Tibetská autonomní oblast

Tibetská autonomní oblast 西藏自治区 བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས།
Geografie
Hlavní město	Lhasa ལྷ་ས།
Status	autonomní oblast
Souřadnice	31°42′20″ s. š., 86°56′25″ v. d.
Rozloha	1 228 400 km²
Nejvyšší bod	Mount Everest (8849 m n. m.)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 145 000 (2014)
Hustota zalidnění	2,6 obyv./km²
HDP/obyv.	4 766 USD
Jazyk	tibetština, čínština
Národnostní složení	Tibeťané 90%, Chanové 8%, Mönpové, Chuejové
Náboženství	Tibetský buddhismus
Správa regionu
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	4 městské prefektury, 3 prefektury
Vznik	1965
Měna	RMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CN-XZ
Telefonní předvolba	(+86)
Označení vozidel	藏
Oficiální web	xizang.gov.cn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ Wylie: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu zvaném Ü-Cang. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo dosaženo železničního spojení mezi Čínou a Tibetem.

Geografie

Hlavní článek: Geografie Tibetu

Tibetská autonomní oblast se nachází na Tibetské náhorní plošině, průměrná nadmořská výška se zde pohybuje přes 4 000 metrů nad mořem. ČLR a Indie mají dodnes nevyřešené spory o tibetské pohraničí v oblasti Arunáčalpradéše a ohledně McMahonovy linie. V TAO pramení řeky Salwin, Jang-c’-ťiang, Brahmaputra, Indus a další.

Poloha

Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s čínskými provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S’-čchuan a Jün-nan.

Historie

Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně poprvé ve 13. století, kdy byla Čína ovládána Mongolskou říší.^[1] Během následujících století byl Tibet střídavě vazalským a nezávislým územím. Roku 1912, po pádu císařství Čching v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil a ustanovil novodobý tibetský stát, roku 1950 však byl násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.

Demografie

Z celkového počtu 3 145 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 90 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých v poslední dekádě výrazně přibývá a dnes jich je asi 8% z celkového počtu obyvatel TAO (v roce 2008 6%). Ve zbylých 2 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Monpové, Lhopové a Chuejové, aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.

Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.^[2]

Administrativní členění

Tibetská autonomní oblast je rozdělena na tři prefektury a čtyři městské prefektury. Prefektury se dále člení na 73 okresů.

Členění Tibetské autonomní oblasti

Mapa autonomní oblasti	#	Název tibetsky			Název čínsky			Sídelní městský obvod nebo okres	Sídelní město	Počet obyvatel (2010)
		český přepis	tibetsky	Wylie	znaky	pchin-jin	český přepis
	Městská prefektura
	3	Čhamdo	ཆབ་མདོ་གྲོང་ཁྱེར་	chab-mdo grong-khyer	昌都市	Chāngdū Shì	Čchang-tu Š'	městský obvod Kharo	Čhamdo	657 505
	4	Žikace	གཞིས་ཀ་རྩེ་གྲོང་ཁྱེར་	gzhis-ka-rtse grong-khyer	日喀则市	Rìkāzé Shì	Ž'-kcha-ce Š'	městský obvod Samdrub-ce	Žikace	703 292
	5	Lhasa	ལྷ་ས་གྲོང་ཁྱེར་	lha-sa grong-khyer	拉萨市	Lāsà Shì	La-sa Š'	městský obvod Čcheng-kuan	Lhasa	559 423
	7	Ňingthri	ཉིང་ཁྲི་གྲོང་ཁྱེར་	nying-khri grong-khyer	林芝市	Línzhī Shì	Lin-č' Š'	městský obvod Pa-i	Pa-i	195 109
	Prefektura
	1	Ngari	མངའ་རིས་ས་ཁུལ་	mnga'-ris sa-khul	阿里地区	Ālǐ Dìqū	A-li Ti-čchü	okres Gar	Sengge khabab	95 465
	2	Nagčhu	ནག་ཆུ་ས་ཁུལ་	nag-chu sa-khul	那曲地区	Nàqū Dìqū	Na-čchü Ti-čchü	okres Nagčhu	Nagčhu	462 382
	6	Lhokha	ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ་	lho-kha sa-khul	山南地区	Shānnán Dìqū	Šan-nan Ti-čchü	okres Nedong	Cethang	328 990

Ekonomika

Čínská vláda investuje vysoké finanční částky na rozvoj Tibetské autonomní oblasti, pro rok 2015 činí víc než 35 miliard RMB^[3].

Turismus

Za účelem rozvoje turistiky otevírá nová civilní letiště, která dnes fungují u Lhasy, Žikace, Ngari, Čhamda, Ňingthri a letiště v Nagčhu je ve výstavbě. Od roku 2012 vláda zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro cizince, zatímco v roce 2014 navštívilo TAO 15 milionů Číňanů. Plán pro rok 2015 činí 17 milionů Číňanů.

Odkazy

Reference

Související články

• Tibet
• Arunáčalpradéš
• Geografie Tibetu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tibetská autonomní oblast na Wikimedia Commons
• Oficiální informační server pro Tibetskou autonomní oblast (anglicky, čínsky a tibetsky)
• Informační systém o Tibetu
• Zločiny Čínské komunistické strany v Tibetu dle serveru Svetbezkomunismu.cz
• Sedmnáctibodový plán mírového osvobození Tibetu (anglicky)