Zákon o elektronické identifikaci

Zákon o elektronické identifikaci
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu250/2017 Sb.
Údaje
AutorParlament České republiky
Platnost18.08.2017
Účinnost01.07.2018
Oblast úpravy
správní právo

Zákon o elektronické identifikaci (zákon č. 250/2017 Sb.)[1] je zákon, který v České republice od 1. července 2018 upravuje působnost Digitální a informační agentury na úseku elektronické identifikace.[2] Jeho prováděcím předpisem je vyhláška 409/2022 Sb.[3] Elektronická identifikace je podmínkou pro přístup k online službám poskytovaným zejména veřejnou správou.[4]

Definované pojmy

  • kvalifikovaný systém (§ 2 a 3 Zákona)
  • kvalifikovaný správce (§ 4 Zákona)
  • kvalifikovaný poskytovatel (§ 18 Zákona)
  • Národní bod (§ 20 Zákona)

Kvalifikovaný správce provozuje kvalifikovaný systém elektronické identifikace, vytváří v něm uživatelský profil občana, aktivuje/deaktivuje identifikační prostředek pro daný uživatelský profil atd. Kvalifikovaný poskytovatel je takový poskytovatel identifikačních prostředků, který získal akreditaci Ministerstva vnitra a je napojen na Národní bod.[5]

Další související pojmy jsou identifikační prostředek[5] (občanka s čipem, Mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identita atd.), elektronická identifikace[6], elektronická identita (uživatelský profil[7] v terminologii DIA) atd.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“