Záhada Marie Rogêtové

Záhada Marie Rogêtové
Ilustrace k povídce
Ilustrace k povídce
AutorEdgar Allan Poe
Původní názevA Sequel to 'The Murders in the Rue Morgue' [1]
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrdetektivní povídka
VydavatelSnowden's Ladies' Companion, William W. Snowden
Datum vydání18421843
Předchozí a následující dílo
Vraždy v ulici MorgueOdcizený dopis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záhada Marie Rogêtové (v angličtině „The Mystery of Marie Rogêt“, někdy uváděná s podtitulem A Sequel to "The Murders in the Rue Morgue") je detektivní povídka amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea napsaná v roce 1842.

Jde o první záhadu vraždy popsanou podle detailů skutečného zločinu.[2] Poprvé vyšla ve Snowden's Ladies' Companion ve třech částech (listopad 1842, prosinec 1842, únor 1843).

Povídka E. A. Poea „Záhada Marie Rogêtové“ s postavou geniálního analytika C. Auguste Dupina je společně s dalšími dvěma Vraždy v ulici Morgue a Odcizený dopis považována za předchůdce moderní detektivní prózy.

C. Auguste Dupin zaznamenává nedostatky v pátrání po vrahovi dívky, jejíž tělo je objeveno v řece Seině. Policie chybuje a tisk má zájem spíše o předložení případu v rovině senzace než o pravdivé vykreslení okolností. E. A. Poe tak poukazuje na pochybné metody soudobého, zejména bulvárního tisku (další informace viz kapitola Analýza).

Příběh

Nemusím vám snad říkat... že tohle je mnohem spletitější případ, než byla vražda v ulici Morgue. Liší se od ní v jednom závažném ohledu. Je to zločin obyčejný – i když ukrutný. Není na něm nic mimořádně přemrštěného, výlučného. Z toho důvodu – jestli jste si všiml – policii připadalo, že záhadu hravě vyřeší, zatímco ji právě z toho důvodu mělo napadnout, že to bude náramně těžké.
— Edgar Allan Poe – Záhada Marie Rogêtové

Kritické odezvy

Moderní kritika uvádí:

Dílo může být považováno spíše za esej než za povídku... Pouze student analytiky či zarytý fanoušek kriminologie jej může číst s určitým stupněm nefalšovaného zaujetí.[3]

Poeův literární sok Rufus Wilmot Griswold vyjádřil své vysoké mínění o povídce, popsal ji jako příklad Poeova mazaného intelektu.[4]

Česká a slovenská vydání

Česky či slovensky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

Pod názvem Záhada Marie Rogêtové:

Pod názvem Záhada Marie Rogêtovej:

  • (slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Mystery of Marie Rogêt na anglické Wikipedii.

  1. Meyers, Jeffrey (1992). Edgar Allan Poe: His Life and Legacy. New York: Cooper Square Press. ISBN 0-8154-1038-7, str. 134 (anglicky)
  2. Sova, Dawn B. (2001). Edgar Allan Poe: A to Z (Paperback ed. ed.). New York: Checkmark Books. ISBN 0-8160-4161-X, str. 164 (anglicky)
  3. Haycraft, Howard. Murder for Pleasure: The Life and Times of the Detective Story. New York: D. Appleton-Century Company, 1941: str. 16–17 (anglicky)
  4. Stashower, Daniel (2006). The Beautiful Cigar Girl. New York: PenguinBooks. ISBN 0-525-94981-X, str. 284 (anglicky)
  5. POE, Edgar Allan. Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky. Praha: Mladá fronta, 1964. Kapitola Obsah, s. 175. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mystery of Marie Roget.jpg
Illustration of the short story "The Mystery of Marie Roget" by American author Edgar Allan Poe. From Tales of Mystery, Imagination, & Humour: And Poems By Edgar Allan Poe. Published by Printed and published by Henry Vizetelly, 1852. Scanned from original at Oxford University.
Edgar Allan Poe 2.jpg
Photograph of Edgar Allan Poe
  • Taken by W.S. Hartshorn, Providence, Rhode Island, on November 9th, 1848
  • Photograph taken in 1904 by C.T. Tatman.
  • Note: The LOC image is from a copy of a copy; the original has been missing since 1860; see Michael J. Deas, The Portraits and Photographs of Edgar Allan Poe University Press of Virginia, 1988, p. 40.
  • Daguerreotypie: W.S. Hartshorn, Providence, Rhode Island, November, 1848
Edgar Allan Poe Signature.svg
Signature of writer Edgar Allan Poe.