Záloha na nápojové obaly

Vratná lahev
Přepravky na vratné lahve
Kontejner na sklo
Budova supermarketu

Záloha na nápojové obaly (známá také jako záloha na láhve nebo plechovky) označuje peněžní ekvivalent (poplatek) za láhve a nádoby (také kontejnery), který kupující zaplatí navíc k původní ceně při nákupu a který je vrácen v plné výši pouze v případě, že je obal v pořádku vrácen.

Rozlišuje se záloha na jednorázové a opakovaně použitelné nápojové obaly – jednorázové nápojové obaly, které jsou obvykle vyrobeny z plastu, hliníku (viz nápojová plechovka) nebo jiných kompozitních materiálů (viz nápojový karton), se plní pouze jednou a po vrácení se obvykle ihned zničí, např. v automatu na zpětný odběr, ale recyklují se. Naproti tomu opakovaně použitelné nádoby, které jsou obvykle vyrobeny ze skla, tvrdého plastu nebo kovu, lze díky jejich trvanlivosti plnit několikrát.[1]

Systémy záloh na nápohové obaly představují slibnou strategii pro zvýšení míry recyklace a snížení množství odpadků. Ačkoli v různých kontextech prokázaly svou účinnost, úspěch těchto systémů závisí na pochopení chování spotřebitelů, řešení potenciálních nezamýšlených důsledků a sladění s širšími cíli udržitelnosti.

Po celém světě existují různé zálohové systémy bez mezinárodní standardizace; mnoho zemí však nemá ani celostátní zálohové systémy.

Vlády mohou přijímat právní předpisy o zálohách na obaly z několika důvodů, mimo jiné proto, aby podpořily recyklaci a doplnily stávající programy recyklace na veřejných prostranstvích, aby snížily spotřebu energie a materiálu na výrobu obalů, aby snížily množství odpadků z nápojových obalů podél silnic, v přírodě a na jiných veřejných nebo soukromých pozemcích (tam, kde se vyskytují odpadky z nápojových obalů, představuje nominální záloha ekonomickou pobídku k jejich úklidu, což může být pro některé chudé jednotlivce a neziskové občanské organizace významným zdrojem příjmů) a aby prodloužily dobu použitelnosti skládek financovaných daňovými poplatníky.

Zálohy, které nejsou vykoupeny, si často ponechávají distributoři nebo plniči lahví, aby pokryli náklady systému (včetně manipulačních poplatků placených maloobchodníkům nebo výkupním střediskům za sběr, třídění a manipulaci s nádobami), nebo jsou odváděny příslušnému vládnímu subjektu na financování environmentálních programů. Studie ukázaly, že systémy zálohování nápojových obalů jsou v praxi obecně velmi úspěšné, přičemž míra návratnosti běžně dosahuje až 90 % nebo více.[2]

Historie

Společnost A & R Thwaites & Co v irském Dublinu oznámila v roce 1799, že nabízí umělou „sodovou vodu“ a že za vrácené lahve platí 2 šilinky za tucet. Společnost Schweppes, která rovněž podnikala v oblasti uměle vyráběných minerálních vod, měla podobnou recyklační politiku přibližně od roku 1800, aniž by byla přijata jakákoli legislativa.[3] Také skotské společnosti vyrábějící nápoje v lahvích dobrovolně zavedly takový systém, aby podpořily vracení svých lahví k opětovnému použití.[4] Ve Švédsku byl v roce 1884 zaveden standardní systém záloh na nápojové obaly.[5][6]

Vědecké výzkumy zavádění záloh na nápojové obaly

Zavedení systémů záloh na nápojové obyly vykazuje významné pozitivní výsledky, pokud jde o míru recyklace a snížení množství odpadků. Studie například ukazují, že v zemích, jako je Německo a Nizozemsko, kde jsou zálohové systémy na opakovaně použitelné nádoby rozšířené, dochází k výraznému zvýšení účinnosti recyklace a snížení množství odpadků.[7] V Polsku se předpokládá, že zavedení systému záloh na obaly přinese značné ekonomické přínosy, což naznačuje, že podobné systémy by mohly být prospěšné v celé Evropě.[8] Na Slovensku navíc první rok fungování systému vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky prokázal slibné zapojení spotřebitelů a míru recyklace.[9]

