Yarisley Silvaová
Yarisley Silvaová | |
---|---|
Yarisley Silvaová (Londýn 2012) | |
Osobní informace | |
Narození | 1. června 1987 (36 let) Pinar del Río, Kuba |
Stát | Kuba |
Výška | 161 cm |
Hmotnost | 63 kg |
Kariéra | |
Disciplína | skok o tyči |
Účasti na LOH | 2008, 2012, 2016, 2020 |
Účasti na MS | 2011, 2013, 2015, 2017, 2019 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
stříbro | Londýn 2012 | skok o tyči |
Mistrovství světa v atletice | ||
bronz | Moskva 2013 | skok o tyči |
zlato | Peking 2015 | skok o tyči |
bronz | Londýn 2017 | skok o tyči |
Halové MS v atletice | ||
zlato | HMS 2014 | skok o tyči |
Yarisley Silva Rodríguez (* 1. června 1987 Pinar del Río) je kubánská atletka, stříbrná olympijská medailistka a mistryně světa ve skoku o tyči v hale i pod širým nebem.
Jejím manažerem je držitel světových rekordů ve skoku do výšky, olympijský vítěz Javier Sotomayor.[1]
Sportovní kariéra
V roce 2006 získala stříbrnou medaili na Středoamerických a karibských hrách v kolumbijské Cartageně. V témže roce se účastnila rovněž juniorského mistrovství světa v Pekingu, kde však v kvalifikaci nezaznamenala platný pokus.
V roce 2007 vybojovala na Panamerických hrách v brazilském Riu bronzovou medaili. Ve finále skočila 430 cm. Titul získala Fabiana Murerová z Brazílie, jež překonala laťku o 30 centimetrů výše. O rok později reprezentovala na Letních olympijských hrách v Pekingu. V kvalifikaci zvládla napotřetí 415 cm a celkově obsadila dělené 27. místo, což k postupu do dvanáctičlenného finále nestačilo.
Na Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku v atletice 2009 v Havaně vybojovala výkonem 440 cm zlatou medaili. V roce 2010 její výkonnost stagnovala, když jejím nejlepším výkonem v sezóně bylo 440 cm.
Na světovém šampionátu v jihokorejském Tegu v roce 2011 skončila ve finále těsně pod stupni vítězů, na 5. místě. Výkonem 470 cm vylepšila kubánský rekord. Národní rekord vylepšila o dalších 5 centimetrů 24. října 2011 na Panamerických hrách v mexickém Guadalajaru, čímž vybojovala zlato před Fabianou Murerovou z Brazílie a Američankou Becky Hollidayovou.
Stříbro z olympiády
V roce 2012 obsadila 7. místo na halovém MS v Istanbulu (455 cm). Největší úspěch své kariéry zaznamenala na Letních olympijských hrách v Londýně. V kvalifikaci absolvovala dva pokusy. Napoprvé překonala 450 i 455 centimetrů a společně s Jelenou Isinbajevovou i Jennifer Suhrovou patřila mezi jediné tři tyčkařky, které v kvalifikaci neopravovaly.[2] Ve finále zahajovala na výšce 445 cm, kterou zvládla napodruhé. Následně napoprvé skočila 455, 465 a 470 cm. Na výšce 475 cm zůstaly čtyři tyčkařky. Němka Silke Spiegelburgová, která na této výšce absolvovala dva pokusy neuspěla a skončila těsně pod stupni vítězů, na 4. místě. Neuspěla také dvojnásobná olympijská vítězka, Ruska Jelena Isinbajevová, která si poslední pokus schovala na 480 cm. Výšku nepřekonala a skončila na bronzové pozici.[3] 475 cm napodruhé překonala Američanka Suhrová i Kubánka, jež si vyrovnala osobní rekord. Laťku na stojanech ve výšce 480 cm však již žádná z tyčkařek neskočila a olympijskou vítězkou se stala stříbrná olympijská medailistka z Pekingu 2008 Jennifer Suhrová, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu.[4] Kubánka vybojovala stříbrnou medaili.
2013
V roce 2013 se stala vítězkou prvého ročníku mezinárodního mítinku Zlatá tyčka, který se konal v pardubické ČEZ Aréně dne 5. února.[5] Dne 8. června 2013 na mítinku v nizozemském Hengelu překonala jako třetí žena v historii pod širým nebem hranici 490 centimetrů.[6]
Osobní rekordy
- hala – 482 cm – 24. dubna 2013, Des Moines (NR)
- venku – 491 cm – 2. srpna 2015, Beckum (NR)
Odkazy
Reference
- ↑ Focus on Athletes - Yarisley SILVA [online]. Iaaf.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Athletics at the 2012 London Summer Games: Women's Pole Vault Qualifying Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-06-18]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ GRIM, Filip. Tyčkařka Ptáčníková byla šestá a zranila se. Isinbajevová má jen bronz. iDNES.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Athletics at the 2012 London Summer Games: Women's Pole Vault [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-06-18]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Zlatou tyčku vyhráli Otto a Silvaová, tvář mítinku Svobodová propadla. iDNES.cz [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Koulař Prášil skončil třetí na mítinku v nizozemském Hengelu. iDNES.cz [online]. 2013-06-08 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Yarisley Silvaová na Wikimedia Commons
- Yarisley Silvaová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Yarisley Silvaová v databázi Olympedia (anglicky)
- Profil na Tilastopaja.org (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: GFDL
Yarisley Silva during the 2014 IAAF World Indoor Championships in Sopot
Autor: Citizen59, Licence: CC BY-SA 3.0
La perchiste Yarisley Silva (CUBA) fêtant sa médaille d'argent aux JO de Londres 2012
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.