Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy
Právní forma	spolek
Založeno	2012
Adresa	Praha, Česko
Souřadnice sídla	50°2′50,67″ s. š., 14°22′18,37″ v. d.
Další informace
Web	lhmp.cz/zachranna-stanice/zachranna-stanice-hl-m-prahy-pro-volne-zijici-zivocichy/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy^{[pozn. 1]} je provozována hlavním městem Praha od roku 2012^[2][3] a je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.^{[2][3][pozn. 2]}

Posláním této záchranné stanice je pomoc zraněným nebo jinak handicapovaným volně žijícím živočichům na území Prahy^[3] s cílem navrátit je (po jejich zotavení) zpět do pražské přírody.^[2] Stanice v Jinonicích je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky.^[2] Tato síť sdružuje záchranné stanice lokalizované na území České republiky a zároveň též garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy, kterým je v jednotlivých záchranných stanicích poskytována nezbytná pomoc.^[2]

Jinonická záchranná stanice je jednou z nejvytíženějších záchranných stanic na území ČR,^[1] ročně přijímá kolem 4 až 5 tisíc^[1] živočichů.^[2][3]

• V roce 2016 přijala záchranná stanice 3 707 pacientů;^[3]
• v kalendářním roce 2017 přijala stanice celkem 4 134 živočichů;^[3]
• v roce 2018 dokonce 4 712 zvířat;^[2][3]
• v roce 2019 to bylo 5 368 jedinců^[4][3] (138 různých druhů)^[1] a
• v „pandemickém“ roce 2020 prošlo stanicí celkem 5 186 pacientů (a to 143 různých druhů).^[4][3]

Záchranná stanice je schopna pečovat i o veverky:^[4]

• V roce 2018 bylo do stanice v Jinonicích přijato 92 veverek (z toho 69 nesamostatných mláďat);^[3]
• v roce 2019 stanicí prošlo 121 veverek (z toho 98 nesamostatných mláďat);^[3]
• v „pandemickém“ roce 2020 bylo přijato a ošetřeno celkem 143 veverek (z toho 124 nesamostatných mláďat);^{[4][3][pozn. 3]}

• Z celkového množství 5 186 pacientů v roce 2020 ošetřila stanice (ve 41% všech řešených případů) zraněné živočichy^[3] (po střetech s vozidly, po pokousání jiným živočichem nebo po nárazech do překážek, jimiž jsou většinou skleněné plochy či tramvajová vedení).^[4] V dalších 33% (ze všech řešených případů) se jednalo o malá, nesamostatná mláďata.^[3] Další zásahy si vyžádalo vyprošťování uvízlých zvířat (10%)^[3] a záchrana vysílených jedinců (7%).^[3] Ve zbylých 8% ostatních živočichů šlo o případy infekce, otravy nebo zranění např. při pokusech o únik ze zajetí apod.^[3]

• Z celkového množství 5 186 přijatých zvířecích pacientů v roce 2020 bylo 2 530 malých, nesamostatných mláďat (49% přijatých případů).^[3][4] Dospělých zvířecích pacientů bylo 1 728 (tj. 33%).^[4][3] Ve zbylých 18% (928 jedinců) se jednalo o živočichy (mláďata) s odhadovaným věkem maximálně do jednoho roku.^[4][3]

• Podle statistiky si nejvíce zásahů vyžádal měsíc červen 2020, kdy stanice v tzv. sezóně mláďat přijala a ošetřila 935 zvířecích pacientů.^[4][3]

• Podle území se do jinonické záchranné stanice dostalo nejvíce živočichů z území Prahy 4 (489 případů), na druhém místě pak z regionu Prahy 5 (482 jedinců) a na třetím místě pak z městské části Praha 6 (432 živočichů).^[3]

• Statistika důvodů, proč se veverka/veverky stala/staly v roce 2020 pacientem/pacienty záchranné stanice v Jinonicích byla následující:^[3]
  • osiřelé mládě/mláďata (65%);^[3]
  • zraněný jedinec (24%);^[3]
  • zničené veverčí hnízdo (10%)^[3] a
  • ostatní důvody (1%).^[3]

• Dvě třetiny zraněných či jinak handicapovaných jedinců tvořili ptáci; zbývající zhruba třetina připadla na savce.^[4][1] Z ptačích druhů to byli následující počty:^[4]
  • holub hřivnáč (562 jedinců);
  • kachna divoká (530 pacientů);
  • hrdlička zahradní (170 opeřenců);
  • labuť velká (163 zvířat);
  • poštolka obecná (140 živočichů);
  • rorýs obecný (127 ptáků);
  • sýkora koňadra (125 kusů).^[4]

• Příklady některých početně silně zastoupených druhů opeřenců (ilustrační fotografie)
• 
  holub hřivnáč
• 
  kachna divoká
• 
  hrdlička zahradní
• 

  (c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
  labuť velká
• 
  poštolka obecná
• 
  rorýs obecný
• 
  sýkora koňadra

