Zákon a milost (Lucas Cranach starší)

Zákon a milost
AutorLucas Cranach starší
Rok vzniku1529
TechnikaOlej na desce z lipového dřeva
Rozměry72 × 88,5 cm
UmístěníNárodní galerie v Praze

Zákon a milost (též První hřích a vykoupení lidstva, anglicky: Law and Grace, Law and Gospel / Damnation and Salvation nebo The Fall and Redemption of the Mankind, The Old Testament as Lex and the New Testament as Gratia, německy: Sündenfall und Erlösung, nebo Gesetz und Gnade, Gesetz und Evangelium) je považován za jeden z nejvýznamnějších obrazů Lucase Cranacha staršího. Dílo ze sbírky Národní galerie v Praze patří ke dvěma nejstarším známým verzím téhož námětu. Je označováno jako tzv. "pražský typ" a je od něj odvozena řada dalších obrazů, mimo jiné raná kopie ze 16. století, rovněž uložená ve sbírce starého evropského umění Národní galerie v Praze. Jde o nejznámější a nejvlivnější alegorii, zobrazující základní teze Lutherovy reformace církve.[1][2]

Historie obrazu

Původ obrazu není znám, ale pravděpodobně byl objednán pro některý kostel v severních Čechách. Koncem 18. století byl obraz ve vlastnictví pánů z Vrbna, odkud se dostal do sbírky hraběte Johanna Nostitz-Rienecka. Ten obraz v letech 1814-1922 zapůjčil do Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Roku 1922 byl obraz vrácen majitelům a roku 1950 získán do sbírky Národní galerie v Praze.

Kopie obrazu zřejmě pochází rovněž z majetku pánů z Vrbna. Roku 1800 ji Národní galerii v Praze zapůjčila Marie Anna Thun, rozená Kolowrat-Liebsteinský.

Popis

Zákon a milost, Lucas Cranach starší, Národní galerie v Praze (kopie obrazu ze 16. stol.)
Zákon a milost, raná kopie obrazu
Zákon a milost, raná kopie obrazu
Zákon a milost, IRR snímek se čtvercovou sítí
Zákon a milost, IRR snímek se čtvercovou sítí

Olej na desce z lipového dřeva. Rozměry 72 x 88,5 cm jsou výsledkem seříznutí původního obrazu po stranách a dole před rokem 1815. Chybějící dolní část obsahovala texty a je zachována na kopii obrazu, která je rovněž ve sbírce Národní galerie v Praze. Infračervená reflektografie odhalila podkresbu volnou rukou s množstvím drobných detailů určujících fyziognomii postav. Malba se drží podkresby a pouze místy upřesňuje formu.[3]

Zkoumání kopie originálního obrazu (87 x 88,5 cm)[4], která je s originálem v obrazové části zcela identická, ale jsou na ní zachovány texty, odhalilo pomocí infračervené reflektografie čtvercovou síť, která sloužila při jejím zhotovení. Použité pigmenty i styl malby odpovídají době vzniku kolem poloviny 16. století.[5] Texty v němčině přesně identifikují jednotlivé postavy a scény a vysvětlují jejich smysl.[6] Obraz je tak významným prostředkem výkladu Lutherova učení o "Ospravedlnění vírou".

Výklad vyobrazení

Obraz je symetricky rozdělen na dvě poloviny Stromem života, jehož větve jsou vlevo suché, vpravo zelené. Levá polovina (sub lege) zobrazuje příběhy Starého zákona: klečícího Mojžíše, který na hoře Sinaj přijímá desky s desaterem, Evu a Adama pod Stromem poznání, tábor Izraelitů s lidmi, kteří se vzepřeli Bohu a umírají uštknutím hady, kůl s povýšením hada na poušti – bronzovým hadem, který chrání ty co k němu vzhlížejí, otevřený hrob s mrtvým jako symbolem smrti.

K nahému člověku, sedícímu uprostřed pod stromem, s tělem na straně hříchu (Zákona) a hlavou na straně Milosti, mluví z levé strany starozákonní prorok Izaiáš a ukazuje na Ukřižovaného Vykupitele ve druhé polovině scény, zobrazující symboly Božího milosrdenství. Jan Křtitel, který s k člověku obrací z pravé poloviny obrazu, ukazuje beránka Božího s korouhví – symbol spasení.

