Xantippa

Xantippa
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.
Narození5. století př. n. l.
Athény
Úmrtí4. století př. n. l.
BydlištěAthény
Povoláníaristokratka
ChoťSókratés
DětiMenexenus
Lamprocles
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xantippa (řecky Ξανθίππη) byla manželkou filozofa Sókrata. Dle tradice šlo o hašteřivou ženu.

Xantippa měla se svým mužem tři syny. O této ženě existuje mnoho nedostatečně doložených příběhů a údajů. Jedním z nich je také to, že byla až o čtyřicet let mladší než Sókratés. Byla známá díky svému velmi ostrému jazyku. Říkalo se, že to je jediná bytost, která v diskusi zvítězí nad Sókratem. Když po jedné hádce vyprázdnila nočník na Sókratovu hlavu, filozof jen stroze poznamenal: „Po hromu se obvykle spustí déšť“. Její jméno s sebou nosí přídomek plísnění, hubování, nadávání, vadění, obzvlášť u hašteřivých žen. Stalo se synonymem pro zlou a hádavou ženu.[1] Podle Platóna[2] – dialog Faidón – se Xantippa loučila se Sókratem ve vězení před jeho smrtí, tedy jej přežila. (Sám Platón pak nikde neuvádí, že by Xantippa byla zlá.)[3]

Díogenés Laertios zmiňuje, že Sókratés během svého manželství s Xantippou žil ještě s druhou ženou Myrto (podle v té době platného zákona, jež pro nedostatek mužů umožňoval athénským mužům být ženatý s jednou ženou a mít děti s jinou ženou). Plútarchos tvrdí, že se Sókratés chudé vdovy Myrto pouze ujal, protože byla vnučkou jím obdivovaného politika Aristida, a nechal ji žít ve svém domě. Ani Platón, ani Xenofón, Sókratovi žáci, se ve svých dílech o Myrto nezmiňují.

Sókratés se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Na její adresu rád vtipkoval. Například: Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem. (V jiné verzi: Jenom se ožeň, beze všeho. Dostaneš-li dobrou ženu, budeš šťastný, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem.)

Xanthippe znamená „plavý kůň“ (blond, světlý), ze starořeckého ξανθός „xanthos“ (blond) a ‘ιππος „íppos“ (kůň). Existuje celá řada jmen, s podobným základem: Filippos: „Milující koně“; Hippokratés: „krotitel koní“.

Výskyt v literatuře

William Shakespeare ji oživil ve hře Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) roku 1594, kde Petruccio srovnává Kateřinu, že je „jako Sókratova Xantippa nebo horší“ v prvním aktu druhé scény.

Romanopisec Henry Fielding ji popsal jako madam Partridgeovou. Anglický Viktoriánský básník Amy Levy napsal dramatický monolog nazvaný „Xantippe“.[4]

V básni od Michella Cliffa „Zahrada“ si hrdina obléká tričko „Xantippa“.

Filozof Daniel Dennett pojmenoval svou námořní loď „Xanthippe“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xanthippe na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Pojem xantipa [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Platónovy spisy Svazek I. 1.. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 558 s. ISBN 80-7298-062-9. S. 85. 
  3. ↑ Platónovy spisy Svazek I. Překlad František Novotný. 1.. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 558 s. ISBN 80-7298-062-9. S. 504. Poznámka překladatele k dialogu Faidón. 
  4. ↑ Xantippe and Other Verse (1881): a machine-readable transcription [online]. Victorian Women Writers Project [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Socrates and Xanthippe.jpg
Xanthippe empties the chamber-pot over the head of Socrates. In the background a man is bullying an elderly couple in a sailing-ship. From Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata by Otho Vaenius, 1607.