Ysaline Bonaventureová
Ysaline Bonaventureová | |
---|---|
Ysaline Bonaventureová ve Wimbledonu 2022 | |
Stát | Belgie |
Datum narození | 29. srpna 1994 (29 let) |
Místo narození | Rocourt, Belgie[1] |
Bydliště | Stavelot, Belgie[1] |
Profesionál od | 2012 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 495 431 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 361–260 |
Tituly | 0 WTA, 12 ITF |
Nejvyšší umístění | 81. místo (22. května 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2019, 2021, 2023) |
French Open | 1. kolo (2022, 2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2019, 2023) |
US Open | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 166–110 |
Tituly | 2 WTA, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 57. místo (1. února 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016) |
French Open | 2. kolo (2015, 2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2015, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 3. ledna 2024
Ysaline Bonaventureová (* 29. srpna 1994 Rocourt) je belgická profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaj. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 81. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 57. místě. Jejím trenérem je Hugo Guerriero.
V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 tokijskou baráží Světové skupiny proti Japonsku, v níž prohrála po boku Alison Van Uytvancké čtyřhru s párem Rika Fudžiwarová a Kimiko Dateová Krummová. Belgičanky podlehly 1:4 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 5–6 ve čtyřhře.[1]
Tenisová kariéra
S tenisem začala v šesti letech. První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v červnu 2009, když nastoupila do kvalifikace v Rotterdamu.
Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na únorovém Rio Open 2015 v brazilském Rio de Janeiu, když ve finále čtyřhry se Švédkou Rebeccou Petersonovou vyhrály nad rumunsko-argentinskou dvojicí Irina-Camelia Beguová a María Irigoyenová. Soupeřky po třech odehraných gamech utkání skrečovaly. Dva měsíce poté přidala druhou deblovou trofej z halového BNP Paribas Katowice Open 2015 v Katovicích, na němž hrála s Nizozemkou Demi Schuursovou. V boji o titul zdolaly italský pár Gioia Barbieriová a Karin Knappová až v supertiebreaku poměrem míčů [10–6].
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
Premier (0) | |
International (2–0 Č) |
Čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 21. února 2015 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Rebecca Petersonová | Irina-Camelia Beguová María Irigoyenová | 3–0skreč |
Vítězka | 2. | 12. dubna 2015 | Katovice, Polsko | tvrdý (h) | Demi Schuursová | Gioia Barbieriová Karin Knappová | 7–5, 4–6, [10–6] |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 22 (12–11)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 12. března 2012 | Amiens, Francie | antuka | Isabella Šinikovová | 3–6, 6–0, 3–6 |
Finalistka | 2. | 26. března 2012 | Le Havre, Francie | antuka | Myrtille Georgesová | 7–5, 5–7, 0–6 |
Vítězka | 1. | 11. června 2012 | Meppel, Nizozemsko | antuka | Julia Kimmelmannová | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 3. | 16. července 2012 | Knokke, Belgie | antuka | Jessica Mooreová | 1–6, 6–7(4) |
Vítězka | 2. | 24. července 2012 | Maaseik, Belgie | antuka | Natalia Orlovová | 6–2, 6–1 |
Finalistka | 4. | 25. února 2013 | Bron, Francie | tvrdý | Maryna Zanevská | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 6. května 2013 | Båstad, Švédsko | antuka | Ellen Allgurinová | 6–1 6–2 |
Vítězka | 4. | 10. června 2013 | Amstelveen, Nizozemsko | antuka | Cindy Burgerová | 6–4 6–2 |
Finalistka | 5. | 2. září 2013 | Berlín, Německo | antuka | Diana Šumová | 3–6, 5–7 |
Finalistka | 6. | 26. ledna 2014 | Andrézieux-Bouthéon, Francie | tvrdý (h) | Timea Bacsinszká | 1–6, 1–6 |
Vítězka | 5. | 23. června 2014 | Kristinehamn, Švédsko | antuka | Marina Melnikovová | 6–3, 6–3 |
Finalistka | 7. | 17. srpna 2014 | Westende, Belgie | tvrdý | Sara Sorribesová Tormová | 2–6 0–6 |
Finalistka | 8. | 13. října 2014 | Florence, Spojené státy | tvrdý | CiCi Bellisová | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 6. | červenec 2015 | Darmstadt, Německo | antuka | Dalila Jakupovićová | 6–3, 7–6 |
Vítězka | 7. | 26. září 2015 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Montserrat Gonzálezová | 6–1, 6–2 |