Na pravé straně (sub gratis) jsou vyobrazeny scény z Nového zákona: Ukřižovaný a beránek Boží, Marie na hoře Sion, symbolizující věřící, kteří se pokorně a pasivně podvolují Boží vůli, vtělený Kristus s křížem, přilétající z chóru andělů k Marii, v pozadí Zvěstování pastýřům. Zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus stojí v popředí a pod nohama drtí draka a lidský skelet jako symboly ďábla a smrti.

Martin Luther vychází z listů apoštola Pavla Římanům a blíže vysvětluje své pojetí v díle De servo arbitrio (1525). Cranachova vizuální interpretace Lutherova učení, ovlivněná i Philippem Melanchtonem, pochází z doby po roce 1528. Vysvětluje rozdíl mezi katolicismem (založeným na Starém zákonu) a protestantstvím (opírajícím se o víru v Boží milost)[7]. Po vydání Melanchtonovy Augsburské konfese (1530) tak obraz symbolizoval velmi aktuální obraz církve na rozcestí.

Cranach vytvořil na téma "Zákon a milost" několik kompozic, které dodržují rozvržení na dvě poloviny zobrazující Starý a Nový zákon, ale dosti významně se liší v detailech. Vůbec prvním podobným vyobrazením je Cranachova ilustrace titulního listu Lutherova spisu Auslegung der Evangelien vom Advent bis cum Ostern (1528, Wittenberg), která se shoduje s pražským obrazem. Ten je jedním ze dvou dochovaných raných typů.[8].

Druhou z raných verzí ("typ Gotha", 1529) vlastní Nadace zámku Friedenstein v Gotha ("Stiftung Schloss Friedenstein, Gotha")[9] Od pražské se liší zejména oddělením obou scén a podobá se tak dvěma stranám v rozevřené knize. Levá část zobrazuje Krista jako vládce sféry a soudce posledního soudu s řadami prosebníků po stranách. Dole na zemi nahý a bezbranný člověk (Adam) utíká do hořícího pekla s hlavami hříšníků, pronásledován smrtkou a ďáblem. Mojžíš, obklopený proroky, přísně ukazuje prstem na stránky Desatera a potvrzuje nevyhnutelnost jeho osudu. V pravé části ukazuje Jan Křtitel nahému člověku Krista na kříži jako Spasitele (podle slov Janova evangelia (1, 29): „Hle beránek Boží, který snímá hříchy světa“). Krev z Kristova boku, přinášející spasení a prolnutá s holubicí Ducha svatého (koncept smývání hříchů člověka prostřednictvím Ducha svatého, podobně jako při svátostech eucharistie a křtu)[10], tryská na hlavu člověka. Nad ďáblem a smrtí stojí beránek Boží. Zmrtvýchvstalý Kristus se vznáší nad jeskyní s prázdným hrobem. V jiné verzi (Norimberk, 1529) stojí beránek uprostřed a nad smrtí vítězí Zmrvýchvstalý Kristus.

Podobnou kompozici mají i čtyři scény na deskách křídlového oltáře v kostele sv. Wolfganga ve Schneebergu (1532–1539). Ten je doplněn predelou s Poslední večeří Páně, kde apoštolové přijímají krev Krista v podobě vína. Aktualizace původní kompozice, na které se podílel Lucas Cranach mladší, zahrnula mezi hříšníky v pekelných plamenech také papeže. Podle kroniky města Jáchymova byl na dnes ztraceném oltáři z Cranachovy dílny mezi apoštoly kromě Cranacha staršího zobrazen také portrét jeho syna Cranacha mladšího, Martina Luthera nebo kurfiřta Bedřicha Moudrého Saského. Podobně jsou jako apoštolové zobrazeni Luther a Melanchton na retáblu ze zámeckého kostela v Dessau (1565) a Cranach mladší jim roznáší víno.

