Zákon o Ústavním soudu (1993)

Zákon o Ústavním soudu
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu182/1993 Sb.
Obvyklá zkratkaZUS
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno16. červen 1993
Platnost29. červen 1993
Účinnost1. červenec 1993
Související předpisy
Ústava České republiky
Oblast úpravy
ústavní právo
soudnictví

Zákon o Ústavním soudu je zákon upravující organizaci a řízení před Ústavním soudem České republiky. Zákon byl přijat dne 16. června 1993 Parlamentem České republiky a vyhlášen pod č. 182/1993 Sb.

Systematika zákona

  • Část první: Organizace Ústavního soudu (§ 1–26) – upravuje postavení předsedy, místopředsedů, dalších soudců i jejich asistentů, kromě toho především rozhodování v plénu a v jednotlivých senátech
  • Část druhá: Řízení před Ústavním soudem (§ 27–125f)
    • Hlava první: Obecná ustanovení (§ 27–63) – upravuje zejména obecné otázky zahájení řízení, okruh jeho účastníků, možnost vyloučení soudců a jednotlivé úkony v řízení, které provádí při nebo mimo ústní jednání účastníci, soudce zpravodaj a senát, a nakonec rozhodnutí formou nálezu nebo usnesení, včetně Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu
    • Hlava druhá: Zvláštní ustanovení (§ 64–125f)
      • Oddíl první: Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
      • Oddíl druhý: Řízení o souladu mezinárodních smluv podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony
      • Oddíl třetí: Řízení o ústavních stížnostech
      • Oddíl čtvrtý: Řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora
      • Oddíl pátý: Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy
      • Oddíl šestý: Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky
      • Oddíl sedmý: Řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy
      • Oddíl osmý: Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu
      • Oddíl devátý: Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
      • Oddíl desátý: Řízení ve věcech referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii
  • Část třetí: Platové poměry soudce a asistenta (§ 126–131) – zrušena
  • Část čtvrtá: Kárné provinění a kárné řízení (§ 132–144)
  • Část pátá: Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 145–150)

Odkazy

Literatura

  • FILIP, Jan; HOLLÄNDER, Pavel; ŠIMÍČEK, Vojtěch. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 896 s. ISBN 978-80-7179-599-5. 
  • WAGNEROVÁ, Eliška, a kol. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 624 s. ISBN 978-80-7357-305-8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“