Zálužský hrad
| Zálužský hrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 16. století |
| Další majitelé | Sulislavci páni z Gutštejna Pešíkové z Komárova |
| Poloha | |
| Adresa | Hrádek, Osek,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′57,36″ s. š., 13°51′50,19″ v. d. |
  Zálužský hrad | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zálužský hrad je zaniklý hrad západně od Hořovic v okrese Beroun. Stával na táhlém návrší s nadmořskou výškou 424 metrů v katastrálním území Osek u Hořovic. Založen byl nejspíše ve čtrnáctém století a v první polovině šestnáctého století se uvádí jako pustý.
Historie
Za prvního majitele hradu je považován Zbyněk ze Záluží, který zemřel okolo roku 1358.[1] V roce 1353 se ve velkém sále konaly zásnuby Markvarta ze Záluží s Adličkou z Valdeka. Po nějakém čase Markvart Adličku opustil, a v roce 1357 se oženil s výrazně starší Vaňkou z Fursperka. Po sedmi letech opustil i ji, a žil znovu s Adličkou. Vaňka podala na Markvarta církevní žalobu, ale výsledek duchovního soudu neznáme.[2]
Nejspíše v roce 1484 hrad získali páni z Gutštejna, kterým patřil nedaleký Žebrák[3] a kteří u něj začali vybírat na silnici clo.[2] Král Vladislav Jagellonský před rokem 1495 hrad věnoval bratrům Janovi a Kunatovi Pešíkům z Komárova, kteří ho připojili ke komárovskému panství.[3] Hrad ztratil svou sídelní funkci a postupně zanikl. Později bylo hradní zdivo rozebráno na stavbu ovčína a na přelomu devatenáctého a dvacátého století na jeho místě vznikla rozhledna.[1]
Stavební podoba
O stavební podobě vzhledem k mladším zásahům téměř nic nevíme. August Sedláček zaznamenal šíjový příkop, za kterým stály pozůstatky hradby, členitou plochu hradního jádra a zeď s portálem, který byl znovu zasypán. Velkou část hradu poškodila výstavba vodárny v roce 1954, při jejíž stavbě bylo nalezeno torzo budovy z kvalitního zdiva. Předpokládá se, že příkop obepínal celý obvod hradu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zálužský hrad, s. 617–618.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Hrádek Zálužský hrad, s. 203–204.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hrádek – hrad, s. 96.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Zaniklý Zálužský hrad, věž není pozůstatkem hradu.