Jiné verze

  • Zákon a milost, kresebná studie Lucase Cranacha (1529)

    Zákon a milost, kresebná studie Lucase Cranacha (1529)

  • Gesetz und Gnade (1529), Gotha

    Gesetz und Gnade (1529), Gotha

  • Gesetz und Gnade (1529), Germanisches Nationalmuseum Norimberk

    Gesetz und Gnade (1529), Germanisches Nationalmuseum Norimberk

  • Zákon a milost, dřevořez Lucase Cranacha (1529-1530)

    Zákon a milost, dřevořez Lucase Cranacha (1529-1530)

  • Verdammnis und Erlösung (1536), soukromá sbírka

    Verdammnis und Erlösung (1536), soukromá sbírka

  • Schneeberg St. Wolfgangskirche (1532-1539)

    Schneeberg St. Wolfgangskirche (1532-1539)

  • Gesetz und Gnade (1550), Lutherhaus Wittenberg

    Gesetz und Gnade (1550), Lutherhaus Wittenberg

  • Das Abendmahl (1565), Johanniskirche Dessau

    Das Abendmahl (1565), Johanniskirche Dessau

  • Gesetz und Gnade, reliéf (pol. 16. stol.), Lübeck

    Gesetz und Gnade, reliéf (pol. 16. stol.), Lübeck

Reflexe obrazu v Českých zemích

  • oltářní retábl, kostel sv. Jáchyma v Jáchymově (objednán hrabaty Šliky, zničen při požáru roku 1873)
  • nástěnná malba, Zámek Pardubice[11]
  • nástěnná malba, exteriér klášterního kostela sv. archanděla Michaela, Horažďovice
  • nástěnné malby, hradní kaple v Horšovském Týně
  • nástěnné malby, kostel sv. Václava v Moravské Ostravě[12]
  • křížová chodba dominikánského kláštera v Českých Budějovicích[13]
  • kamenný reliéfní epitaf, hřbitovní kostel p. Marie v Broumově[14]
  • dřevěný reliéfní epitaf rodiny Grigersdorfů v Jordanově (1596)
  • malovaný epitaf, kostel sv. Petra a Pavla, Bernartice (1571)[15]
  • iluminace, bible Bartoloměje Netolického (Melantrichova)

Reference

  1. ↑ R. W. Scribner, 1981, pp 216-217
  2. ↑ Khan Academy: Cranach, Law and Gospel (Law and Grace)
  3. ↑ Cranach digital archive: Law and Grace 1529, Inv. č. CZ_NGP_O10732
  4. ↑ Cranach digital archive, The Law and the Gospel 1500 - 1599, Inv. č. CZ_NGP_O9619
  5. ↑ Kotková O, 2007, s. 30
  6. ↑ Horníčková K, Šroněk M, 2010, s. 283
  7. ↑ Fred S. Kleiner, 2009, p. 509
  8. ↑ Kotková O, 2007, s. 28–29
  9. ↑ Cranach digital archive: Damnation and Redemption 1529
  10. ↑ Hamsíková M, 2011, s. 108
  11. ↑ Royt j, Hrubý V, Nástěnná malba s námětem Zákon a milost na zámku v Pardubicích, in: Umění 40, 1992, s. 124 sqq
  12. ↑ Royt J, 2008, s. 850
  13. ↑ Royt J, 2008, s. 849
  14. ↑ Royt J, 2008, s. 843-844
  15. ↑ Jakubec O., 2007

Literatura

  • Kotková Olga, Cranach ze všech stran / from all sides, kat. 188 s., Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-618-0
  • Hamsíková Magdalena, Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách, disertační práce, FF UK Praha, 2011
  • Horníčková Kateřina, Šroněk Michal (eds.), Umění české reformace (1380-1620), Academia Praha 2010, s. 282-283, ISBN 978-80-200-1879-3
  • Fred S. Kleiner, Gardner's Art through the Ages: The Western Perspective, Svazek 2, Cengage Learning 2009, ISBN 978-1133954804
  • Royt Jan, Neznámé zobrazení luteránského námětu "Zákon a milost" v Broumově, in: Dáňová H, Klípa J, Stolárová L, Slezsko - země Koruny české. Historie a kultura 1300-1740, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-396-7
  • Kotková Olga, German and Austrian Painting of the 14th - 16th Century. National Gallery in Prague, pp. 34-35, Praha 2007, ISBN 978-80-7035-358-5
  • Jakubec, Ondřej a kol., Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích, kat. 176 s., Muzeum umění Olomouc, 2007
  • R. W. Scribner, For the Sake of Simple Folk: Popular Propaganda for the German Reformation, Cambridge University Press, 1981, pp 216-217

