Záboří (okres Strakonice)
Záboří | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Blatná |
Obec s rozšířenou působností | Blatná (správní obvod) |
Okres | Strakonice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′44″ s. š., 13°49′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 340 (2023)[1] |
Rozloha | 6,85 km²[2] |
Katastrální území | Záboří u Blatné |
Nadmořská výška | 555 m n. m. |
PSČ | 387 34 |
Počet domů | 109 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Záboří 88 387 34 Záboří u Blatné obec@zabori.cz |
Starosta | Michal Říšský |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Záboří | |
Další údaje | |
Kód obce | 551988 |
Kód části obce | 189316 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Záboří se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije zde 340[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1298.[4]
Přírodní poměry
Jižně od vesnice začíná u Velkého rybníka Brložský potok.
Společnost
Školství
Škola v Záboří stávala již v 17. století. Je známa učitelská přísaha z roku 1642 i jména učitelů, kteří v Záboří pracovali v letech 1654–1829. Starou školou byl dřevěný domek, který stával na jižním svahu pod kostelem nedaleko staré tvrze. Někdy na konci 18. století ho zničil požár, který zničil i nedalekou zvonici. Místo budovy vznikly zahrady a patron školy pro ni zakoupil novou budovu – domek č. 33, kde upravil učebnu a byt pro učitele. V roce 1826 se od školy odtrhly Lažany Enisovy, Milčice a Doubravice, které si zřídily vlastní školu. V roce 1829 zemřel učitel Josef Brož, kterého vystřídal Josef Houra. V roce 1834 byla škola rozšířena o druhou třídu, který byla zřízena v panském špýcharu, staré tvrzi a učilo se v ní až do roku 1861. Školním pomocníkem, který učil ve druhé třídě se stal učitelův syn Josef Houra, který se stal po otci učitelem. Za něj působili při škole učitelé Václav Hrdlička (1836–1843) a František Pobuda (1843–1849). Když Pobuda odešel, Houra po dalších deset let nepřijal nového učitele, dokud jeho syn Ignác Houra nedostudoval učitelský ústav v Praze. Ten se pak v roce 1859 stal otcovým pomocníkem a po jeho odchodu do výslužby v roce 1866 se stal učitelem. V roce 1859 se hrabě Karel z Linkeru a Lutzenwicku jako patron školy rozhodl ke stavbě nové školní budovy. Ta byla vysvěcena 13. října 1861 P. Vincencem Ulrichem, biskupským vikářem a farářem z Březnice a ihned se v ní začalo vyučovat. V nové budově byly i byty učitele a pomocníka. Ignác Houra se dle nových školních zákonů stal řídícím učitelem. Škola byla v roce 1871 rozšířena o třetí třídu, která byla zřízena z bytu druhého učitele. Když v roce 1883 přibyla čtvrtá třída, byla škola přestavěna. Z bytu řídícího učitele byla zřízena jedna třída, nově byla zřízena další třída a byt řídícího učitele byl nově upraven. Roku 1880 bylo zavedeno vyučování ženských ručních prací. Ignác Houra založil roku 1884 školní pamětní knihu. Po roce 1901 se od školy odtrhly Čečelovice a Slivonice, které si zřídily vlastní školy. Tím škole ubylo žáků a škola se zmenšila na trojtřídní. Do školy poté chodily děti ze Záboří, Bratronic, Jindřichovic, Lažánek, Mračova a ze samot Chvalova, Rošic a mlýna Kuše. V roce 1913 chodilo do školy 211 dětí – 95 chlapců a 116 dívek.[5]
Poslední velké přestavby se škola dočkala v roce 1853. I přes tyto úpravy, škola kapacitně nestačila, a proto se až do roku 1969 učilo i na faře. Dne 1. září 1969 byl škole slavnostně předán nový pavilon, který později začal sloužit jako mateřská školka, školní družina, dílna a kuchyňka. Protože škola neměla vlastní tělocvičnu, byla v únoru 1976 otevřena sportovní hala. Škole ovšem chyběla i jídelna, takže se žáci museli stravovat mimo budovu. Nevyhovující hygienické podmínky a nedostatečná kapacita vedly ke stavbě nové budovy v těsné blízkosti sportovní haly. Práce započaly v roce 1985, načež byla nová budova slavnostně otevřena 4. listopadu 1988. O tři roky později byla zkolaudována nová školní jídelna a všechny tři budovy byly navzájem propojeny. Ve školním roce 2004/2005 došlo ke sloučení 1. a 3. a 2. a 4. třídy kvůli nedostatku žáků. Školu navštěvují v 7. ročnících žáci ze Záboří, Bratronic, Doubravice, Nahošína, Zadních Zborovic, Mečichova, Hlupína, Čečelovic, Slivonic, Lažánek a Blatné. V roce 2021 v ZŠ a MŠ Záboří působí 10 pedagogických a 6 hospodářských pracovníků.[6]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Fara
- V sousedství kostela a fary stojí zábořská tvrz založená už ve třináctém století. Od počátku čtrnáctého století sloužila jako panské sídlo a ve druhé polovině sedmnáctého století byla spolu s vesnicí připojena k panství Lnáře. Později vyhořela a byla upravena na sýpku.[4]
Galerie
Rozhledna Pětnice u Záboří na vrchu Volyně
Rybník Pátek
Penzion Stará škola
Kostel svatých Petra a Pavla
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Záboří – tvrz, s. 214.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 425–428.
- ↑ Historie školy [online]. Základní škola a Mateřská škola Záboří [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Záboří na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Záboří v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Záboří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Wakowlk, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozhledna Pětnice u Záboří na vrchu Volyně
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Záboří u Blatné - rybník Pátek
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
znak obce Záboří (okres Strakonice)
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Záboří u Blatné - penzion Stará škola
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
Autor: Fagnes, Licence: CC BY-SA 3.0
kostel sv. Petra a Pavla v Záboří (okres Strakonice) byl založen v 1. polovině 13. století na návrší o nadmořské výšce 561 m, první písemný doklad o kostele pochází z roku 1305; zvonice z roku 1713 nahradila starší dřevěnou stavbu, která vyhořela někdy koncem 16. století
Vlajka obce Záboří, okres Strakonice.