Záhřebská synagoga
| Záhřebská synagoga | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Záhřeb,  Chorvatsko |
| Souřadnice | 45°48′42,48″ s. š., 15°58′41,16″ v. d. |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Franjo Klein |
| Sloh | neomaurská architektura |
| Výstavba | 1867–? |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Záhřebská synagoga (chorvatsky Zagrebačka sinagoga), zvaná též Velká byla jedinou kdy fungující synagogou v Záhřebu. Stávala v Pražské ulici (Praška ulica).
Historie
V roce 1806 vznikla v Záhřebu 75členná židovská obec, k níž postupně přibývali další členové. Po rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867, kdy bylo Chorvatsko integrální součástí Uherska v Chorvatsku žilo 13 500 Židů, v roce 1900 pak 20 000, většinou z aškenázské větve. Po předcích, kteří investovali do průmyslových a obchodních aktivit, následují potomci coby právníci, lékaři a novinářů, pro většinu z nichž se chorvatština stává jejich obcovacím jazykem.
Záhřebští Židé, kteří se až dosud spokojili s bohoslužbami ve svých příbytcích, stále silněji pociťují potřebu důstojné synagogy, která by současně odrážející jejich ochotu podílet se na tvorbě vzhledu a estetice nového městského centra. Obec projekt svěřila významnému záhřebskému architektovi Franju Kleinovi. Výstavba chrámu podle předlohy vídeňského leopoldstadtského templu začala v roce 1866 a o rok později byl vysvěcen. Synagoga byla první reprezentativní budovou budoucího středu města a tvořila jednu z dominant města. Její umístění i vzhled naznačuje, nakolik byla židovská komunita vážená.
Zánik a plány na obnovu
V roce 1941 byla bezdůvodně zničena tehdejší chorvatskou fašistickou vládou.
Od půlky 80. let 20. století probíhá v chorvatské společnosti diskuze o možnosti na stejném místě repliku synagogy postavit, zatím k tomu ale z mnoha různých příčin nedošlo.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhřebská synagoga na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
(c) Roberta F., CC BY-SA 3.0
Sinagoga u Praškoj ulici, Ivan Standl, Zagreb 1880. godine, fotografija. Unutrašnjost sinagoge snimljena nakon potresa u Zagrebu. "Ediktom o toleranciji Josipa II iz 1782. godine Židovi stječu pravo boravka u Hrvatskoj pa su se zahvaljujući tome počeli intenzivnije doseljavati u Hrvatsku pa i u Zagreb. Prvi Židov stigao je u Zagreb 1786. godine. Bio je to Jakov Stiegler. Naseljavanje Židova teklo je sporo pa je tek 1806. godine osnovana Židovska općina u Zagrebu, u koju je bilo učlanjeno 75 pripadnika. S postupnim podmlađivanjem i demografskim rastom židovske zajednice 1838. godine općina je zabilježila već oko 300 članova. Prilagođeni novom okružju, već polovinom 19. stoljeća, Židovi su prigrlili hrvatsku sredinu i suživjeli se s njome. Javlja se potreba za gradnjom reprezentativne sinagoge, jer su do tada zagrebački Židovi imali bogomolje u kućama. Godine 1862. Izraelitska bogoštovna općina predlaže Gradskom poglavarstvu lokaciju za sinagogu u neposrednoj blizini glavnoga gradskog središta. Općina u molbi naglašava spremnost da sudjeluje u uređenju novog središta grada, jer želi sagraditi Božji hram... lijep, velik i krasan, tako da bi doista ukrasivao i sam grad Zagreb. Općina je naručila projekt od istaknutog zagrebačkog arhitekta Franje Kleina. Izgradnja je započela u ljetu 1866., a hram je posvećen godinu dana kasnije. Sinagoga je prvo reprezentativno zdanje u budućem Donjemu gradu, a njezina lokacija pokazuje kako je židovska zajednica bila prihvaćena i cijenjena u životu Zagreba. Srušena je potkraj 1941. godine." Izvor: Muzej grada Zagreba