• Kromě veverek záchranná stanice v roce 2020 přijímala i:^[4]
  • ježky (400 ježků východních, 265 ježků západních);
  • zajíce polní (224 jedinců) nebo
  • netopýry různých druhů (celkem 108 zvířat, převážně netopýry rezavé a netopýry pestré).^[4]

• Příklady některých druhů přijímaných a ošetřovaných jedinců (ilustrační fotografie)
• 
  Ježek západní
• 
   
• 
  Ježek východní
• 
  Zajíc polní
• 
  Netopýr rezavý
• 
  Netopýr pestrý

Jinonická záchranná stanice je součástí Střediska ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy.^[2] Díky tomu se stanice zapojuje i do environmentálně zaměřených programů a aktivit určených pro Pražany, které toto středisko ekologické výchovy celoročně pořádá.^[2] Širokou veřejnost tak mohou pracovníci záchranné stanice touto cestou seznamovat s aspekty života volně žijících živočichů v městském prostředí, s problémy souvisejícími s jejich ochranou a také s otázkami, jenž se týkají průběžné celoroční péče o ně.^[2].

Stanice může přijímat (s výjimkou rysů, medvědů a vlků) všechny druhy volně žijících živočichů.^[2] Nejčastěji se ale jedná o ježky (ježek východní), poštolky, labutě, kachny, netopýry, rorýse, zajíce a kosi.^[2] Asi pětina přijatých a ošetřovaných volně žijících živočichů patří mezi zvláště chráněné druhy (vydra říční, sova pálená, křeček polní, ledňáček říční, sokol stěhovavý, výr velký,^[1] dudek chocholatý, bobr evropský, plch velký, ...).^[2] Zranění živočichů jsou způsobena střety s lidmi nebo jako následek lidských činností či „konfliktu přírody s městskou civilizací“.^[2] Samostatnou, leč velkou část pacientů jinonické záchranné stanice tvoří nesamostatná či opuštěná mláďata po ztrátě rodičů nebo hnízda, která by ve volné přírodě bez lidské pomoci nepřežila.^{[2][pozn. 4]}

Uzdravení a zotavení živočichové se po rekonvalescenci v záchranné stanici vracejí zpět do volné přírody s výjimkou těch, kteří zůstávají trvale postiženi nějakým handicapem.^[2] Takoví jedinci jsou umísťováni do detašovaných pracovišť záchranné stanice – do tzv. lesních zookoutků (provozovaných příspěvkovou organizací Lesy hl. m. Prahy) v pražských lesoparcích.^{[2][3][pozn. 5]} Pražané si ve volně přístupných lesních zookoutcích mohou zvířata prohlédnout a tato místa slouží i pražským lesníkům pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí určených nejen dětem, ale i široké veřejnosti.^[2] Jinonická záchranná stanice využívá zázemí lesního zookoutku v Malé Chuchli k organizování ekologicko–výchovných programů pro školy a pro pořádání víkendových akcí určených široké veřejnosti.^[2]

V roce 2020 jinonická záchranná stanice zajistila celkem 312 akcí s tematikou záchrany volně žijících živočichů, kterých se zúčastnilo 8 291 návštěvníků.^[4] V této statistice je zahrnuto 53 programů pro školy (celkem pro 920 účastníků); 1 osvětová akce pro veřejnost (200 lidí) a 1 exkurze (10 osob).^[3]

Příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy spravuje celkem 4 lesní zookoutky, ve kterých žije 122 jedinců 35 druhů (stav ke konci roku 2020).^[3]

• Největší zookoutek je u chuchelské hájovny (29 druhů zvířat: např. jelen evropský, prase divoké, rys ostrovid, liška obecná).^[3]
• Nejstarší zookoutek je „Divoká zahrada Hostivař“ (výběh bílých daňků; mufloní dvojice; jezírko pro labutě, kachny a další vodní opeřence).^[3]
• Nejmenší zookoutek je u kunratické hájovny v Kunratickém lese (skupina daňků evropských).^[3]
• V roce 2020 byla dokončena celková rekonstrukce areálu zookoutku u kamýcké hájovny (výběhy pro walliserské kozy a kamerunské kozy; voliéra pro bažanty).^[3]

Provoz jinonické záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy je finančně velmi náročný.^[4] Prostředky od široké veřejnosti (drobných dárců a podporovatelů) jsou získávány buď formou sponzorování konkrétních živočichů^[3] či formou adopce konkrétních trvale handicapovaných zvířat^[3] nebo přímým bezhotovostním převodem peněz na transparentní bankovní účet.^[4][3]

V roce 2020 podpořilo jinonickou záchrannou stanici 72 sponzorů,^[3] kteří zaslali peníze na nákup vybavení (přepravky, klece, misky, podestýlka, apod.)^[3] nebo dedikovali svoje finanční prostředky konkrétně na péči o jedince, jenž se na stanici nejčastěji dostávají (ježci, veverky, labutě, poštolky, kalousi či zajíce).^[3]