Zásadní roli v úspěchu těchto systémů hrají také behaviorální faktory. Výzkum naznačuje, že počáteční změny v recyklačním chování po zavedení systému zálohových systémů jsou ovlivněny změnami v přesvědčení a návycích spotřebitelů.[10] Vnímání recyklace jako automatického chování, které je posilováno častou účastí v systému, přispívá k trvalému zapojení. To zdůrazňuje význam nejen zavádění zálohových systémů, ale také podpory kultury recyklace prostřednictvím vzdělávání a zapojení komunity.

Zavádění zálohových systémů však není bez problémů. Například v Německu sice zálohový systém vedl ke zvýšení míry recyklace, ale zároveň vyvolal obavy ohledně jeho potenciálu narušit širší cíle oběhového hospodářství tím, že neúmyslně podporuje jednorázové nádoby oproti opakovaně použitelným variantám.[11] To podtrhuje potřebu pečlivého zvážení koncepce a implementace zálohových systémů, aby bylo zajištěno, že doplňují cíle udržitelnosti, a nikoliv jsou s nimi v rozporu.[10]

Ekonomické důsledky systémů zálohového zpětného odběru jsou významné. Slouží jako dvojí mechanismus zdanění a dotací, který podporuje jak nákup výrobků, tak odpovědné nakládání s odpady.[12] Finanční pobídky poskytované těmito systémy mohou vést ke zlepšení postupů nakládání s odpady, jak dokládají různé studie v Evropě.[13][14] Kromě toho je zřejmý potenciál zálohových systémů pro posílení oběhového hospodářství, zejména v souvislosti s nakládáním s plastovým odpadem, kde mohou vést k vyšší míře recyklace a snížení dopadu na životní prostředí.[15][16]

Situace ve světě

Systémy zálohování nápojových obalů podle legislativy
StátZavedeníHliníkSkloPETZáloha zahrnujeIniciátorRef.
RakouskoRakousko Rakousko1990, aktualizace 2025AnoAnoAnoPivo a pivní směsi, alkoholické nápojové směsi, jablečné víno a jiné kvašené nápoje, džusy a nektary, nealkoholické nápoje, vody, vína a lihovinyVláda[17]
BarbadosBarbados Barbados1986, aktualizace 2019AnoAnoAnoSycené a nesycené nealkoholické nápoje, minerální a sodová voda, pivo a sladové nápojeVláda[18]
BěloruskoBělorusko Běloruskoprojednává sePlánovanáPlánovanáPlánovanáVšechny nápoje kromě mléčných výrobkůVláda[19]
BelgieBelgie Belgie1993NeAnoNeOpakovaně plnitelné nádoby na pivoVláda[20]
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko2005, aktualizace 2020AnoAnoAnoNádoby >200 ml: džusy, voda, pivo, víno, tvrdý alkohol;

Nádoby <200 ml: mléko a mléčné výrobky.

Vláda[21]
DánskoDánsko Dánsko1981, aktualizace 2020AnoAnoAnoPivo, sycené a nesycené nealkoholické nápoje, energetické nápoje, kvašené nápoje (kromě vína a lihovin), cider, alkoholické a nealkoholické míchané nápoje, minerální vody, džusyPrůmysl (1922)[22] Vláda (1981)[23][24]
EkvádorEkvádor Ekvádor2012NeNeAnoAlkoholické, nealkoholické, sycené a nesycené nápojeVláda[25]
EstonskoEstonsko Estonsko2005AnoAnoAnoNealkoholické nápoje, voda, pivo, jablečné víno, džusy, nektary a džusové koncentráty, alkoholické nápoje s nízkým obsahem ethanolu (≤ 6 % objemových alkoholu).Vláda[26]
FidžiFidži Fidžiprojednává sePlánovanáPlánovanáPlánovanáProjednává seVláda[27]
FinskoFinsko Finsko1996 (hliník)

