Záluží (Spálené Poříčí)
Záluží | |
---|---|
![]() Pohled na Záluží | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Spálené Poříčí |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′42″ s. š., 13°38′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
Katastrální území | Záluží u Spáleného Poříčí (2,33 km²) |
PSČ | 335 61 |
Počet domů | 14 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Záluží | |
Další údaje | |
Kód části obce | 165930 |
Kód k. ú. | 765937 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Záluží (německy Salusch[3]) je malá vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Spáleného Poříčí. Záluží leží v katastrálním území Záluží u Spáleného Poříčí o rozloze 2,33 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[5]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 99 | 95 | 85 | 85 | 86 | 87 | 83 | 60 | 58 | 60 | 43 | 37 | 17 | 15 | 20 |
Počet domů | 15 | 14 | 15 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 | 11 | 12 | 14 | 14 | 14 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1920 Záluží bylo osadou obce Těnovice v okrese Plzeň. V letech 1921–1949 bylo samostatnou obcí v okrese Plzeň. V letech 1950–1985 bylo znovu osadou obce Těnovice, se kterým patřilo nejprve do okresu Blovice, ale od roku 1960 v okrese Plzeň-jih. Od 1. ledna 1986 je částí města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 310.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 658.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záluží na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Záluží v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Záluží v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Záluží. Okres Plzeň-jih, Česká republika.