Zádruha (družstvo)
| „ZÁDRUHA“, velkoobchodní společnost s r. o. | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | družstvo |
| Datum založení | 1915 |
| Osud | znárodnění |
| Sídlo | Ostrava, Československá republika |
| Klíčoví lidé | František Sobotík (disponent) Josef Závada (účetní firmy) |
| Charakteristika firmy | |
| Mateřská společnost | nebyla |
| Majitel | členové družstva |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
„ZÁDRUHA“, velkoobchodní společnost s r. o. vznikla v roce 1915.[1] Byla to společnost, která sdružovala podílníky z řad drobných obchodníků, řemeslníků a dělníků. Společnost byla pojmenována podle právního institutu zádruha. Celkem měla 6 000 podílů. Důvodem jejího založení byl „vzdor“ německým subjektům, zejména závodním konzumům hutí a dolů.
V roce 1939] se odehrál incident, kdy nacisté vnikli do skladů společnosti pod záminkou, že v nich jsou uchovávány zbraně. Zde objevili jen vojenské konzervy a potraviny, určené k zásobování pro případ odboje na Hlučínsku a Těšínsku. Následně byli zatčeni dva pracovníci ZÁDRUHY: disponent František Sobotík († 29. duben 1943), nadporučík letectva v záloze, který byl zatčen v roce 1940 a o tři roky později popraven ve Vratislavi a Josef Závada (29. prosinec 1898, Hrabová – 19. červenec 1942, Mauthausen), účetní, který zemřel v koncentračním táboře v Mauthausenu.[2][3][4] Podnik byl zabaven ve prospěch německé říše a v roce 1942 byl z nařízení říšského protektora zlikvidován. Větší část zboží byla zcizena, zbytek prodán pod cenou. Stejným způsobem se likvidátor zbavil nemovitostí a inventáře. Podíly byly škrtnuty a hotovost, získaná likvidací, propadla německému státu.
V květnu 1945 se sešli bývalí zaměstnanci ZÁDRUHY, aby se poradili, jak zajistit provoz podniku. Expoziturou Zemského národního výboru v Moravské Ostravě byl dosazen národní správce Václav Rozehnal, bývalý zaměstnanec.
ZÁDRUHA byl jedním z největších podniků tohoto druhu v privátním sektoru na Moravě. Zásobovala Hlučínsko, Fryštátsko, Těšínsko, Frýdecko, Frenštát, Novojičínsko, Opavsko.[5]
Po Únoru 1948 byl majetek družstva znárodněn.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ ZAHRADNÍK, Jaroslav; Zdeněk Podlipský; JUDr. Květoslava Čejdová - Mathonová. Kramerius 5.. camea2.svkos.cz [online]. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE, 1947 [cit. 2019-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
- ↑ Naděžda Volná (1934). Příběhy 20. století [online]. Paměť národa, 2013-06-12 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ Pamětní kniha Hrabové – pokr. č. 12 [online]. Hrabová.info, 2015-09-24 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Seznam Obětí – památník Hrabyně (U – Ž) [online]. Hrabyně: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Opava (Z trosek roste město budoucnosti). camea2.svkos.cz [online]. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA, 1946 [cit. 2019-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
- ↑ VYHLÁŠKA ZE DNE 29.12.1948 O ZNÁRODNĚNÍ VELKOOBCHODNÍCH PODNIKŮ V OBORU POTRAVIN, POŽIVATIN A NÁPOJŮ. EPRAVO.CZ [online]. Ministerstvo vnitřního obchodu, ministr František Krajčír, 1948-12-29 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online.
Literatura
- ZAHRADNÍK, Jaroslav; PODLIPSKÝ, Zdeněk; JUDR. ČEJDOVÁ–MATHONOVÁ, Květoslava. OSTRAVA, MĚSTO UHLÍ A ŽELEZA. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE, 1947. 274 s. S. 207–212.