2008 (PET)

2012 (sklo)

AnoAnoAnoTéměř všechny nealkoholické nápoje, voda, pivo, cider, long drinky, sportovní nápoje, džusy, likéry/lihoviny/víno prodávané společností Alko.Vláda či

výrobce

[28]
NěmeckoNěmecko Německo2003, aktualizace 2024 (mléko)AnoAnoAnoPivo, nealkoholické nápoje (sycené i nesycené), voda, míchané alkoholické nápoje, džusy v PET lahvích, mléko v PET lahvíchVýrobce[29]
IslandIsland Island1989AnoAnoAnoVšechny hotové nápoje, víno a likéryVláda[30]
IrskoIrsko Irsko2024AnoNeAnoVšechny nápoje kromě mléčných produktůVláda[31][32]
IzraelIzrael Izrael2001, aktualizace 2010AnoAnoAnoVšechny obaly od 100 ml do 5lVláda[33]
JamajkaJamajka Jamajka2021NeNeAnoneznámoVláda[34][35]
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko2022AnoAnoAnoVoda, minerální voda, limonáda, energetické nápoje, čaj, džusy a nektary, pivo, chlazené víno a míchané nápoje s obsahem alkoholu nižším než 6 %.Vláda[36]
LitvaLitva Litva2016AnoAnoAnoPivo a pivní koktejly, cider a hruškové víno, ovocné víno a nápoje na bázi ovocného vína, nealkoholické nápoje, voda, kvas, džusy a nektar.Vláda[37]
LucemburskoLucembursko Lucembursko2023AnoAnoAnoVšechny nápojeVláda[38]
KiribatiKiribati Kiribati2005AnoNeAnoPivo, nealkoholické nápoje, vodaVláda[39]
MaltaMalta Malta2022AnoAnoAnoVoda, sycené a nesycené nealkoholické nápoje, mošty, piva, hotová káva a ředěné nápoje.Výrobce[40]
MikronésieMikronésie Mikronésie (Kosrae)1991, aktualizace 2007AnoAnoAnoneznámoVláda[41]
IndieIndie Indie (Maharashtra)2018, aktualizace 2019NeNeAnoneznámoVláda[42]
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko2004, aktualizace 2021AnoAnoAnoPivo, voda, nealkoholické nápoje, systém dobrovolný pro výrobce ovocných šťávVláda[43]

[44]

NorskoNorsko Norsko1997, aktualizace 1999AnoNeAnoneznámoVláda[45]
PalauPalau Palau2011AnoAnoAnoPivo, míchané víno a lihoviny, čajové a kávové nápoje, sodovka, nesycená voda, všechny nealkoholické nápojeVláda[46]
PolskoPolsko Polsko2025PlánovanáAnoPlánovanápřipravuje seVláda[47]
RumunskoRumunsko Rumunsko2023AnoAnoAnoVšechny nápoje (kromě mléka) v jednorázových nádobách do 3 litrůVláda[48]
SkotskoSkotsko Skotsko2025PlánovanáNePlánovanápřipravuje seVláda[49]
SeychelySeychely Seychely2007AnoAnoAnoneznámoVláda[50]
SingapurSingapur Singapur2025AnoNeAnoneznámoVláda[51]
SlovenskoSlovensko Slovensko2022AnoAnoAnoVoda, pivo, džusy, vínoVláda[52][53]
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea1985, aktualizace 2003NeAnoNeAlkoholické nápoje, jako je soju a pivo, sycené nealkoholické nápojeVláda[54]
ŠvédskoŠvédsko Švédsko1982, aktualizace 2022AnoAnoAnoVšechny nápoje připravené k pití, kromě mléčnýchVláda[55][56][57][58][59]
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko2001AnoAnoAnoVšechny nápoje v plnitelných nádobách, jednorázové nealkoholické nápoje, pivo a minerální voda.Vláda[60]
TureckoTurecko Turecko2022AnoAnoAnoČaj a káva, sycené nealkoholické nápoje, energetické nápoje, kravské mléko, ovocné a zeleninové šťávy, voda (perlivá i neperlivá), sportovní nápoje, alkoholické nápoje.Vláda[61]
Spojené královstvíSpojené království Spojené království2025PlánovanáNePlánovanáProjednává seVláda[62][63]

