Zábřežská vrchovina

Zábřežská vrchovina
Nejvyšší bod	715 m n. m. (Lázek)
Rozloha	734 km²
Střední výška	426,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast
Sousední; jednotky	Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda, Hornomoravský úval, Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Podorlická pahorkatina
Podřazené; jednotky	Bouzovská vrchovina, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Zábřežská vrchovina na mapě Česka
Povodí	Svitava, Morava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

Rozloha: 734 km²
Nejvyšší vrcholy: Lázek (715 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.)
Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula

Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

Bouzovská vrchovina

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:^[1]

Provincie: Česká vysočina
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
  - Podsoustava: Jesenická podsoustava
    - Celek: Zábřežská vrchovina
      - Podcelek: Bouzovská vrchovina
        Okrsek: Ludmírovská vrchovina
        Okrsek: Přemyslovická pahorkatina
      - Podcelek: Mírovská vrchovina
        Okrsek: Maletínská vrchovina
        Okrsek: Žádlovická pahorkatina
      - Podcelek: Drozdovská vrchovina
        Okrsek: Rovenská pahorkatina
        Okrsek: Zborovská vrchovina

Hydrologie

Řeky

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

Chráněná území

Národní přírodní památky

Kosířské lomy (kód 6125/23,52 ha)

Přírodní památky

Brus (přírodní památka) (kód 899/37,88 ha)
Geologické varhany (kód 708/0,76 ha)
Na Kozénku (kód 1012/0,59 ha)
Rodlen (kód 2019/34,41 ha)
Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,60 ha)
Taramka (kód 1078/25,36 ha)
U nádrže (kód 1226/2,39 ha)

Národní přírodní rezervace

Špraněk (kód 440/102,29 ha)

Přírodní rezervace

Malý Kosíř (kód 1731/8,05 ha)
Průchodnice (kód 1013/20,71 ha)
Rudka (kód 1248/21,00 ha)
Selský les (kód 385/13,43 ha)
Selský potok (kód 1496/6,83 ha)
Terezské údolí (kód 3371/85,75 ha)
V dole (kód 450/4,39 ha)

Přírodní park

Živočištvo

Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná
Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké
Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj.
Obojživelníci: skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý
Plazi: užovka obojková, zmije obecná
Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
- Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná
- Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
- Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný
- Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj.
Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
Korýši: rak říční
Hmyz:
- Brouci: Krascovití – Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití – Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití – Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

Turistika

Města

Hrady, zámky, tvrze

Historické zajímavosti

rozhledna na Lázku

Vodácké možnosti

Fotogalerie

Přírodní rezervace Malý Kosíř
Přírodní rezervace Rudka
Přírodní rezervace Průchodnice
Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
Pohled na obec Blažov od jihozápadu, v pozadí hrad Bouzov. V levé části lze pozorovat snížení do údolí Třebůvky
Pohled na obec Ješov
Panorama Jesence a Dzbelu z cesty nad Jesencem, jedná se o nejjižnější část vrchoviny. V pozadí lze sledovat malá políčka oddělená remízky s ostrůvky lesů i souvisle zalesněné plochy

Panorama

360° panoramatický pohled na obec Nová Roveň, v okolí se rozkládá přírodní park Bohdalov-Hartinkov, kde se zalesněná část střídá s mozaikou polopřirozených luk

Reference

↑ Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.

[1] Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály