Xerotermní biotop

Xerotermní biotop je vědecký termín pro biotop s významem:^[1][2][3][4]

1. Suchomilný a teplomilný týkající se suchomilné vegetace aj. přírodních druhů či společenstev.
2. Půdní oblasti s vysokými průměrnými teplotami a velmi nízkými úhrny srážek.

Typickými xerotermními stanovišti (xerotermy) jsou nezalesněná prosluněná skalní či luční stanoviště, tj. sušší biotopy. Díky svému specifiku jsou na xerotermní stanoviště vázány řady unikátních a vzácných druhů druhů rostlin a živočichů. Xerofyty jsou rostliny vázané na xerotermní biotop

Původ slova

Jde o složeninu pocházející z řeckých slov xéros = suchý a thermé = teplo.^[5][6]

Xerotermní stanoviště v Evropě a Česku

V Evropě, případně v Česku, se xerotermní stanoviště obvykle nacházejí nejčastěji na jižně orientovaných svazích jako skalní nebo drnové stepi a lesostepi. V Česku, Německu a Polsku aj. lze v xerotermech pozorovat přírodní společenstva, která mají svoje těžiště výskytu v jižní Evropě, kde u mnoha z nich jde o severní hranici areálu rozšíření. Pro zachování xerotermních organizmů nabývají také ekologického významu agrární terasy, resp. jejich svahové stupně, jako refugium těchto organizmů.^[7][8][9]

Česko

Typickými českými xerotermními biotopy jsou např. oblasti v Českém středohoří (tj. v okrese Louny a okrese Litoměřice, ...), kaňony řeky Vltavy a kaňony řeky Berounky (tj. Křivoklátsko a Český kras, ...), na Vysočině (okres Třebíč) na jižní Moravě (tj. Podyjí, Pálava, Moravský kras, ...), severní Moravě (např. Štramberk) aj.

Slovensko

Na Slovensku jsou xerotermní biotopy na více místech, např. v CHKO Vihorlat.^[10]

Polsko

Významné Polské xerotermní stanoviště jsou např. vápencové skalní lokality Krakovsko-čenstochovská jury (tj. Skały Rzędkowickie, Góra Zborów, ...), Park Krajobrazowy Góra Świentej Anny aj.

Galerie

Reference