Situace v Česku

Legislativní základ pro zřízení výkupu lahví

Každý maloobchodník, který prodává zboží ve vratných obalech, je povinen podle zákona o obalech 477/2001 Sb. a podle živnostenského zákona 455/1991 Sb. obaly zpětně vykupovat. Množství vykoupených obalů nesmí být vázáno na počet obalů prodaných.

Organizačně technické zabezpečení výkupu lahví

Oddělení výkupu lahví je často zřizováno jako zcela samostatné. Prostorově bývá umístěno v přímé návaznosti na část skladu, kde jsou skladovány nápoje ve vratných obalech, aby se omezila manipulace s přepravkami a paletami. Výkupní místo může být vytvořeno jako průchod ve stěně oddělující sklad od prostoru prodejny. Na straně prodejny musí být prostor snadno přístupný i pro příjezd nákupních vozíků, kvalitně osvětlený a nejlépe také sledovaný bezpečnostní kamerou. Na straně skladu musí být dostatečná plocha pro prázdné přepravky a manipulaci s nimi. Manipulace s přepravkami je přednostně ruční, za pomoci rudlu. V rozlehlých prodejnách je často pracoviště výkupu lahví umístěno mimo nákupní prostor, s přístupem přímo z ulice (parkoviště). Takové řešení brání nežádoucímu shlukování zákazníků mezi regály se zbožím a zcela prozaicky také zkonzumování nápojů uvnitř prodejny a vrácení lahve, za kterou nebyla zaplacena záloha. Vlastní třídění lahví na vratné a nevratné provádí buď vizuálně pracovník výkupu nebo třídící automat, do kterého zákazník lahve (či přepravky naplněné lahvemi) vkládá. Nepřijaté lahve jsou zákazníkovi vráceny. V dobře vybavených odděleních výkupu lahví je umístěn i rozměrný koš na odpad (krabice, plastové tašky, ve kterých byly lahve doneseny) a kontejner na sklo pro vyhození netypizovaných a poškozených lahví.

Finanční toky při výkupu lahví

Výkup lahví se v současnosti (červenec 2010) týká prakticky jen skleněných lahví pro některé druhy nápojů a přepravek pro transport těchto lahví. Typickým objektem výkupu jsou skleněné pivní lahve o obsahu 0,5 litru. Stejný výrobek (pivo) je často dostupný i v nevratných obalech. Vratné lahve (záloha za ně) jsou zákazníkovi účtovány jako samostatná položka při nákupu. Při výkupu není zákazník povinen dokazovat, že lahve nakoupil ve stejné prodejně. Za vykoupené lahve může zákazník obdržet buď přímo hotovost nebo často tištěnou stvrzenku, na základě které je mu cena lahví proplacena (odečtena z ceny nákupu) na pokladním místě.

Každý zálohovaný obal musí být viditelně označen – zpravidla „zálohovaný obal“, „vratný obal“.

Přepravky na výše uvedené nápoje lze vracet buď klasicky s příslušnými lahvemi, nebo také prázdné bez lahví. Důležité ovšem je, aby v dané přepravce byly takové lahve, které do ní patří. Přepravky, které obsahují jiné typy lahví, nejsou většinou vykupovány – je potřeba lahve vrátit jednotlivě a přepravku vracet prázdnou.

