Záhvozdí
| Záhvozdí | |
|---|---|
 Statek | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Želnava |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°49′59″ s. š., 13°57′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
| Katastrální území | Želnava (10,34 km²) |
| Nadmořská výška | 747 m n. m. |
| PSČ | 384 51 |
| Počet domů | 10 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Záhvozdí | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 196380 |
| Zaniklé obce.cz | 3451 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Záhvozdí (německy Hintring) je malá vesnice, část obce Želnava v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Želnavy. Prochází zde silnice I/39. Je zde evidováno 9 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.[4]
Záhvozdí leží v katastrálním území Želnava o výměře 10,34 km².[5]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1393.[6] V roce 1843 bylo Záhvozdí uváděno pod názvem Hintering. Stálo zde 23 domů a žilo 241 obyvatel.[7][8] V roce 1921 měla tato obec 127 domů a 1199 obyvatel, z toho 1190 obyvatel německé národnosti.[9] V letech 1938 až 1945 bylo Záhvozdí (tehdy pod názvem Hintring) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[10]
V roce 1949 byl Hintring přejmenován na Záhvozdí.[11]
Záhvozdí bylo výchozím místem pro výstup na Knížecí stolec. Od 1. května 2024 je turistická stezka zrušena.[12]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 269 | 292 | 254 | 221 | 239 | 290 | 240 | 49 | 45 | 35 | 12 | 19 | 19 | 10 | 16 |
| Počet domů | 25 | 28 | 27 | 27 | 30 | 30 | 31 | 27 | 27 | 7 | 3 | 4 | 11 | 11 | 10 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1949 Záhvozdí bylo samostatnou obcí v okrese Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov). [pozn. 1] V letech 1950–1952 bylo osadou obce Bělá v okrese Prachatice. V letech 1953–1980 bylo částí obce Želnava v okrese Prachatice. Od 1. července 1980 do 30. dubna 1991 byla částí obce Nová Pec v okrese Prachatice. Od 1. května 1991 je opět částí obce Želnava v okrese Prachatice. V letech 1850–1879 k obci patřil Chlum, v letech 1850–1949 Slunečná a v letech 1850–1952 také Pěkná.[15]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ve 3. čtvrtletí 19. století byl osadou obce Hintring též Chlum, Jodlovy Chalupy, Nové Chalupy a Schwarzwald.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 203.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 242.
- ↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí Českého čili Podrabné poznamenání wšech dosawadních krajuw, panstwí, ... s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. 1843: w jazyku českém i německém. [s.l.]: Kalve 624 s. Dostupné online. Google-Books-ID: aroAAAAAcAAJ.
- ↑ SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen: Bd. Budweiser Kreis. 1841. [s.l.]: J. G. Calve 350 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 5Ao5AQAAMAAJ.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 356.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zrušení pěší turistické trasy ve vojenském újezdu Boletice: INFORMACE KE VSTUPU: Vojenský újezd Boletice. www.vojujezd-boletice.cz [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 655, 185, 519, 418.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhvozdí na Wikimedia Commons - Záhvozdí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com