V roce 2020 evidovala jinonická stanice 91 tzv. adoptivních rodičů, z nichž každý zaplatil předem stanovenou pevnou částku potřebnou k uhrazení části ročních nákladů na krmivo a péči o konkrétní trvale handicapované zvíře.^[3] Tito jedinci nemohou být vypuštěni do volné přírody, žijí buď přímo v lokalitě stanice nebo v některém z výše zmíněných lesních zookoutků.^[3]

Další formou podpory provozu (konkrétně nákup krmení a vybavení) záchranné stanice je doprovodný prodej sady charitativních zvířátkových (labuť, srnec a zajíc) vykrajovátek na vánoční cukroví a nástěnných kalendářů (formátu A3) nazvaných „Oči pražské přírody 2023“ se 12 fotografiemi některých zvířecích pacientů záchranné stanice.^[5]

Fungování záchranné stanice se dlouhodobě (od roku 2012) odehrává v kapacitně poddimenzovaných^[6] a navíc i nevyhovujících (jak pro zaměstnance, tak i pro zvířecí klienty) provizorních podmínkách.^[1][7] Zvířecí záchranáři (11 zaměstnanců, dále brigádníci a dobrovolníci^[8]) pracují v ošetřovnách tvořených jednoduchými obytnými buňkami; jejich svěřenci jsou umisťováni v dočasných voliérách apod.^[6][1] Výstavbu nové záchranné stanice plánovalo hlavní město Praha již delší dobu.^[6]

Letecký pohled na areál záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (2017)

Provozovatel stanice – Lesy hlavního města Prahy – vědom si této skutečnosti, požádal v roce 2019 o územní rozhodnutí^[7] a následně získal stavební povolení na komplexní rekonstrukci^[7] (resp. výstavbu nového) objektu, jehož investiční rozpočet se předpokládá ve výši 173^[7] milionů korun (bez DPH).^[1][7] Realizace celého projektu by měla být zahájena v roce 2020 s tím, že areál by měl být dokončen v roce 2022.^{[7][pozn. 6]}

Projekt generální rekonstrukce zahrnuje výstavbu veterinární ordinace (s operačním sálem)^[7] doplněnou několika jednotkami intenzivní péče pro zvýšení šancí těžce zraněných zvířat na přežití.^[7] Architekti mysleli i na výstavbu komplexu specializovaných rehabilitačních voliér^[6] a výběhů.^{[1][pozn. 7]} Areálu inovované záchranné stanice (s kapacitou dimenzovanou na 800 ošetřovaných jedinců^[7][6])^{[pozn. 8]} má vévodit léčebné zařízení pro labutě a další vodní ptáky a dále pak tzv. „odchovna veverek“ (komplex voliér pro péči o mláďata veverek).^[1] V areálu mají navíc vzniknout také rehabilitační výběhy pro kopytníky a vodní nádrž.^[6] Nádrž má sloužit jako „vodní výběh“ pro vydry a bobry, protože i tyto druhy se začínají objevovat na některých lokalitách v pražské přírodě.^[7]

Budování nového areálu má probíhat při současném provozu stávajícího zařízení, bude proto muset být nejen citlivě koordinováno ale i rozděleno do několika dílčích etap.^{[1][pozn. 9]} Areál nové záchranné stanice je navržen v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu a její provoz by měl být ekologičtější^[6] (jímání dešťové vody, zelené střechy budov apod.).^[1][7]

Předpokládá se, že po rekonstrukci bude nový areál záchranné stanice schopen přijmout a ošetřit jakékoliv zraněné volně žijící zvíře s výjimkou medvěda hnědého.^[7]

Nově dokončený areál by měl umožnit (oproti stávajícímu stavu záchranné stanice před rekonstrukcí) i realizaci návštěv pražské veřejnosti a též poskytnout prostor k organizování vzdělávacích programů a aktivit určených pro zájemce z řad veřejnosti a pro školy.^[8] Provoz nového areálu by měl též umožnit posílení početního stavu zvířecích záchranářů o další pracovníky (brigádníky).^[8]

• Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy : výroční zpráva Lesů hl. m. Prahy za rok 2020. 1. vyd. Praha: Lesy hlavního města Prahy, 2020. 16 s. 

• Záchranná stanice pro hendikepované živočichy
• Jinonice
• Zookoutek Malá Chuchle
• Kunratický les
• Hostivař
• Kamýk
• Zahradnictví Ďáblice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy na Wikimedia Commons
• Facebooková stránka záchranné stanice
• Kamarád ježek: Ježci se vrátili do volné přírody na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 3. května 2016; Stopáž: 01:33
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Ošetřování zraněných labutí na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 10. července 2014; Stopáž: 02:35
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Sovy ve stanici na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 9. ledna 2015; Stopáž: 02:56
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Vypouštění bobra evropského na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 4. dubna 2016 ; Stopáž: 01:31
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Sezona mláďat na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 1. června 2016; Stopáž: 02:45
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Jedno odpoledne v životě záchranáře na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 31. května 2016; Stopáž: 03:15
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Návrat srnce do přírody na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 27. června 2018; Stopáž: 00:30