Zámeček Pustějov

Zámeček Pustějov
letní sídlo augustiniánského probošta
letní sídlo augustiniánského probošta
Základní informace
Slohbaroko
Výstavbapolovina 18. století
Zánik20. století
Materiálcihla
Další majiteléKlášter augustiniánů kanovníků (Fulnek)
Náboženská matice
Čejkové z Badenfeldu
Christian Friedrich, baron Stockmar
Československá republika
Československá socialistická republika
Česká republika
Pustějov
Současný majitelobec Pustějov
Poloha
AdresaPustějov č.p. 218, Pustějov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámeček Pustějov[1] byl v obci Pustějov postaven v první polovině 18. století jako letní sídlo probošta augustiniánského kláštera ve Fulneku a správní sídlo klášterního panství.

Historie

Klášteru augustiniánů kanovníků ve Fulneku patřilo od sklonku 14. století několik vsí v okolí města Fulneku: Pustějov, Bílov, Děrné, Jílovec, Lukavec a Stará Ves.[2] Spravovány byly přímo z kláštera; až v polovině 18. století nechal v Pustějově postavit jako správní budovu panství – kterému se poté říkalo též (velko)statek Pustějov – augustiniánský probošt a místní rodák PhDr. Kazimír Jan Barvík (německy Casimir Johann Barwig, proboštem byl v letech 17471760[3]; uvádí se též jako Josef Jan)[4] v severozápadní části obce v barokním slohu. Objekt byl tvořen jednopatrovou, pětiosou obdélnou budovou se sedlovou střechou s vysokými štíty.[5]

V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl fulnecký klášter zrušen a vesnice Pustějov a další bývalé klášterní statky se staly majetkem náboženské matice. Ta v Pustějově téhož roku zřídila lokální kaplanství a zámeček byl přestavěn na kaplanku. Zámeček nebyl příliš prostorný; v polovině 19. století se v něm zmiňují čtyři pokoje pro duchovní, jeden pro služebnictvo a jídelna, ale též škola a byt učitele.[6] Náboženská matice v roce 1825 prodala pustějovský velkostatek rodině Čejků z Badenfeldu, majitelům panství a zámku Fulnek; od té doby byly velkostatky pustějovský a fulnecký spojeny a spravovány z Fulneku, správní budovu v Pustějově již vrchnost nepotřebovala. Bývalý zámeček sloužil nadále jako kaplanka a po zřízení pustějovské farnosti roku 1868 jako fara až do postavení nového farního objektu roku 1902. Objekt získala obec Pustějov, která jej v roce 1911 účelově přestavěla na obecní dům; ve 20. letech 20. století v něm byla instalována také tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty.[5]

Současnost

Většina historicky cenných stavebních prvků byly pozdějšími stavebními úpravami z 20. století odstraněna. Z vnějšku na historii odkazuje pouze dochovaný pozdně barokní portál. Jeho půlkruhový oblouk je ozdoben reliéfními volutami s kordonovými římsami nad hranolovými sloupovými pilíři s nárožníky. Na vrcholu oblouku je umístěn dnes již velmi poškozený znak města Fulneku v rokajovém ornamentu.[5] V přízemí i v patře jsou zachovány barokní klenby i stropy se štukovými zrcadly.[7]

Vlastníkem objektu zámečku (čp. 218) je obec Pustějov.[5] 3. února 2015 schválilo obecní zastupitelstvo jeho demolici.[7][8]

Galerie


Odkazy

Reference

  1. Památky obce Pustějov, politický okres Bílovec [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 770–771. 
  3. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. Svazek I/3. Brno: [s.n.], 1859. Dostupné online. S. 202. (německy) 
  4. Historie [online]. Farnost Pustějov [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  5. a b c d TICHÁNEK, Jiří; ŠERÝ, Zdeněk. Šlechtická sídla na Novojičínsku. Opava: Jiří Müller – Butterfly, 2003. 483 s. ISBN 80-239-1707-2. Kapitola Pustějov zámek, s. 211. 
  6. Wolny, c. d., s. 246.
  7. a b TELAŘÍKOVÁ, Denisa. Pustějovský zámek, který má být zbourán za evropskou dotaci, může být památkou. Novinky.cz [online]. Borgis a.s. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  8. Usnesení z 2. zasedání ZO Pustějov [online]. Obec Pustějov, 2015-02-03 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu zámeček Pustějov na Wikimedia Commons
  • Za evropskou dotaci zbourají na Novojičínsku bývalý barokní zámeček. Novinky.cz [online]. 3. únor 2015. Dostupné online. 
  • Události v regionech (Ostrava). Česká televize [online]. 3. únor 2015. Dostupné online. 
  • Pustějovský zámek, který má být zbourán za evropskou dotaci, může být památkou. Novinky.cz [online]. 11. únor 2015. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Castle Pustejov 2.jpg
Autor: vsustek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámeček Pustějov
Castle Pustejov 1.jpg
Autor: vsustek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámeček Pustějov