Záhvozdí
Záhvozdí | |
---|---|
Statek | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Želnava |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°49′59″ s. š., 13°57′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
Katastrální území | Želnava (10,34 km²) |
Nadmořská výška | 747 m n. m. |
PSČ | 384 51 |
Počet domů | 11 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Záhvozdí | |
Další údaje | |
Kód části obce | 196380 |
Zaniklé obce.cz | 3451 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Záhvozdí (německy Hintring do roku 1949[3]) je malá vesnice, část obce Želnava v okrese Prachatice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Želnavy. Prochází zde silnice I/39. Je zde evidováno 9 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.[5]
Záhvozdí leží v katastrálním území Želnava o výměře 10,34 km².[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1393.[7] V roce 1843 bylo Záhvozdí uváděno pod názvem Hintering. Stálo zde 23 domů a žilo 241 obyvatel.[8][9] V letech 1938 až 1945 bylo Záhvozdí v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.
Záhvozdí bylo výchozím místem pro výstup na Knížecí stolec. Od 1. května 2024 je turistická stezka zrušena.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 203.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 242.
- ↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí Českého čili Podrabné poznamenání wšech dosawadních krajuw, panstwí, ... s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. 1843: w jazyku českém i německém. [s.l.]: Kalve 624 s. Dostupné online. Google-Books-ID: aroAAAAAcAAJ.
- ↑ SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen: Bd. Budweiser Kreis. 1841. [s.l.]: J. G. Calve 350 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 5Ao5AQAAMAAJ.
- ↑ Zrušení pěší turistické trasy ve vojenském újezdu Boletice: INFORMACE KE VSTUPU: Vojenský újezd Boletice. www.vojujezd-boletice.cz [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhvozdí na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Želnava na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com