Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla | |
---|---|
Předpis státu | |
Druh předpisu | zákon |
Číslo předpisu | 168/1999 Sb. |
Údaje | |
Autor | Parlament České republiky |
Schváleno | 13. července 1999 |
Platnost | 30. července 1999 |
Účinnost | 30. července 1999 |
Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v plném znění zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnost z provozu vozidla) (zkráceně zákon č. 168/1999 Sb.) je zákon České republiky upravující podmínky povinného pojištění škod způsobených hlavně třetím osobám a jejich majetku.
Zákon ukládá pojistit se všem vlastníkům provozovaných vozidel (až na výjimky) na škody, které způsobí svým vozem třetí straně a způsobí tak škody na její voze, majetku či zdraví. Zákon vytváří rámec tohoto pojištění. Určuje, kdo může pojišťovat a kdo se může nebo musí pojistit, jak vypadá vzájemné vypořádání a jak fungují pojišťovatelé a jejich zástupci. Vedle standardního pojištění, známého pod názvem povinné ručení, definuje ještě tzv. hraniční pojištění. Dále zákon zřizuje Českou kancelář pojistitelů, která vede evidenci a spravuje Garanční fond a Fond zábrany škod.
Zákon byl vytvořen v rámci otvírání trhu v tomto segmentu. Do roku 1999 bylo možné pojištění sjednat jen u České pojišťovny, která tak měla monopolní postavení na trhu. Historicky je pojištění odpovědnosti za škodu řešeno již v roce 1811 v občanském zákoníku a následně po vzniku Československa až do roku 1932, kdy vešel v platnost zákon č. 198/1932 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly.
Obsah zákona
- Část první – samotný zákon č. 168/1999 Sb.
- Oddíl první – úvod a vymezení pojmů
- Oddíl druhý – definice pojištění odpovědnosti za škodu
- Oddíl třetí – Česká kancelář pojistitelů
- Oddíl čtvrtý – společná ustanovení
- Část druhá – změna zákona o pojišťovnictví
- Část třetí – změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
- Část čtvrtá (zrušeno)
- Část pátá (zrušeno)
- Část šestá – účinnost zákona
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“