Yvonna Gaillyová

RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc.
Yvonna Gaillyová (2008)
zastupitelka MČ Brno-střed
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – říjen 2014
Stranická příslušnost
Členství	nestraník za SZ nestraník za Žít Brno nestraník za LES
Narození	21. listopadu 1955 (68 let) Brno Československo Československo
Choť	Jan Hollan (od 1983)
Děti	Matěj Hollan
Alma mater	UJEP v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yvonna Gaillyová (* 21. listopadu 1955 Brno) je česká environmentalistka a ekoložka, zastupitelka za Stranu zelených v městské části Brno-střed, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Je laureátkou Ceny Josefa Vavrouška za roku 2005 „za výjimečné přispění k rozvoji ekologického poradenství v České republice a aktivní propagaci principů udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby v každodenním životě, a za obrovskou energii, kterou dává do realizace unikátních modelových projektů v obci Hostětín.“^[1]

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Fyzika pevných látek a Optika pevných látek, který v roce 1988 zakončila složením dizertační zkoušky. Po absolvování školy, v roce 1990, zahájila profesionální spolupráci se ZO ČSOP Veronica – součást Českého svazu ochránců přírody – na přípravě projektu první české ekologické poradny. Ekologická poradna Veronica byla otevřena roku 1991.^[2] V současnosti je Gaillyová ředitelkou Ekologického institutu Veronica, externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Od roku 2004 je zastupitelkou v městské části Brno-střed jako nestranice za Zelené, zde působí coby vedoucí Komise životního prostředí.

Ve volbách do Evropského parlamentu 2009 kandidovala za SZ na 13. místě.

S fyzikem a klimatologem Janem Hollanem má syny Matěje a Tadeáše.^[3]

Od počátku svého působení ve Veronice se věnovala zapojení Česka do Evropské asociace ekologických poraden a přenosu nejlepších evropských zkušeností do české praxe. Po úspěchu s brněnskou ekologickou poradnou, zahájila spolupráci s jihočeskou společností pro ekologické informace a aktivity Rosou a postupně vybudovala Síť ekologických poraden (STEP) sdružující dnes 16 profesionálních center s vyškoleným personálem. Dodnes je předsedkyní výkonného výboru STEP a donedávna byla i členkou výboru Evropské asociace ekologických poraden. Významně se zasloužila o zahájení trendu v ekologickém chování českých úřadů tím, že jim se svým týmem poradců pomáhala nastavovat provoz co nejšetrněji k životnímu prostředí.

Yvonna Gaillyová se od poloviny devadesátých let podílela na kampani za zákaz fosfátových pracích prostředků, po vzoru většiny zemí západní Evropy. Připravovala podklady pro ministerstvo životního prostředí a účastnila se vyjednávání se zástupci průmyslu. Úřady však tento problém podceňovaly až došlo k neúnosnému zatížení povrchových vod živinami a nebývalému rozvoji sinic a řas v povrchových vodách. Desetileté úsilí o zlepšení legislativy bylo korunováno úspěchem – v roce 2006 byla ministerstvem životního prostředí přijata novela vyhlášky č. 221/2004 Sb. (vyhláška č. 78/2006 Sb.), která zakazuje od 1. října 2006 prodávat v České republice takové prací prostředky pro domácnosti, které obsahují fosfáty. Prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmot. se od 1. 7. 2006 nesmí uvádět na trh a od 1. 10. 2006 se nesmí uvádět do oběhu.

V letech 1998–2000 iniciovala a řídila projekt „Slunce pro Bílé Karpaty“, který umožnil instalace prvních svépomocných slunečních kolektorů na ohřev teplé vody v Bílých Karpatech. Na střechách veřejných budov i soukromých domů bylo nainstalováno přes 40 solárních systémů. Yvonna Gaillyová se významně podílela na prosazení a realizaci první obecní výtopny na biomasu ve Zlínském kraji, v roce 2000. Zodpovídala za finanční řízení lucembursko-českého projektu Tradice Bílých Karpat, jehož výstupem byla mj. i výstavba moštárny v Hostětíně, která od roku 2000 dodává na český trh biomošty vyrobené z místních odrůd jablek. Se svým manželem, RNDr. Janem Hollanem spoluvymyslela a prosadila rekonstrukci veřejného osvětlení v obci. Od roku 2006 je Hostětín ukázkově osvětlenou obcí – energeticky úsporné a navíc není zdrojem světelného znečištění.^[4]

Yvonna Gaillyová prosadila a jako zástupce investora postavila v Hostětíně první pasivní dům v ČR pro vzdělávací účely – Centrum Veronica Hostětín, který od roku 2006 slouží k šíření praktických technologií pro udržitelný rozvoj venkova.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 7. místě kandidátky Liberálně ekologické strany^[5], ale neuspěla.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Yvonna Gaillyová
• Ekologický institut Veronica – stránky pracoviště
• Centrum Veronica Hostětín – stránky hostětínského pracoviště Veroniky
• laudatio na Yvonnu Gaillyovou – Cena Josefa Vavrouška