Závod míru

Logo nově obnoveného Závodu míru
(c) Bundesarchiv, Bild 183-82750-0118 / CC-BY-SA 3.0
Účastníci závodu přejíždějí státní hranici s ČSSR - poblíž Karlových Varů (1961)
(c) Bundesarchiv, Bild 183-30382-0001 / CC-BY-SA 3.0
Účastníci Závodu míru na Podolském mostě během 215 km dlouhé etapy z Tábora do Karlových Varů (1955)
Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde

Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce. Od sezony 2013 se jezdí jako jeden z nejprestižnějších etapových závodů pro národní týmy jezdců do 23 let.

Historie

První ročník Závodu míru se uskutečnil v roce 1948. Tehdy s ohledem na politickou situaci jako amatérský, tudíž byl vyloučen start „kapitalistických“ cyklistických hvězd té doby. Pořadatelé nicméně dokázali vtisknout podniku mezinárodní charakter díky startu závodníků ze socialistického tábora a své reprezentanty vyslaly i dělnické organizace z Itálie, Francie či Finska. V Praze tak mohlo pětačtyřicet let po pionýrském ročníku Tour de France vyrazit směrem do Polska sedm družstev, z Varšavy dokonce deset.

Závod se oficiálně jmenoval Slavjantour a jelo se mezi Prahou a Varšavou. Ve skutečnosti šlo o závody dva. Sedmietapový se startem v Praze a pětidílný z Varšavy. Z Prahy tehdy vyrazilo vstříc 1106 kilometrům 53 závodníků, do Varšavy jich po sedmi etapách dojelo 39. V opačném směru měřila trať 880 km a zdolat se ji v pěti dílech snažilo 65 jezdců, do Prahy však dorazilo 52. Žlutý trikot pro vítěze po vzoru Tour de France v obou cílových městech navlékli Jugoslávci: v Praze Alexander Zorič (35:53,16 hodin a průměrná rychlost 30,7 km/h), ve Varšavě Augustin Prosenik (26:52,25 h, 32,4 km/h).

Až v roce 1950 se oficiálně soutěžilo pod názvem Závod Míru.

Postupně závod získal na popularitě a významu, přestože zůstal vypsán jen pro amatéry. Od roku 1952 se mezi pořadatelské země přidalo tehdejší Východní Německo a závodilo se mezi Prahou, Berlínem a Varšavou. Místa startu úvodní etapy a cíle závěrečného dějství se střídala. V osmdesátých letech dvacátého století se pak do výčtu pořadatelských zemí zařadil i tehdejší Sovětský svaz.

Po rozpadu Československé federace se na jaře 1993 jelo poprvé téměř výhradně na území České republiky. O třináct let později se pak uskutečnil poslední ročník Závodu míru. Ekonomické problémy zapříčinily krach organizace.

Historicky nejvíce vítězství získal Němec Steffen Wesemann. Jeho pět triumfů se však datuje až do doby po roce 1989, kdy v Československu proběhla sametová revoluce. Čtyři vítězství ze Závodu míru má Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler.

Mezi spurtery byl absolutním králem Němec Olaf Ludwig, který bodovací soutěž ovládl osmkrát. Tři celková prvenství získal Ryszard Szurkowski. V soutěži vrchařů jsou s třemi prvenstvími nejlepší Sergej Suchoručenkov z tehdejšího Sovětského svazu, Uwe Ampler a český závodník Jaroslav Bílek.

Do historie se nesmazatelně zapsali i čeští, respektive českoslovenští cyklisté. Vítězství slavil Jan Veselý (1949), Jan Smolík (1964), Vlastimil Moravec (1972), Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Ondřej Sosenka (2002).

