Zákupská pahorkatina
Zákupská pahorkatina | |
---|---|
Letecký pohled na Ralsko | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Rozloha | 602,16 km² |
Střední výška | 344 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Ralská pahorkatina |
Sousední jednotky | Dokeská pahorkatina Jizerská tabule Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří |
Podřazené jednotky | Cvikovská pahorkatina Českolipská kotlina Podještědská pahorkatina Kotelská vrchovina[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | pískovec, slínovci, jílovec, vulkanity, sedimenty |
Povodí | Ploučnice, Jizera |
Souřadnice | 50°41′40″ s. š., 14°41′38″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-1B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zákupská pahorkatina je geomorfologický podcelek v severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, ležící v okrese Česká Lípa a menší severovýchodní částí i v okrese Liberec v Libereckém kraji.
Charakter území
Je tvořená svrchnokřídovými křemennými, zčásti jílovitými a vápnitými pískovci, méně slínovci a vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Zaujímá pestrý strukturně denudační povrch v povodí horní a střední Ploučnice, s vlivy neotektoniky zejména v okrajových částech. Povrch je charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami a zarovnanými povrchy (pedimenty), širokými údolími svahových, méně subsekventních vodních toků s říčními terasami. Místy vznikly tvary zvětrávání a odnosu pískovců. Geomorfologickými dominantami jsou četné rozsáhlé neovulkanické suky s kryogenními tvary. Vývoj georeliéfu určil vstup pleistocenního kontinentálního ledovce.[1]
Geomorfologické členění
Okrsek Zákupská pahorkatina (dle třídění J. Demka VIA–1B) náleží do celku Ralská pahorkatina. Dále se člení na okrsky Cvikovská pahorkatina na severozápadě, Českolipská kotlina na jihozápadě, Podještědská pahorkatina na severovýchodě a Kotelská vrchovina na jihovýchodě. Pahorkatina sousedí se sesterským podcelkem, Dokeskou pahorkatinou, a s celky České středohoří na západě, Lužické hory na severu, Ještědsko-kozákovský hřbet na severovýchodě, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule na jihovýchodě.[1]
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšším vrcholem Zákupské pahorkatiny, potažmo celé České tabule, je Ralsko (698 m n. m.).[2]
Seznam kopců od 500 metrů výše:
- Ralsko (698 m), Cvikovská pahorkatina, severovýchodně od města Mimoň
- Jezevčí vrch (666 m), Cvikovská pahorkatina, západně od obce Heřmanice v Podještědí
- Tlustec (592 m, Cvikovská pahorkatina, východně od obce Brniště
- Zelený vrch (586 m), Cvikovská pahorkatina, severovýchodně u obce Cvikov
- Mazova horka (569 m), Kotelská vrchovina, jižně od města Světlá pod Ještědem
- Holubník (563 m), Podještědská pahorkatina, západně od Světlé pod Ještědem
- Ortel (554 m), Cvikovská pahorkatina, západně u obce Lindava
- Ostrá horka (552 m), Kotelská vrchovina, jihozápadně u Světlé pod Ještědem
- Tisový vrch (540 m), Cvikovská pahorkatina, poblíž obce Svojkov
- Slavíček (538 m), Cvikovská pahorkatina, severně u Svojkova
- Velký Jelení vrch (514 m), Kotelská vrchovina, jižně od obce Hamr na Jezeře
- Stříbrník (510 m), Podještědská pahorkatina, jižně od obce Žibřidice
- Činkův kopec (507 m), Kotelská vrchovina, jihozápadně od Světlé pod Ještědem
- Jelínka (505 m), Kotelská vrchovina, severozápadně od obce Všelibice
- Zábrdský kopec (501 m), Kotelská vrchovina, jižně od města Osečná
- Kostelní vrch (500 m), Podještědská pahorkatina, západně u obce Jítrava
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Chráněná území
Do podcelku zasahují CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Je zde řada maloplošných chráněných lokalit, např. NPP Čertova zeď, PP Divadlo, PP Stříbrník, PP Široký kámen.[3]
Sídla v okrsku
Největším sídlem v okrsku je okresní město Česká Lípa. Další významná sídla, podle kterých jsou též pojmenované různé nižší geomorfologické jednotky, jsou Nový Bor, Jablonné v Podještědí, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Ralsko, Zákupy, Osečná, Cvikov.
Fotogalerie hor a kopců
- Jezevčí vrch
- Tlustec nad Brništěm
- Zelený vrch nad Cvikovem
- Vrch Ortel
- Slavíček (vlevo) a Tisový vrch
- Skalický vrch
- Chotovický vrch
- Kamenický kopec od Zákup
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Zákupská pahorkatina, s. 228.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zákupská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cvikovská pahorkatina, vlevo vrchol Slavíček (534 m), vpravo vrchol Tisový vrch (540 m), na jeho svazích obec Svojkov, pohled od jihozápadu z lokality Pláň (Českolipská kotlina)
obec Brniště s vrchem Tlustec (591 m n. m.)
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na vrch Ralsko se stejnojmeným hradem na vrcholu
Kamenický kopec, pohled z náměstí v Zákupech
Skalický vrch je na jižním okraji obce Skalice, fotka z silničky z Pihelu na Skalici
Křižovatka v obci Skalice
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cvikovská pahorkatina, vrchol Ortel (554 m), pohled od západu
Cvikov, v pozadí Zelený vrch, foceno z žluté trasy od jihu