Vítězka | 8. | 21. února 2016 | Altenkirchen, Německo | koberec (h) | Arantxa Rusová | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 9. | 30. dubna 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Juuki Tanaková | 6–4, 6–2 |
Finalistka | 9. | 17. července 2017 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Čang Šuaj | 3–6, 4–6 |
Finalistka | 10. | 22. října 2017 | Florence, Spojené státy | tvrdý | Taylor Townsendová | 1–6, 5–7 |
Vítězka | 10. | 5. listopadu 2017 | Toronto, Kanada | tvrdý (h) | Patty Schnyderová | 7–6(7–3), 6–3 |
Vítězka | 11. | leden 2020 | Andrézieux-Bouthéon, Francie | tvrdý (h) | Arantxa Rusová | 6–4, 7–6(7–3) |
Vítězka | 12. | leden 2022 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Victoria Jiménezová Kasintsevová | 6–3, 6–1 |
Finalistka | 11. | červenec 2022 | Versmold, Německo | antuka | Linda Nosková | 1–6, 3–6 |
Čtyřhra: 20 (14–6)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 11. června 2012 | Meppel, Nizozemsko | antuka | Nicolette van Uitertová | Marritt Boonstrová Vivian Heisenová | 6–1, 4–6, [10–7] |
Vítězka | 2. | 26. června 2012 | Breda, Nizozemsko | antuka | Isabella Šinikovová | Carolin Danielsová Xenia Knollová | 6–4, 7–6(5) |
Finalistka | 1. | 6. května 2013 | Båstad, Švédsko | antuka | Maria Mochová | Cindy Burgerová Milana Špremová | 1–6, 4–6 |
Vítězka | 3. | 2. září 2013 | Berlín, Německo | antuka | Cornelia Listerová | Lenka Kunčíková Karolína Stuchlá | 6–4 3–6 10–5 |
Finalistka | 2. | 13. června 2014 | Essen, Německo | antuka | Elitsa Kostovová | Kristina Barroisová Tatjana Mariová | 2–6, 2–6 |
Finalistka | 3. | 23. června 2014 | Kristinehamn, Švédsko | antuka | Sandra Zaniewská | Kateryna Bondarenková Cornelia Listerová | bez boje |
Vítězka | 4. | 9. srpna 2014 | Koksijde, Belgie | antuka | Richèl Hogenkampová | Bernarda Peraová Demi Schuursová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 5. | 26. srpna 2014 | Westende, Belgie | tvrdý | Elise Mertensová | Marina Melnikovová Jevgenija Rodinová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 6. | 20. října 2014 | Saguenay, Kanada | tvrdý (h) | Nicola Slaterová | Sonja Molnarová Caitlin Whoriskeyová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 7. | 8. března 2015 | Curitiba, Brazílie | antuka | Rebecca Petersonová | Beatriz García Vidaganyová Florencia Molinerová | 4–6, 6–3, [10–5] |
Vítězka | 8. | 26. září 2015 | Monterrey, Mexiko | Hard | Elise Mertensová | Marina Melnikovová Mandy Minellaová | 6–4, 3–6, [11–9] |
Vítězka | 9. | 3. října 2015 | Ciudad Victoria, Mexiko | tvrdý | Elise Mertensová | María Irigoyenová Barbora Krejčíková | 6–4, 4–6, [10–6] |
Vítězka | 10. | 21. února 2016 | Altenkirchen, Německo | koberec (h) | Xenia Knollová | Deniz Chazaňuková Maria Marfutinová | 6–1, 6–4 |
Finalistka | 4. | 23. dubna 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Marie Benoîtová | Emma Laineová Juuki Tanaková | 6–3, 1–6, [4–10] |
Finalistka | 5. | 17. července 2017 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Naomi Broadyová | Natela Dzalamidzeová Veronika Kuděrmetovová | 2–6, 0–6 |
Vítězka | 11. | 17. září 2017 | Batumi, Gruzie | tvrdý | Viktória Kužmová | Tatia Mikadzeová Sofia Šapatavová | 6–1, 6–3 |
Finalistka | 6. | 5. listopadu 2017 | Toronto, Kanada | tvrdý (h) | Victoria Rodríguezová | Alexa Guarachiová Erin Routliffeová | 6–7(4–7), 6–3, [4–10] |
Vítězka | 12. | 27. ledna 2018 | Andrézieux-Bouthéon, Francie | tvrdý (h) | Bibiane Schoofsová | Camilla Rosatellová Kimberley Zimmermannová | 4–6, 7–5, [10–7] |
Vítězka | 13. | 3. února 2018 | Glasgow, Spojené království | tvrdý (h) | Valentini Grammatikopoulou | Dalma Gálfiová Katarzyna Piterová | 7–5, 6–4 |
Vítězka | 14. | září 2021 | Valencie, Španělsko | antuka | Jekatěrine Gorgodzeová | Ángela Fita Boludaová Oxana Selechmetěvová | 6–2, 2–6, [10–6] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ysaline Bonaventure na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Ysaline Bonaventureová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 5. července 2022
- ↑ Ysaline Bonaventureová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. července 2022
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ysaline Bonaventureová na Wikimedia Commons
- Ysaline Bonaventureová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ysaline Bonaventureová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ysaline Bonaventureová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Bonaventure WMQ22 (11)