Obchod má dle zákona za povinnost vykupovat pouze ty lahve a přepravky na nápoje, které sám prodává. Pokud prodejna daný obal neprodává, není ani povinna jej zpětně vykupovat, lahve a přepravky je potřeba vracet nejlépe tam, kde byly zakoupeny.

Výkup lahví v umění

Prostředí výkupu lahví využil jako dějiště svého filmu režisér Jan Svěrák ve filmu Vratné lahve.

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pfand auf Getränkebehälter na německé Wikipedii a Container-deposit legislation na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DPG Deutsche Pfandsystem GmbH – Umweltaspekte. dpg-pfandsystem.de [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ DALZALL, J. M. Food Industry and the Environment: Practical Issues and Cost Implications. [s.l.]: Springer Science & Business Media 425 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4615-2097-9. S. 327. (anglicky) Google-Books-ID: ATHSBwAAQBAJ. 
  3. ↑ EMMINS, Colin. Soft Drinks [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ A.G.Barr p.l.c. Website : About Us : Frequently Asked Questions. web.archive.org [online]. 2014-04-26 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ That's pant! The story behind Sweden's bottle recycling scheme. The Local [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ BottleBill.org - Beverage Container Legislation in Sweden. www.bottlebill.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ RHEIN, Sebastian; STRÄTER, Katharina Friederike. Intended and unintended effects of statutory deposit return schemes for single-use plastic bottles: Lessons learned from the German experience. GAIA - Ecological Perspectives for Science and Society. 2021-12-16, roč. 30, čís. 4, s. 250–256. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 0940-5550. doi:10.14512/gaia.30.4.8. (anglicky) 
  8. ↑ BRONIEWICZ, Elżbieta; LARSSON, Anna; PIONTEK, Wojciech. Economic effects of introducing a deposit-return system for packaging in Poland. Economics and Environment. 2023-12-22, roč. 86, čís. 3, s. 169–185. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2300-6420. doi:10.34659/eis.2023.86.3.718. 
  9. ↑ JAROSSOVÁ, Malgorzata A.; GUBÍNIOVÁ, Katarína. Baverage Container Deposit Return System in Slovakia: Insights after One Year of Its Introduction. Engineering Sciences And Technologies. 2022, roč. 2022, čís. 1(38), s. 75–89. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2080-5985. doi:10.15611/nit.2022.38.05. (anglicky) 
  10. ↑ a b PHIPPS, Daniel J.; BROWN, Daniel J.; HAGGER, Martin S. Can the Cans: Determinants of Container Deposit Behavior before and after Introduction of a Container Refund Scheme. Behavioral Sciences. 2024-02-02, roč. 14, čís. 2, s. 112. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2076-328X. doi:10.3390/bs14020112. PMID 38392465. (anglicky) 
  11. ↑ PHIPPS, Daniel J.; BROWN, Daniel J.; HAGGER, Martin S. Can the Cans: Determinants of Container Deposit Behavior before and after Introduction of a Container Refund Scheme. Behavioral Sciences. 2024-02-02, roč. 14, čís. 2, s. 112. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2076-328X. doi:10.3390/bs14020112. PMID 38392465. (anglicky) 
  12. ↑ LINDERHOF, Vincent; OOSTERHUIS, Frans H.; VAN BEUKERING, Pieter J.H. Effectiveness of deposit-refund systems for household waste in the Netherlands: Applying a partial equilibrium model. Journal of Environmental Management. 2019-02, roč. 232, s. 842–850. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. doi:10.1016/j.jenvman.2018.11.102. (anglicky) 
  13. ↑ AGNUSDEI, Giulio Paolo; GNONI, Maria Grazia; SGARBOSSA, Fabio. Are deposit-refund systems effective in managing glass packaging? State of the art and future directions in Europe. Science of The Total Environment. 2022-12, roč. 851, s. 158256. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. doi:10.1016/j.scitotenv.2022.158256. (anglicky) 
  14. ↑ RAZIS, Athanasios; ANASTASSAKIS, Georgios. Establishment of deposit refund system in Greece for PET bottles: Economic analysis, benefits and impacts. Reciklaza i odrzivi razvoj. 2023, roč. 16, čís. 1, s. 51–66. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 1820-7480. doi:10.5937/ror2301051R. (anglicky) 
  15. ↑ PINTER, Elisabeth; WELLE, Frank; MAYRHOFER, Elisa. Circularity Study on PET Bottle-To-Bottle Recycling. Sustainability. 2021-07-01, roč. 13, čís. 13, s. 7370. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2071-1050. doi:10.3390/su13137370. (anglicky) 
  16. ↑ GÖRGÜN, Erdem; ADSAL, Kardelen; MISIR, Aybike. Deposit refund system for beverage containers as a best practice example for recycling maximization. Environmental Research and Technology. 2021-09-30, roč. 4, čís. 3, s. 199–205. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2636-8498. doi:10.35208/ert.862611. 