Individuální výsledky

RokTrasaDélkaEtapyVítěz
1948Varšava – Praha1104 km7Jugoslávie Augustin Prosenik (Jugoslávie)
1948Praha – Varšava842 km5Jugoslávie Aleksandar Zorić (Jugoslávie)
1949Praha – Varšava1259 km8Československo Jan Veselý (Československo)
1950Varšava – Praha1539 km9Dánsko Willi Emborg (Dánsko)
1951Praha – Varšava1544 km9Dánsko Kaj Allan Olsen (Dánsko)
1952Varšava – Berlín – Praha2135 km12Spojené království Ian Steel (Velká Británie)
1953Bratislava – Berlín – Varšava2231 km12Dánsko Christian Pedersen (Dánsko)
1954Varšava – Berlín – Praha2051 km13Dánsko Eluf Dalgaard (Dánsko)
1955Praha – Berlín – Varšava2214 km13Východní Německo Gustav-Adolf Schur (NDR)
1956Varšava – Berlín – Praha2212 km12Polsko Stanisław Królak (Polsko)
1957Praha – Berlín – Varšava2220 km12Bulharská lidová republika Nenčo Christov (Bulharsko)
1958Varšava – Berlín – Praha2210 km12Nizozemsko Piet Damen (Nizozemsko)
1959Berlín – Praha – Varšava2057 km13Východní Německo Gustav-Adolf Schur (NDR)
1960Praha – Varšava – Berlín2290 km13Východní Německo Erich Hagen (NDR)
1961Varšava – Berlín – Praha2435 km13Sovětský svaz Jurij Melichov (SSSR)
1962Berlín – Praha – Varšava2407 km14Sovětský svaz Gajnan Sajdchužin (SSSR)
1963Praha – Varšava – Berlín2568 km15Východní Německo Klaus Ampler (NDR)
1964Varšava – Berlín – Praha2246 km14Československo Jan Smolík (Československo)
1965Berlín – Praha – Varšava2318 km15Sovětský svaz Gennadij Lebeděv (SSSR)
1966Praha – Varšava – Berlín2340 km15Francie Bernard Guyot (Francie)
1967Varšava – Berlín – Praha2307 km16Belgie Marcel Maes (Belgie)
1968Berlín – Praha – Varšava2352 km14Východní Německo Axel Peschel (NDR)
1969Varšava – Berlín2036 km15Francie Jean-Pierre Danguillaume (Francie)
1970Praha – Varšava – Berlín1976 km15Polsko Ryszard Szurkowski (Polsko)
1971Varšava – Berlín – Praha1895 km14Polsko Ryszard Szurkowski (Polsko)
1972Berlín – Praha – Varšava2025 km14Československo Vlastimil Moravec (Československo)
1973Praha – Varšava – Berlín2076 kmP, 16, EPolsko Ryszard Szurkowski (Polsko)
1974Varšava – Berlín – Praha1806 km14Polsko Stanisław Szozda (Polsko)
1975Berlín – Praha – Varšava1915 kmP, 13Polsko Ryszard Szurkowski (Polsko)
1976Praha – Varšava – Berlín1974 kmP, 14Východní Německo Hans-Joachim Hartnick (NDR)
1977Varšava – Berlín – Praha1648 km13Sovětský svaz Aavo Pikkuus (SSSR)
1978Berlín – Praha – Varšava1796 kmP, 12Sovětský svaz Alexandr Averin (SSSR)
1979Praha – Varšava – Berlín1942 kmP, 14Sovětský svaz Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1980Varšava – Berlín – Praha2095 kmP, 14Sovětský svaz Jurij Barinov (SSSR)
1981Berlín – Praha – Varšava1887 kmP, 14Sovětský svaz Šachid Zagretdinov (SSSR)
1982Praha – Varšava – Berlín1941 kmP, 12Východní Německo Olaf Ludwig (NDR)
1983Varšava – Berlín – Praha1899 kmP, 12Východní Německo Falk Boden (NDR)
1984Berlín – Praha – Varšava1689 kmP, 11Sovětský svaz Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1985Praha – Moskva – Varšava – Berlín1712 kmP, 12Polsko Lech Piasecki (Polsko)
1986Kyjev – Varšava – Berlín – Praha2138 kmP, 15Východní Německo Olaf Ludwig (NDR)
1987Berlín – Praha – Varšava1987 kmP, 14Východní Německo Uwe Ampler (NDR)
1988Bratislava – Katowice – Berlín2008 kmP, 13Východní Německo Uwe Ampler (NDR)
1989Varšava – Berlín – Praha1927 km12Východní Německo Uwe Ampler (NDR)
1990Berlín – SlušoviceBílsko-Bělá1595 kmP, 11Československo Ján Svorada (Československo)
1991Praha – Varšava1261 kmP, 9SNS Viktor Rjaksinskij (SNS)
1992Berlín – KarpaczMladá Boleslav1348 kmP, 9Německo Steffen Wesemann (Německo)
1993TáborNový Bor1342 kmP, 9Česko Jaroslav Bílek (Česko)
1994Tábor – Trutnov1354 kmP, 9Německo Jens Voigt (Německo)
1995České BudějoviceOberwiesenthalBrno1379 kmP, 10Česko Pavel Padrnos (Česko)
1996Brno – ŻywiecLipsko1703 kmP, 10Německo Steffen Wesemann (Německo)
1997Postupim – Żywiec – Brno1629 kmP, 10Německo Steffen Wesemann (Německo)
1998PoznaňKarlovy VaryErfurt1591 km10Německo Uwe Ampler (Německo)
1999ZnojmoPolkowiceMagdeburg1613 km10Německo Steffen Wesemann (Německo)
2000HannoverKudowa-Zdrój – Praha1608 km10Polsko Piotr Wadecki (Polsko)
2001LodžPilzno – Postupim1611 km10Dánsko Jakob Piil (Dánsko)
2002České Budějovice – Saská Kamenice – Varšava1470 km10Česko Ondřej Sosenka (Česko)
2003OlomoucValbřich – Erfurt1552 km9Německo Steffen Wesemann (Německo)
2004BruselVratislav – Praha1580 km9Itálie Michele Scarponi (Itálie)
2005nekonal se
2006LinecHannover1297 km8Itálie Giampaolo Cheula (Itálie)