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lucas Cranach d.J. - Das Abendmahl (Johanniskirche Dessau).jpg
Als Epitaph für den Dessauer Fürsten Joachim (geb. 1509) gestiftet von seinen Neffen, den Fürsten Joachim Ernst und Bernhard. Anstelle der Apostel sind hier evangelische Theologen, u.a.Luther und Melanchton dargestellt. Der Mundchenk ist möglicherweise ein Selbstbildnis. Der Siegelring, den diese Person trägt, zeigt die geflügelte Schlange (File:Kronach - Cranach-Schlange - 2015-10.jpg).
Lucas Cranach d.Ä. - Gesetz und Gnade (Lutherhaus Wittenberg).jpg
  • Text :
RO: I PALAM [FIT] IRA DEI DE COELO [A]DVERSUS OMNEM IMPIETATEM ET IVSTITIAM[1] HOMINUM.
  • Text :
ESAIAE VII DOMINVS IPSE DABIT VOBIS SIGNVM ECCE VIRGO CONCIPIET ET PARIET FILIVM
  • in the text block at the bottom edge of the painting, in six columns:

OMNES ENIM PECCAVERVNT AC DESTITVVNTV[R] GLORIA DEI ROM: III
ACVLEVS AVTEM MORTIS PECCATVM POTENTIA VERO PECCATI LEX I COR: XV LEX IRAM OPERATVR ROM: IIII
PER LEGEM AGNITIO PEC CATI ROM: III OMNES PROPHETAE ET IPSA LEX VSQUE AD IOANNEM PROPHETAVERVNT MATTHAEI XI
NAM IN CHRISTO IESV NEQ: CIRCVMCISIO QVIDQ VALET NEQ: PREPVTIVM SED FIDES OPERANS P DILECTIONEM AD GAL: V
ECCE AGNVS ILLE DEI QVI TOLLIT PECCATA MVNDI IO: I PER SANCTIFICATIONEM SPIRITVS IN OBEDIENTIAM ET ASPERSIONEM SANGVINIS [][?] I]
ABSORPTA EST MORS IN VICTORIAM VBI TVVS MORS ACVLEVS VBI TVA INFERNE VICTORIA SED DEO GRATIA QVI DEDIT NOBIS VICTORIA[M] PER DOMINVM NOSTR[][?]

  1. ↑ Die Wortlaut des Römerbriefs in der Vulgata: "INIVSTITIAM HOMINUM"
Cranach Gesetz und Gnade Gotha.jpg

Nach den Briefen des Apostels Paulus wird der Weg des Menschen aus Verdammnis, Sünde und Gesetz zu ewigem Leben, Glaube und Gnade aufgezeigt. Da für Martin Luther die Sünde untrennbar mit dem menschlichen Wesen verbunden ist, bedarf der Gläubige des mosaischen Gesetzes, um sich seiner Sündhaftigkeit bewusst zu werden. Er muss erkennen, dass er an den Geboten des strafenden alttestamentarischen Gottes scheitert und verzweifeln wird. Diese Verzweiflung ist Voraussetzung für die Errettung durch Christus und das Evangelium. Entsprechend der von Luther vorgenommenen Differenzierung trennt der Baum in der Bildmitte die gegenübergestellten Ereignisse aus dem Alten und dem Neuen Testament. Auf der linken Bildhälfte des Gesetzes ist der Lebensbaum vertrocknet, auf der rechten Seite des Evangeliums trägt er grünende Äste. Links jagen Tod und Teufel den sündigen Menschen ins Höllenfeuer, während er nach rechts zu Moses blickt, der in einer Gruppe von Propheten des Alten Testaments auf die Tafeln der zehn Gebote verweist. Darstellungen des Sündenfalls und des Jüngsten Gerichts in der weiten Landschaft zeigen Ursprung und Strafe der menschlichen Verfehlung. Die für Luther wichtige Szene der ehernen Schlange aus dem Alten Testament deutet typologisch auf die Kreuzigung hin und zeigt die Rettung der Israeliten vor dem Gift durch Befolgung der Weisung Gottes.

