Zákony pohybu
Název seriálu
Hlavní konstruktér Ing. Jiří Hartman v epizodě S01E11 Štafeta (15:25) vysvětluje:
"Isaac Newton kdysi v dávnověku fyziky vynalezl Zákony pohybu, ty jsou tři":
- Zákon setrvačnosti
- Zákon síly
- Zákon akce a reakce
A stejně tak jako ve fyzice, působí stejné vztahy ve vztazích mezilidských, společenských výrobních a ekonomických, apod.
Prostě: ".. pořád se musí všecko hejbat."
.logo_n.p._Radiana.png){kind=logo}
| Zákony pohybu | |
|---|---|
| Žánr | drama |
| Formát | seriál |
| Dramaturgie | Bedřich Pilný |
| Scénář | Miloš Smetana |
| Režie | Evžen Sokolovský |
| Hrají | Vladimír Ráž Martin Růžek Luděk Munzar Jiří Štěpnička Antonín Procházka Josef Somr Viktor Maurer Vlasta Fabianová Ota Sklenčka Ilja Prachař … více na Wikidatech |
| Země původu |  Československo |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 13 |
| Obvyklá délka | 45–69 minut |
| Produkce a štáb | |
| Kamera | Eduard Landisch |
| Hudba | Karel Mareš |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 8. září 1979 – 21. října 1979 |
| Zákony pohybu na ČSFD, FDb, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zákony pohybu je třináctidílný televizní seriál z roku 1978 v režii Evžena Sokolovského. Odehrává se v národním podniku Radiana, kde se vyrábí litinové radiátory. Původní ředitel Draxler (Martin Růžek) se snaží podnik udržet, ačkoli dodržování plánu je často jen „na papíře“ a navíc je svým nejbližším okolím obelháván, takže továrna prakticky přestává fungovat. Proto je odvolán a nahrazen novým ředitelem, mladým a cílevědomým ing. Hájkem (Viktor Vrabec), kterému se i přes různé těžkosti nakonec podaří výrobu zachránit a také zavádět požadované inovace.
Seriál na svou dobu velmi otevřeně zobrazuje těžkosti centrálního plánování, ve kterém je nedostatek zásob stejný problém jako jejich přebytek, zastarávání přístrojového vybavení, častou neefektivitu práce a nedodržování pracovní doby, rozkrádání socialistického vlastnictví nebo velké potíže při zbavování se líných zaměstnanců, a to i přes rozhodující vliv vedoucí KSČ.
Seznam dílů
- Výstava
- Povážlivý úspěch
- Černý Petr
- Bumerang
- Neklid před bouří
- Nástup
- Štika
- Nápad
- Pád
- Bez ředitele
- Štafeta
- Starosti se ženami
- Zasloužený úspěch
Obsazení
| Martin Růžek | Ing. Karel Draxler – ředitel n. p. Radiana → vedoucí výroby družstva Kovoterm |
| Viktor Vrabec | Ing. Viktor Hájek – předseda družstva Kovoterm → ředitel n. p. Radiana |
| Otakar Brousek starší | dr. Mráček – náměstek ředitele |
| Luděk Munzar | Ing. Petr Kalaš – náměstek ředitele |
| Vladimír Ráž | Ing. Zdeněk Šindelář – vedoucí technického rozvoje → technický náměstek |
| Jiří Vala | Václav Kalina – předseda ZV KSČ |
| Jiří Zahajský | Miroslav Malíř – vedoucí oddělení PAM → ekonomický náměstek |
| Ilja Prachař | František Vrba – předseda závodní rady |
| Bohumil Švarc | JUDr. Peterka – podnikový právník |
| Jiří Štěpnička | Ing. Jiří Hartman – hlavní konstruktér |
| Antonín Procházka | Ladislav Bidlo – konstruktér |