Legenda:

  • P = Prolog
  • E = Epilog

Soutěž družstev

  • 1948 – Polsko
  • 1948 – Polsko
  • 1949 – Francie
  • 1950–51 – Československo
  • 1952 – Velká Británie
  • 1953 – NDR
  • 1954–55 – Československo
  • 1956 – SSSR
  • 1957 – NDR
  • 1958–59 – SSSR
  • 1960 – NDR
  • 1961–62 – SSSR
  • 1963–64 – NDR
  • 1965–66 – SSSR
  • 1967–68 – Polsko
  • 1969 – NDR
  • 1970 – Polsko
  • 1971–72 – SSSR
  • 1973–74 – Polsko
  • 1975–81 – SSSR
  • 1982–83 – NDR
  • 1984–86 – SSSR
  • 1987 – NDR
  • 1988 – SSSR
  • 1989 – NDR
  • 1990 – Československo
  • 1991 – Polsko
  • 1992 – Německo
  • 1993 – Česko I
  • 1994 – Česko
  • 1995 – Polsko
  • 1996–97 – Team Telekom
  • 1998–99 – Mróz
  • 2000 – Nuerberber
  • 2001 – Team Telekom
  • 2002 – Mróz
  • 2003 – CCC-Polsat
  • 2004 – T-Mobile Team
  • 2006 – Unibet.com

Statistiky

Nejvíce vítězství

Vítězové podle zemí

  • 12 NDR
  • 10 SSSR
  • 7 Polsko, Německo
  • 5 Dánsko
  • 4 Československo
  • 3 Česko
  • 2 Jugoslávie, Francie, Itálie
  • 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí

Závod míru v kultuře

Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa

Závod míru U23

V roce 2013 došlo k obnovení závodu, avšak se zcela jiným záměrem. Jde o závod národních týmů cyklistů do 23 let, přičemž od sezony 2015 jde o jeden ze tří dílů prestižního seriálu Nations Cup.

Zpočátku byly v programu závodu jen tři etapy, už během čtvrtého ročníku došlo k rozšíření na čtyři etapy. Na start závodu se v minulosti postavily hvězdy současného světového pelotonu jako Tadej Pogačar, Tao Geoghegan Hart, Julian Alaphilippe nebo Marc Hirschi.

