Zákon o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích
Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu90/2012 Sb.
Obvyklá zkratkaZOK, z. o. k.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno25. ledna 2012
Platnost22. března 2012
Účinnost1. ledna 2014
Související předpisy
občanský zákoník (Česko, 2012)
Zákon o mezinárodním právu soukromém
Oblast úpravy
obchodní právo

Zákon o obchodních korporacích je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Jde o zákon, který zčásti nahradil dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev, obchodní závazkové právo je obsaženo v novém občanském zákoníku. Jeho hlavním autorem je Bohumil Havel.

Poslanecká sněmovna jej schválila 16. prosince 2011, Senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej podepsal 20. února. Účinnosti zákon, stejně jako nový občanský zákoník, nabyl 1. ledna 2014.

Systematika

Zákon se člení na tři části s celkem osmi hlavami:

  1. Obchodní korporace
  2. Ustanovení závěrečná a přechodná
    • hlava I – odkaz na zapracované předpisy EU
    • hlava II – ustanovení přechodná
  3. Účinnost

Některé změny

Oproti původní úpravě v obchodním zákoníku se podrobněji věnuje výkonu funkce, otázkám odměňování, kontrole procesu rozhodování manažerů a jejich odpovědnosti za škodu, stejně jako otázkám družstev. Členové statutárního orgánu mají novou povinnost učinit všechny kroky k tomu, aby odvrátili hrozící úpadek firmy. Pakliže tak neučiní, může soud vyvodit jeho odpovědnost za úpadek a navíc i rozhodnout o jeho vyloučení z výkonu funkce na dobu tří let. Tato ustanovení platí i pro ty členy statutárních orgánů, kteří se nacházejí v zahraničí a fakticky se nepodílejí na řízení korporace v ČR.[1]

U společnosti s ručením omezeným snižuje nejnižší možný základní kapitál na 1 Kč z dosavadních 200 000 Kč. Další významnou změnou je možnost vytvořit více druhů podílů, se kterými se budou pojit různá práva a povinnosti. Podíl je také možné vtělit do cenného papíru - kmenového listu.

U akciové společnosti umožňuje zvolit mezi dualistickým (s představenstvem a dozorčí radou) a monistickým (pouze se správní radou) systémem vnitřní struktury. Akciová společnost má povinnost zřídit si internetové stránky.

Změny se týkají i veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Společník (v. o. s.), respektive komplementář (k. s.) nemusí od 1. ledna 2014 splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti ani nemá povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. V neposlední řadě je výraznou změnou skutečnost, že předmětem vkladu může být kromě kapitálu také provedení práce nebo poskytnutí služby, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě.

Novely

Zákon o obchodních korporacích byl novelizován zákonem č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).[2] Změny se dotkly zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností (§ 448 z. o. k.). Tato novela nabyla účinnosti 14. ledna. 2017.

Další (tentokrát již o poznání rozsáhlejší) novela zákona o obchodních korporacích byla vyhlášena pod č. 33/2020 Sb. Účinnosti nabyla 1. ledna 2021.[3] Novela přináší zejména odstranění nepřesností či nejasností v textu dotčených zákonů, zjednodušení a transparentnost fungování obchodních korporací, odstranění nejasností týkajících se monistického systému vnitřní správy akciových společností a napomoci vyřešit problémy tzv. neaktivních společností.[4]

Reference

  1. ↑ DELMAR, Kristýna. Členové i bývalí členové statutárního orgánu nově ručí za dluhy zkrachovalé firmy [online]. Frank Bold Advokáti [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zákon, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sněmovní tisk 207/0, část č. 1/10.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Velká novela zákona o obchodních korporacích - úvod. www.verdikto.com [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05. 

Literatura

  • BĚLOHLÁVEK, Alexander J., a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 2733 s. ISBN 978-80-7380-451-0. 
  • ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK, Filip; KUHN, Petr; ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017. 1128 s. ISBN 978-80-7400-540-4. 
  • HEJDA, Jan, a kol. Zákon o obchodních korporacích : Výklad jednotlivých ustanovení včetně jejich návaznosti na české a evropské předpisy. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2013. 784 s. ISBN 978-80-7201-917-5. 
  • HAVEL, Bohumil, a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012. 787 s. ISBN 978-80-7208-923-9. 
  • LASÁK, Jan; POKORNÁ, Jarmila; ČÁP, Zdeněk, a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 2 svazky (2872 s.). ISBN 978-80-7478-537-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“