| Karel Urbánek | Tomáš Kuranda – stavební referent |
| Jarmila Švehlová | Adéla – původní sekretářka ředitele |
| Eva Miláčková | Marcela Svatá – nová sekretářka ředitele |
| Věra Bublíková | Jiřina Křížová – mistrová v obrobně |
| Svatava Hubeňáková | Hedvika Rambousková – dělnice v obrobně |
| Lída Roubíková | Věra Karásková – dělnice v obrobně |
| Jana Leichtová | Božena Kalinová ml. – dělnice v obrobně → manželka Ladislava Bidla |
| Jana Břežková | Šifnerová – dělnice v obrobně |
| Lenka Kořínková | Jarmila – dělnice v obrobně |
| Adolf Filip | Josef Volf – mistr ve slévárně |
| Alois Švehlík | Ota Carboch – dělník ve slévárně |
| Zdeněk Kutil | Brázda – dělník ve slévárně, předseda fluktuační komise |
| Bohumil Bezouška | Jindřich Rajman – mistr v údržbě → dělník stavební čety |
| Ota Sklenčka | starý Brousek – údržbář |
| Josef Somr | Jaroslav Čumpelík – údržbář |
| Jan Faltýnek | Čeněk Vrána – údržbář |
| Ondřej Pavelka | Josef Matys – údržbář |
| Miriam Hynková | Božena Kalinová st. – kantýnská, manželka Václava Kaliny |
| František Filipovský | Bohuslav Tomášek – člen závodní stráže |
| Jiří Krampol | František Kudláček – podnikový řidič |
| Viktor Maurer | Žourek – předseda oddělení pro zvláštní úkoly |
| Jan Teplý | Sládek – předseda družstva Kovoterm |
| Bohuš Pastorek | František Klasna - předseda ZV KSČ družstva Kovoterm |
| Vlasta Matulová | Květa Draxlerová – manželka Ing. Draxlera |
| Eliška Balzerová | MUDr. Olga Šplíchalová – lékařka, dcera Ing. Draxlera |
| Josef Čáp | Jan Šplíchal – zeť Ing. Draxlera |
| Bedřich Prokoš | Sláma – náměstek generálního ředitele |
| Miloslav Štibich | zástupce náměstka Slámy |
| Josef Mixa | Zahrádka – tajemník okresního výboru KSČ |
| Bohuš Záhorský | Hájek – otec Ing. Hájka |
| Vlasta Fabiánová | Hájková – matka Ing. Hájka |
| Regina Rázlová | Blanka – současná partnerka Ing. Hájka |
| Jana Šulcová | Milada Šeráková – budoucí partnerka Ing. Hájka |
| Ladislav Pešek | Arnošt Šerák – vedoucí hudebního kroužku |
| Josef Chvalina | dr. Štětina – okresní hygienik |
| Nina Divíšková | dr. Libuše Klímová – okresní hygienička |
| Alena Procházková | Sylva Kalašová – manželka Ing. Kalaše |
| Václav Švorc | Beran – advokát, tchán Ing. Kalaše |
| Věra Koktová | ředitelka mateřské školy |
| Bohumil Křížek | Topinka – ředitel banky |
| Eduard Dubský | revizor banky |
| Ota Ševčík | Jean Tonelli – zástupce švýcarské firmy Pressmaschinen |
| Karel Houska | Ing. Hromádka – ředitel Drátoven |
| Jaroslav Kotrba | Malina – ředitel Elektrozávodu |
| Josef Bek | Bureš – ředitel Jádrostavu |
| Jiří Kodet | Páleník – náměstek ředitele Jádrostavu |
| Oldřich Musil | opravář Kovopodniku |
| Evelyna Steimarová | aranžérka výstavy |
| Ivo Niederle | Rabas – slévač |
| Rudolf Jelínek | poručík Sezima – příslušník Bezpečnosti z oddělení hospodářské kriminality |
| Zdenka Procházková | Procházková – tlumočnice |
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sindylek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zákony pohybu (1978).logo n.p. Radiana