Závod míru U23 se jezdí na mimořádně náročných tratích v Jeseníkách, tudíž je perfektní prověrkou kvality pro adepty World Tour.

„Každý rok vidíme, že na Závod míru jezdí silní kluci, které záhy najdete na soupiskách týmů z elitní divize. Jednotlivé reprezentace na Závod míru posílají nejlepší cyklisty. A všichni si pravidelně pochvalují, že naše etapy ukazují sílu všech kluků. Bez nadsázky můžeme říct, že jde o závod srovnatelný s těmi, které jsou někde v Pyrenejích či Alpách,“ říká Leopold König, ředitel Závodu míru do 23 let.

Juniorská soutěž

Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.

Odkazy

Reference


Literatura

  • K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. (polsky)
  • Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954. (německy)
  • VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955. (německy)
  • VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955.
  • Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956. (německy)
  • Horst Schubert u.a.:Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
  • Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
  • Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958. (německy)
  • Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962. (německy)
  • Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963. (německy)
  • Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964. (německy)
  • Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965. (německy)
  • Klaus Ullrich (Hrsg.): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967. (německy)
  • Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977. (polsky)
  • Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977. (německy)
  • Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981. (německy)
  • Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, ISBN 3-328-00177-8. (německy)
  • Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, ISBN 3-327-00433-1. (německy)
  • Gustav-Adolf Schur (Hrsg.): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, ISBN 3-928999-47-8. (německy)
  • Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, ISBN 3-378-01015-0. (německy)
  • Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1997, ISBN 3-328-00717-2. (německy)
  • Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. (německy)
  • Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, ISBN 3-933544-52-1. (německy)
  • Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, ISBN 83-86244-33-X (polsky)
  • Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, ISBN 3-934301-83-5 (německy)
  • Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o.J., ISBN 978-3-86557-301-8 (německy)
  • Rainer Sprehe: Alles Rower? Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, ISBN 978-3-936973-70-9 (německy)
  • KAŠPAROVÁ, Karolína. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1948 do roku 1967. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.
  • ČAPKOVÁ, Markéta. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1968. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.

Audio/Video:

  • Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232.
  • Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, ISBN 3-328-00770-9.
  • Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978
  • Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Friedensfahrt 2006.jpg
Autor: Fotograf: Harald Weber; User Hawedi on de.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Ehrenstart der 6. Etappe der 58. Friedensfahrt am 18. Mai 2006 in Dippoldiswalde.
Bundesarchiv Bild 183-82750-0118, Friedensfahrt, Fahrerfeld, Grenzüberfahrt.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-82750-0118 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Friedensfahrt, Fahrerfeld, Grenzüberfahrt Zentralbild Wendorf 15.5.1961 XIV. Internationale Friedensfahrt Warschau-Berlin-Prag 1961. 10.Etappe von Karl-Marx-Stadt nach Karlovy Vary. Das Hauptfeld passiert die tschechoslowakische Staatsgrenze. Die letzten vier Etappen auf dem Gebiet der CSSR werden die endgültige Entscheidung über Einzel- und Mannschaftssieg bringen.
Bundesarchiv Bild 183-30382-0001, VIII. Friedensfahrt, Fahrerfeld.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-30382-0001 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
VIII. Friedensfahrt, Fahrerfeld Zentralbild CTK-II Bey-Ho 6.5.1955 - 4. Etappe der VIII. Internationalen Friedensfahrt. Am 5. Mai absolvierten die Teilnehmer des 8. Internationalen Friedensrennens die vierte und längste Etappe in der Tschechoslowakei von Tabor nach Karlovy Vary, die 215 km lang war. Sieger der vierten Etappe wurde J. Krivka (Tschechoslowakei) vor Werschinin (UdSSR), Georgieff (Bulgarien) und Schur (DDR). UBz: Die Teilnehmer der Friedensfahrt passieren die Klement Gottwald-Brücke bei Pisek.
Logo nově obnoveného Závodu míru.jpg
Autor: Ondřej Selinger, Licence: CC BY-SA 4.0
Logo nově obnoveného Závodu míru