
Místo narození	Tolosa, Španělsko
Výška	183 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	defenzivní záložník
Současná funkce	Bayer Leverkusen (trenér)
Mládežnické kluby
1990–1999 1999–2000 Antiguoko Real Sociedad
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 2000–2004 2000 2004–2009 2009–2014 2014–2017 Celkem Real Sociedad → Eibar Liverpool Real Madrid Bayern Mnichov 11400(9) 01400(0) 1430(14) 15800(4) 07900(5) 5080(32)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2002–2003 2003–2014 Španělsko U21 Španělsko 00400(0) 1140(16)
Trenérská kariéra
Roky Klub 2018–2019 2019–2022 2022– Real Madrid (mládež) Real Sociedad B Bayer Leverkusen
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 2010 Španělsko Mistrovství Evropy ve fotbale ME 2008 Španělsko ME 2012 Španělsko Anglický fotbalový pohár 2006 Liverpool FC Anglický superpohár 2006 Liverpool FC Superpohár UEFA 2005 Liverpool FC 2014 Real Madrid Liga mistrů UEFA 2004/2005 Liverpool FC 2013/2014 Real Madrid Španělský fotbalový pohár 2010/2011 Real Madrid 2013/2014 Real Madrid 1. španělská fotbalová liga 2011/2012 Real Madrid Španělský superpohár 2012 Real Madrid 1. německá Bundesliga 2014/2015 Bayern Mnichov 2015/2016 Bayern Mnichov 2016/2017 Bayern Mnichov Německý fotbalový pohár 2015/2016 Bayern Mnichov Německý superpohár 2016 FC Bayern Mnichov
Další informace
Rodiče	Miguel Ángel Alonso
Příbuzní	Mikel Alonso (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xabier Alonso Olano (* 25. listopadu 1981 Tolosa) je španělský fotbalový trenér, který od října 2022 vede německý klub Bayer 04 Leverkusen, a bývalý profesionální fotbalista, který hrával na pozici defensivního záložníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil po sezóně 2016/17 v klubu FC Bayern Mnichov. Mezi lety 2003 a 2014 odehrál také 114 utkání v dresu španělské reprezentace, ve kterých vstřelil 16 branek.

Klubová kariéra

Real Sociedad

Kariéru začal v Realu Sociedad. Po krátkém hostování v SD Eibar se vrátil do Realu Sociedad, kde působil jako kapitán. V sezóně 2002/03 obsadil Real Sociedad 2. místo ve španělské La Lize.^[1][2]

Liverpool

V srpnu 2004 přestoupil do anglického týmu Liverpool FC.^[3] Ve finále Ligy mistrů v Istanbulu v roce 2005 proti AC Milán sice Liverpool prohrával 3:0 po poločase, nakonec však zápas dotáhl, i díky brance Alonsa, do nerozhodného stavu na konci základní hrací doby a vynutil si penaltový rozstřel. V něm se pak radovali právě členové anglického týmu. Kromě Alonsa, který hrál pod trenérem Rafaelem Benítezem na Anfieldu povětšinou klíčovou roli, byli součástí týmu i tehdejší čeští reprezentanti Milan Baroš a Vladimír Šmicer.^[4][5]

Následující sezónu vyhrál s Liverpoolem FA Cup a FA Community Shield.^[6]

Alonso nechtěl nikdy opustit Anfield, nicméně kvůli neshodám s trenérem Benítezem požádal klub v červnu 2009 o přestup.^[7]

Real Madrid

V létě 2009 přestoupil Alonso do Realu Madrid.^[8] V týmu trenéra Manuela Pellegriniho se ihned stal stabilním členem základní sestavy a už ve své první sezóně byl jedním z nejdůležitějších hráčů týmu.^[9] Místo v sestavě si udržel i po příchodu trenéra Josého Mourinha v roce 2010.^[10] Po odchodu Mourinha přišel v létě 2013 do klubu Carlo Ancelotti, Alonso opět patřil ke klíčovým hráčům týmu i ve své poslední sezóně v dresu Realu.^[5]

Během pěti sezón v dresu Realu Madrid vyhrál jeden ligový titul v sezóně 2011/12, dvakrát Copu del Rey (v letech 2011 a 2014) a v sezóně 2013/14 také Ligu mistrů UEFA.^[11]

Bayern Mnichov

Bayern Mnichov přivedl Alonsa v samotném závěru letního přestupového období na konci srpna 2014 za částku osmi milionů eur.^[12] Pod trenérem Pepem Guadriolou debutoval v zápase proti Schalke při venkovní ligové remíze 1:1.^[13] Koncem září proti Kölnu zlomil rekord počtu přihrávek jednoho hráče v jednom utkání v rámci Bundesligy (204).^[14] V říjnu proti Werderu Brémy v lize se trefil z přímého kopu, dal tak svůj první gól za Bayern a přispěl k výhře 6:0.^[15] V únoru 2015 nastoupil ke svému 100. zápasu Ligy mistrů proti Šachtaru Doněck (0:0), ale po druhé obdržené žluté kartě byl rozhodčím vyloučen.^[16] Během pouhých tří let v Bayernu získal tři tituly německého mistra, domácí pohár a Superpohár.

