Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů
Zákon o střetu zájmů
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu159/2006 Sb.[1]
Údaje
AutorParlament České republiky
Platnost27. 4. 2006
Účinnost1. 1. 2007
Související předpisy
79/2017 Sb.[2]
Oblast úpravy
správní právo, ústavní právo

Zákon o střetu zájmů (zákon č. 159/2006 Sb.) je zákon, který v České republice od 1. ledna 2007 upravuje střet zájmů veřejných funkcionářů. Jeho prováděcím předpisem je vyhláška č. 79/2017 Sb., o struktuře oznámení podle zákona o střetu zájmů účinná od 1. 9. 2017.

Základní údaje

Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 27. 7. 2005. Návrh byl v PSP schválen 25. 1. 2006. Prezident zákon podepsal, rozhodnutí bylo doručeno do Sněmovny dne 7. 4. 2006[3] Zákon zrušil starší zákon České národní rady č. 238/1992 Sb. o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu ve znění pozdějších předpisů. Zákon o střetu zájmů byl po svém schválení během 10 let 15krát novelizován.[4]

V roce 2017 byla schválena novela 14/2017 Sb. zákona o střetu zájmů, která vládním činitelům zakazovala vlastnictví médií a přijímání státních dotací prostřednictvím jejich firem.[5] Tuto novelu prezident Zeman vetoval, Sněmovna však jeho veto 11. ledna 2017 přehlasovala (viz článek Seznam prezidentských vet Miloše Zemana). V důsledku toho místopředseda vlády ČR Andrej Babiš v roce 2017 převedl své akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů[6] s názvy AB private trust I a AB private trust II.[7]

Změna zákona Ústavním soudem

Dle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 3. 2020 zrušil Ústavní soud na návrh 42 senátorů Parlamentu České republiky zastoupené senátorem Ivem Valentou a na návrh 60 senátorů Parlamentu České republiky zastoupené senátorem Ing. Michaelem Canovem část zákona č. 159/2006 Sb., O střetu zájmů, a to § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) k 31.12.2020.

Důvodem úpravy zákona byl zásah do práva na soukromí veřejných funkcionářů spočívající ve veřejném zpřístupňování údajů o majetku, příjmech a závazcích. Ústavní soud přijal za opodstatněný argument, že zveřejnění údajů o majetku, příjmech a závazcích formou veřejně přístupného registru oznámení může intenzivně zasahovat do soukromí veřejného funkcionáře. Oproti tomu je stále povinen svoje údaje o majetku, příjmech a závazcích na žádost poskytnout.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů
  2. ↑ Vyhláška č. 79/2017 Sb.o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů
  3. ↑ Sněmovní tisk 1056
  4. ↑ Historie zákona 159/2006 Sb.
  5. ↑ Online: Poslanci schválili lex Babiš, šéf ANO se bude muset zbavit Agrofertu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-10 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-22]. 
  7. ↑ Akcionář informoval vedení AGROFERTu a SynBiolu o vložení akcií do svěřenských fondů. AGROFERT [online]. 2017-02-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. 
  8. ↑ [1]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“