Direkt rechts des Baumstamms ist Johannes der Täufer zusammen mit dem nackten Menschen der linken Seite zu sehen. Johannes als der letzte Prophet vor Christus steht für Luther zwischen Gesetz und Evangelium, weshalb ihm hier die Rolle des Vermittlers zukommt. Er lenkt die Aufmerksamkeit des Nackten, der vollkommen ruhig und mit gefalteten Händen dasteht, auf den Gekreuzigten am rechten Rand des Bildes. Von der Seitenwunde Christi geht ein Blutstrahl aus, der sich über nahezu die gesamte Breite der rechten Hälfte erstreckt und auf der Brust des Nackten niedergeht. In dem Blutstrahl erscheint die Taube des Heiligen Geistes. Hier zeigt sich, dass allein Christus, der stellvertretend für den Menschen gestorben ist und dessen frohe Botschaft vom Heiligen Geist übermittelt wird, die Verurteilung durch das Gesetz aufheben kann. Nur durch seinen Glauben, sola fide, wird der Mensch der göttlichen Vergebung in Form des erlösenden Blutstrahls teilhaftig. Durch den auferstandenen Christus, der sich über die Grabeshöhle hinter dem Kreuz in den Himmel erhebt, sind Tod und Teufel, die den Sünder auf der linken Seite verfolgten, gebannt: Beide liegen besiegt vor dem Kreuz, unter dem Lamm Gottes, das wie der Auferstandene die Siegesfahne trägt. Der Sünder der Seite des Gesetzes ist hier jedoch ein Gerechter, womit das Gothaer Bild den Aspekt des simul iustus et peccator verdeutlicht. Vor den Toren der Stadt Bethlehem erscheint im Hintergrund der rechten Seite die Verkündigung an die Hirten. Wie die Erhöhung der ehernen Schlange, die das Auge des Betrachters direkt daneben auf der anderen Seite des Baums findet, zeigt diese Szene das Anerkennen von Gottes Wort durch den Menschen. Für den Betrachter wird verdeutlicht, dass Gesetz und Evangelium die gleiche frohe Botschaft verkünden, die immer zu Christus hinführt. Zitate aus dem Alten und Neuen Testament im unteren Bereich der Tafel unterstreichen die Aussage und liefern zudem die biblische Legitimation der Darstellung.
Cranach law and grace woodcut.jpg
this version without the accompanying Scripture passages; Weimar, Schlossmuseum; London, British Museum
Lucas Cranach d.Ä. - Sündenfall und Erlösung (Národní galerie v Praze).jpg
A nude man is sitting in the middle of the foreground on a tree trunk in front of a tree dividing the painting in two sections in a less rigid manner than in other versions of this subject. His head is inclined to the left and his arms are folded. A prophet from the Old Testament is on the left side of the Law. He bends down to the nude men and points with his left hand to the crucifixion on the right side of Mercy. He fulfills the same function as St John the Baptist. By making this alteration Luther expresses his vision of human existence between Law and Gospel and more than in other versions, especially the idea that Law leads man to Christ, which is a pre-requisite for salvation. The Fall of Man and the Brazen Serpent appear on the left side. Instead of being pursued by Death and the Devil, the man lies in an open grave on the left side wearing a shroud and thus clearly juxtaposes Death on the left with the resurrection of Christ on the right side. The resurrected Christ stands in front of the burial cave, under his feet lie the vanquished Devil with Death. The sacrificial Lamb stands above the cave with the crucifix. Behind is a rocky outcrop and the Virgin stands on the summit encircle by heads of angels in a cloud with her hands clasped. The Christ child floats down to her from a gloriole with a T-shaped cross in anticipation of the conception. The Virgin represents the model for the Faithful to respect God's will. Like Moses, the Old Testament's equivalent on the side of Law, who kneels to receive the tablets of the commandments from God's hands.
Law and grace HL.JPG
Autor: Concord, Licence: CC BY-SA 3.0
Law and grace triptych, Fleischhauerstr., Lübeck