Společně s kapitánem Philippem Lahmem se v květnu 2017 rozloučili s aktivní kariérou.^[17]

Reprezentační kariéra

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 30. 4. 2003 v Madridu v přátelském zápase proti týmu Ekvádoru (výhra 4:0).^[18]

Se španělskou reprezentací vyhrál dvakrát Mistrovství Evropy (2008 a 2012) a jednou Mistrovství světa (2010).^[19] Zúčastnil se ještě EURA 2004 v Portugalsku a MS 2006 v Německu.^[18]

Trenér Vicente del Bosque jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii^[20], kde Španělé jakožto obhájci titulu vypadli po dvou porážkách a jedné výhře již v základní skupině B. Poté ukončil reprezentační kariéru.^[19]

Celkem odehrál v letech 2003–2014 za španělský národní tým 114 zápasů a vstřelil 16 branek.^[18]

Reprezentační góly

Seznam reprezentačních gólů vstřelených Xabim Alonsem

Gól	Datum	Místo	Soupeř	Skóre	Výsledek	Soutěž
1	14. června 2006	Zentralstadion, Lipsko, Německo	Ukrajina	1–0	4–0	Mistrovství světa ve fotbale 2006
2	20. srpna 2008	Parken, Kodaň, Dánsko	Dánsko	1–0	3–0	Přátelský zápas
3				3–0
4	1. dubna 2009	Ali Sami Yen Stadium, Istanbul, Turecko	Turecko	1–1	2–1	Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010
5	28. června 2009	Royal Bafokeng Stadium, Rustenburg, Jihoafrická republika	Jihoafrická republika	3–2	3–2	Konfederační pohár FIFA 2009
6	14. listopadu 2009	Estadio Vicente Calderón, Madrid, Španělsko	Argentina	1–0	2–1	Přátelský zápas
7				2–1
8	29. května 2010	Tivoli Neu, Innsbruck, Rakousko	Saúdská Arábie	2–1	3–2
9	8. června 2010	Estadio Nueva Condomina, Murcia, Španělsko	Polsko	3–0	6–0
10	7. června 2011	Estadio José Antonio Anzoátegui, Puerto La Cruz, Venezuela	Venezuela	3–0	3–0
11	10. srpna 2011	Stadio San Nicola, Bari, Itálie	Itálie	1–1	1–2
12	7. října 2011	Generali Arena, Praha, Česko	Česko	2–0	2–0	Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
13	30. května 2012	Stade de Suisse, Bern, Švýcarsko	Jižní Korea	2–1	4–1	Přátelský zápas
14	23. července 2012	Donbas Arena, Doněck, Ukrajina	Francie	1–0	2–0	Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
15				2–0
16	13. června 2014	Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie	Nizozemsko	1–0	1–5	Mistrovství světa ve fotbale 2014

Trenérská kariéra

Po absolvování trenérského kurzu UEFA se v létě v roce 2018 vrátil do Realu Madrid, aby se stal trenérem hráčů do 14 let.^[21]

V létě 2019 se stal hlavním trenérem rezervního týmu Realu Sociedad.^[22] S týmem v následující sezóně postoupil do Segunda División, kam se klub dostal poprvé od roku 1962.^[23] V březnu 2021 prodloužil Alonso svou smlouvu o jeden rok, přestože byl intenzivně spojován s manažerským postem v Borussii Mönchengladbach.^[24][25] V květnu 2022 Alonso oznámil, že po sezóně 2021/22 z klubu odejde.^[26]

Dne 5. října 2022 byl Alonso jmenován novým trenérem Bayeru Leverkusen. Nahradil Gerarda Seoaneho, který byl z německého týmu vyhozen po nepovedeném startu do ročníku; Leverkusen byl po osmi kolech předposlední.^[27] Alonso během několika měsíců zavedl atraktivní, všestranný a efektivní systém hry, díky němuž Bayer dovedl až do semifinále Evropské ligy UEFA, kde ho vyřadil AS Řím jeho bývalého manažera José Mourinha z Realu Madrid, a v lize vytáhl Leverkusen na konečné šesté místo, čímž si zajistil start ve skupině Evropské ligy.^[28][29]

V listopadu 2023 se stal prvním koučem v historii Bayeru, který vyhrál osm po sobě jdoucích ligových zápasů.^[30]

Styl hry

Alonso nevynikal rychlostí, zato disponoval herní inteligencí.^[17]

Úspěchy

Individuální

• Světová jedenáctka FIFA FIFPro – 2011,^[31] 2012^[32]

Osobní život

Pochází z fotbalové rodiny, jeho otec Miguel Ángel Alonso hrál například za Barcelonu a jeho bratr Mikel Alonso je také fotbalistou.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Xabi Alonso na Wikimedia Commons
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu^{[nedostupný zdroj]}, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)