  17. ↑ Austria [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ Barbados [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ Belarus [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ Belgium [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Croatia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Historisk udvikling af pantsystemet [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (Danish) 
  23. ↑ Bekendtgørelse om emballage til øl og læskedrikke [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (Danish) 
  24. ↑ Denmark [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ecuador [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Estonia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Fiji [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Finland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ Germany [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  30. ↑ Iceland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  31. ↑ Ireland [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Ireland [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  33. ↑ Israel [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  34. ↑ Jamaica [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  35. ↑ Deposit Refund Scheme For Plastic Bottles Now In Place [online]. 25 June 2021 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ Latvia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  37. ↑ Lithuania [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ Ce que va changer la loi déchets dans notre quotidien [online]. 27 April 2022 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. (French) 
  39. ↑ Kiribati [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  40. ↑ BCRS Malta homepage [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  41. ↑ Federated States of Micronesia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ Maharashtra, India [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ The Netherlands [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  44. ↑ Statiegeld Nederland [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  45. ↑ Norway [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  46. ↑ Palau [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  47. ↑ Polish government plans deposit system for plastic and glass bottles [online]. 9 April 2021 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  48. ↑ TOMRA welcomes today's launch of Romania's deposit return scheme [online]. 30 November 2023 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ Scotland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  50. ↑ Seychelles [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  51. ↑ Singapore [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  52. ↑ Slovakia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  53. ↑ Správca Zálohového Systému - Homepage [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  54. ↑ South Korea [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  55. ↑ Svensk författningssamling [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  56. ↑ Sweden [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  57. ↑ Förordning (2022:1274) om producentansvar för förpackningar [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (švédsky) 
  58. ↑ Panta och återvinn som en vardagshjälte! [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (švédsky) 
  59. ↑ Nya regler för pant och retur [online]. 15 January 2023 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. 
  60. ↑ Switzerland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ Turkey [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  62. ↑ United Kingdom [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  63. ↑ Deposit Return Scheme for drinks containers moves a step closer [online]. 20 January 2023 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu výkup lahví na Wikimedia Commons

Literatura

  • Mojmír Novotný; Obchodní provoz pro SOU – obor prodavač; Fortuna 2003; ISBN 80-7168-845-2

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Fiji.svg
Autor: unknown, Licence: CC0
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Bottle crates (Pfand kisten).jpg
Autor: jphintze, Licence: CC BY-SA 2.0
Various bottle crates in Germany
Jablonec nad Nisou, Tesco U přehrady.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Jablonec nad Nisou, U Přehrady 4003/40, U Přehrady 4596/42a, Tesco.
Gambrinus (Beer- czech republic).jpg
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY-SA 3.0
Gambrinus (Beer- czech republic)
Nábřeží J. Palacha - Foersterova, kontejner na sklo.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Karlovy Vary, křižovatka nábřeží J. Palacha a Foersterovy ulice, kontejnery na tříděný odpad, dělený kontejner na bílé i barevné sklo.