Xena Longenová

Xena Longenová
Narození	3. srpna 1891 Strakonice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. května 1928 (ve věku 36 let) Praha, Československo Československo
Choť	Emil Artur Longen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xena Longenová (rodným jménem Polyxena Marková; 3. srpna 1891 Strakonice^[1] – 23. května 1928 Praha^[2]) byla česká divadelní a kabaretní herečka, manželka herce a dramatika Emila Artura Longena.

Život

Narodila se v herecké rodině, její otec Antonín Marek (1862–1938) i oba starší bratři Adolf Marek (1884–1934) a Vladimír Marek (1882–1939) byli herci.^[3] V roce 1910 se provdala za Emila Artura Longena. Spolu pak hráli na různých scénách a v kabaretech v Praze a v Brně. Vystupovali i v cizině: v Berlíně, Vídni, Terstu, v Lublani a v Paříži. Po návratu do Prahy založil Longen v roce 1920 nejprve kabaret Bum a později Revoluční scénu. Zde Xena vytvořila svou patrně nejslavnější roli v dramatizaci povídky Egona Erwina Kische Nanebevstoupení Tonky Šibenice. Od roku 1923 hráli manželé Longenovi v Divadle Vlasty Buriana.

Xena dlouhodobě trpěla depresemi, pocitem zneuznání, a na pohodě jí nepřidával ani bouřlivý život s bohémským Longenem. Dne 23. května 1928 se rozhodla řešit vleklou manželskou i osobní krizi sebevraždou skokem z okna. Její manžel následně na její počest napsal (auto)biografický román Herečka (1. vydání 1929), kde vystupují pod upravenými jmény – Xena s rodným příjmením „Karemová“, on sám jako „Hauten“ a např. Vlasta Burian jako „Dolan“.

Xena Longenová nenašla místo na větší scéně. Živořila po kabaretech a jepicovitých divadlech. Stravovala se touhou po opravdovém umění a dělala je v žalostném prostředí, v podnicích, s nimiž šla od jednoho bankrotu k druhému. Hrála tak často přímo v anonymních hrách – ve všelijakých naturalistických aktovkách, odkoukaných z divadla hrůzy – ale i tehdy vám utkvěla v paměti, třeba jste už dávno zapomněli na literární předlohu, jež jí byla podnětem. Hrávala v hrozných hrách – ale ona v nich vždycky dovedla uplatnit kus opravdového lidství.

Joža Götzová^[4]

Dílo

Autorka divadelní hry

• Dáma z Cimeliček: veselohra o jednom jednání na francouzský motiv, Praha: Fr. Švejda, asi 1925)

Film

• 1926 Prach a broky (režie Přemysl Pražský, role vdovy Šroubkové – jediná filmová role)

Odkaz ve filmu

Postavě Xeny Longenové se věnuje film Karla Steklého Každému jeho nebe.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 215
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Praha : Academia, 2000, str. 252, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128, 182–3, 230
• Joža Götzová: Profily českých herců, Praha : vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 46–7, foto str. 69
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Praha : Academia, 1983, str. 51–3, 158, 182, 597, 603, 612, 642
• František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 126
• Emil Artur Longen: Herečka, Praha : Melantrich, 1972 (2. vydání)
• Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 89, 195
• Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 139, 140, 257
• Radko Pytlík: Artur a Xena (Konec krále bohémy) Archivováno 11. 8. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Xena Longenová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Xena Longenová
• Xena Longenová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Xena Longenová v Internet Movie Database (anglicky)